Právě vychází na DVD v síti MagicBox italská komedie Naprostí cizinci. DVD s filmem si můžete zakoupit zde.
Snímek Naprostí cizinci pochází od italského režiséra jménem Paolo Genovese, který k filmu napsal i scénář. Naprostí cizinci vypráví příběh skupiny přátel, kteří se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky, a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo, kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči…? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci.
Celý film začíná známou retro písní „I will survive“, která se ve snímku objeví i několikrát poté. Podle mě text této písně symbolizuje hlavní myšlenky filmu Naprostí cizinci. V písni se zpívá o bolestné zradě, která vyvolává obrovský vztek. Zároveň je ale i o lásce a má v sobě cosi optimistického, co v sobě nese v naději pro lidstvo.
Od Naprostých cizinců nečekejte komedii. Film začíná velmi zlehka, a když se všichni přátelé dají dohromady, začnou padat dobré vtipy a lehké pošťuchování si ze špatných rozhodnutí, které v životě udělali. Už v prvních scénách ale režisér Genovese dává divákovi najevo, že s přáteli něco není v pořádku. Asi ve třetí scéně přejde debata na partnerky přátel u stolu, a tehdy někdo utrousí poznámku, že Bianca vlastně do celého kruhu přátel nepatří. Pak následuje trapné ticho a divák netuší, jestli to byl vtip, nebo nadávka.
Po komediálním začátku všechno uvede do pohybu ona hra, kdy všichni přátelé dají mobily na stůl a veřejně sdílejí příchozí hovory a SMS. Podle mě muselo být těžké takovou zvláštní a originální hru vepsat do běžné konverzace u večeře mezi přáteli, aby to působilo věrohodně a přirozeně. Ale celé hře předchází pár scén, ve které se přátelé začnou horlivě bavit o sociálních sítích, mobilech a celá hra je chytře vykonstruované zakončení celé vášnivé debaty.
Pak nastává otázka: proč by někdo do takové hry šel, když ví, že mu může přijít hovor nebo zpráva, která může narušit blízké pouto s vašimi milovanými? Ve filmu zazní na tuto otázku hned dvě odpovědi. Jedna zní: „Existuje určitý psychologický mechanismus, který nutí sériové vrahy k tomu, aby byli odhaleni.“ Tato věta je velmi důležitá k pochopení morálky některých postav. Někteří z přátel jsou si totiž vědomi, že žijí ve lžích a podvodech, a že to není pro jejich vztahy zdravé. Rozhodně neplánovali, že se všechna jejich tajemství provalí za jeden večer, ale už dále nemohli snést pomyšlení, že musí vymyslet nějaké chytré lži pro šest vašich nejbližších. A druhá odpověď zní: „Jaká tajemství bychom mohli mezi sebou mít? Známe se nazpaměť.“ Všech sedm přátel se naivně domnívá, že jsou jediní, kdo má nějaké tajemství, a že všichni ostatní žijí spořádaný život, o kterém všichni ví dopodrobna úplně všechno.
A to je jedna z hlavních myšlenek filmu. Lidé toho o sobě chtějí vědět až příliš. Má člověk nárok na tajemství a soukromí? Pokud má člověk soukromí a bezpečnost, kolik toho musí se svými blízkými sdílet, aby jim nemusel lhát? Je pozdě na to zachránit vztah s někým, koho miluji, ale ubližuji mu? Film Naprostí cizinci se diváka ptá: „Jaké je tvoje tajemství?“ Budeš čekat, až se ti začne hroutit celý svět kvůli otázce: „Proč jsi mi to neřekl?“
Naprostí cizinci se postupem času stávají psychothriller do hloubky rozebírající lidské vztahy v dnešní společnosti. Tehdy mi začalo na filmu vadit, že se snaží změnit celý svět za hodinu a půl místo toho, aby nechal diváka na myšlenky filmu přijít sám nebo ho nechat, ať si z filmu odnese to, co chce. Naprostí cizinci nepříjemně tlačí na emoce hlasitou hudbou a dlouhými improvizačními projevy jednotlivých postav plné filozofických ideí.
Například jednou se všichni přátelé baví o tom, jestli můžou být mobily nebezpečné. A najednou se spustí hudba a jeden z přátel vstane ze stolu, vezme mobil do ruky, a začne mít pětiminutové kázání plné křiku o tom, jak nás mobily připravují o soukromí a intimitu. Film velmi ostře kritizuje lidskou mentalitu a snaží se násilným způsobem do diváka vpravit myšlenky scénáristy. Tato scéna podle mě do celé konverzace nepatřila, protože celá debata se předtím nesla v poklidném duchu a nebyl důvod, proč by měl někdo vybuchnout s tím, že mobily jsou zlo.
Celkově jsou Naprostí cizinci inteligentní konverzační komedie se skvělým a originálním nápadem, který naráží na aktuální téma. Film má dobře promyšlenou morálku svých hrdinů a odhalená tajemství jsou skutečně překvapivá a vždy znamenají šokující dějový zvrat. Postupem času se Naprostí cizinci mění v psychothriller, který stylem připomíná Dvanáct rozhněvaných mužů. Narozdíl od slavného dramatu jsou ale Naprostí cizinci občas emočně labilní. Přes to všechno je podle mě celý film velmi optimistický a staví lásku jako něco silnějšího než lži a tajemství.
DVD s komediálním dramatem Naprostí cizinci si můžete zakoupit v síti MaigcBox zde.
Na trailer k filmu Naprostí cizinci se můžete podívat zde:
Pavel Melotík
