Režisérka Shari Berman vypráví příběh na pomezí mysteriózní duchařiny a thrilleru. Stojí za to se koukat na film Co jsme viděli, co jsme slyšeli (Things Heard & Seen) na Netflixu?
Mladý pár z Manhattanu se stěhuje na vesnici do starobylého domu. George (James Norton) zde v okolí na malé univerzitě získal místo profesora. Catherine (Amanda Seyfried) je odkázaná na to se starat doma o jejich malou dcerku a také o dům s temnou minulostí.
Dům, v kterém straší, protože se v něm něco hrozného stalo. Kde jsme to už viděli? Tak byl o tom natočený celý skvělý seriál Haunting Of Hill House. V hororu Hlasy zase zoufalý otec zaslechne po záhadné smrti svého syna volání o pomoc z onoho světa a rozhodne se vyhledat známého odborníka na paranormální jevy.
Shari Berman rozehrává ve dvouch hodinách komorní a střídmé vztahové drama. Daří se jí přesně vystihnout psychologickou charakteristiku ústřední dvojice – George je arogantní, ambiciózní a sobecký mladý muž, Catherine je citlivka trpící poruchou příjmu potravy. Vzniká mezi nimi napětí a odcizení plynoucí v rozdílu ve vnímání hodnot ve vztahu. Tato linka filmu je nejpřesvědčivější, dokáže nás blíže seznámit se všemi postavami a jejich motivy a působí střízlivě a psychologicky věrně. Navíc Amanda Seyfried jako Cath působí opravdu étericky a křehce a James Norton s výrazně hranatými lícními kostmi jako by vypadl z oka odpudivému českému obchodníkovi s nenávistí Čížkovi.
Zároveň je tu pomalu probublávající linka s duchařskou tématikou. Jak bývá u Netflixu zvykem, dramaturgicky se film snaží vměstnat do dvou hodin řadu motivů, které nedokáže autor dotáhnout do konce. Pokud tu exitují dobří i zlí duchové, kdo je ten zlý? Proč se tu zhmotňuje jen ten dobrý? Filozofické otázky na duchařské seanci typu jsou všichni duchové vlastně dobří, opravdu souhlasí s dalším vývojem ve filmu?
Film se snaží udržet noblesní a mysteriózní úroveň, ale jakmile nasadí thrillerovou zápletku, začne se propadat do nelogických a zkratkovitých zvratů. Chování postav ve velmi krátkém čase přestane dávat smysl. Nechovají se jako dlouze představované inteligentní postavy, ale činí zcela iracionální rozhodnutí, aby sloužili drastickým zvratům a zbrklé koncovce filmu.
Že se dá velmi dobře propojit thriller s detektivní zápletkou s duchařskou tématikou, nám ukázal třeba horor Kruh. Co jsme viděli, co jsme slyšeli chce ale přenést na diváky vyšší poselství. Filozofickou myšlenku o síle duchů, kteří mohou do reálného života vnést dávku spravedlnosti. A nejen to, chce ukázat rodové utrpení a zatížení ženské polovičky v nevyvážených vztazích s muži. Což zní jako docela zajímavé téma, dostáváme se tu do oblasti karmických vztahů, patriarchální krutosti, nechybí myšlenka ženské pospolitosti a emancipace.
Alespoň tak vypadá záměr ženy režisérky, s kterým do tohoto tématu šla. Jenže se rozhodla honit víc zajíců najednou, a ukázalo se, že budování napětí na základě thrillerové zápletky s duchy není její silnou řemeslnou stránkou. Silný je film paradoxně na úrovni pozvolna budovaného, vztahového psychologického dramatu mezi ženou a mužem. Námět je nakonec na produkci Netflixu docela originálně uchopený, film si nezaslouží jen kriticky shodit ze stolu, v drobnostech působí dospěle.
Kubin
