Když bych měl vypíchnout jeden jediný žánr, neváhal bych ani vteřinu. Volba by padla na dystopii. Orwellovo 1984 nebo Zamjatinovo My jsou pro mne literární skvosty. Proto když se naskytla možnost přečíst si a zrecenzovat dalšího zástupce tohoto žánru, Člověk Nula od Anny Starobiněcové, hned jsem po ní skočil.
Než se vrhneme na samotnou recenzi, je na místě říct si pár slov o autorce knihy Člověk Nula. Ta vyšla v originále již v roce 2011 a to pod názvem Živuščij. Anna Starobiněcová je ruská scenáristka, novinářka a spisovatelka. V roce 2018 byla oceněna prestižní cenou pro nejlepší autorku od Evropské společnosti science fiction za svůj dystopický román, na který se nyní blíže podíváme v následující recenzi.
Skvělý námět
Příběh knihy se odehrává ve vzdálené budoucnosti, v časech po velké katastrofě, kdy se natrvalo ustálil počet lidí na planetě. Je zaveden systém, který udržuje rovnováhu, tím i počet na stále stejné hodnotě. Jak se to tak už v životě stává, systém občas selže a pak se začnou dít věci. Celý svět navíc hojně užívá propracovanou sociální síť zvanou Socio, která tvoří již neodmyslitelnou součást života. Námět knihy zní opravdu dobře. Pokud jste navíc fanoušci dystopických románů, Člověk Nula je jasná volba. Často se však vynikající námět na knihu promění v příšerné provedení v podobě špatného příběhu. U této knihy se to naštěstí nenaplnilo, tedy částečně.
Nevyužitý potenciál
Děj knihy se tedy zaměřuje na dobu, kdy se narodil Zero. Člověk, který porušil rovnováhu. Člověk, který narušil systém. Navíc si lidé v této době již nedovedou představit svůj život bez tzv. Socia. Příběh knihy slibuje opravdu mnohé. Hlavně myšlenka sociální sítě, která zahrnuje kompletně skoro všechny aspekty života a funguje v podstatě paralelně s normálním životem, nebo chcete-li s životem v první úrovni, jak je popisován běžný život v knize, je naprosto fantastická. Bohužel se mi zdá, že autorka nedokázala naplno využít potenciál, který nabízí svět, kde je obyvatelstvo přísně regulováno a žije v podstatě ve virtuálním světě.
Tím samozřejmě nechci říct, že by byl příběh špatný, to určitě ne. Popravdě se musím přiznat, že jsem se už dlouho nečetl knihu s takovým nadšením, jako právě Člověk Nula. Jen mě, že se nakonec nenaplnilo mé možná přehnané očekávání. Čekal jsem, že autorka více rozvede myšlenku společnosti, která je uměle regulována. Taky třeba Socio nabízelo námět k napsání další knihy. Autorka sice věnovala celkem dost prostoru této sociální síti, přesto mohla do celého děje zasáhnout o něco více. Kniha hlavně ze začátku slibuje mnohé, ke konci však jakoby docházel dech. Nebo spíše nápady.
Několika slovy se zmíním i o konci knihy, aniž bych prozradil něco z děje. I když jsem celou dobu věděl, že čtu dystopický román a příběh asi nedopadne vesele, přesto jsem pořád doufal, že autorka završí knihu zcela jinak, než se nakonec stalo. Konec si opravdu zasloužil větší péči. Budu se opakovat, ale přišlo mi, že autorce docházely ke konci nápady. A nebo to zkrátka jen tak zamýšlela zakončit. Každopádně já osobně jsem byl z konce mírně zklamaný.
Je to dobrá kniha nebo ne?
Troufnu si říct, že jste zatím velmi zmatení a vlastně dosud nevíte, zda se mně recenzovaná kniha líbila nebo ne. Zpočátku popisuji nadšení, poté zklamání. Víte, já sám nevím, jak vám odpovědět. Námět knihy je opravdu fantastický. Myšlenka sociální sítě, jako další úrovně života je naprosto úžasná, tak samo i regulace počtu lidí na planetě. Taky myšlenka narušení rovnováhy a sytému v totalitní společnosti je vynikající. Bohužel mi na knize trochu vadilo, že tyto myšlenky nenaplnily potenciál, který v sobě skrývaly.
Tak si to shrneme. Nápady versus jejich provedení. Jak už jsem psal. Už je to dlouho, co mě kniha pohltila tak jako Člověk Nula. Přesto jsem byl mírně zklamaný. Mé zklamání však nepramenilo z toho, že by byla špatná, ale z toho, že se nenaplnila má očekávání. Tak tedy odpověď na otázku, jak na tom tenhle titul je, je následující. Člověk Nula je vynikající dystopický román, který obsahuje spoustu vynikajících a dá se říct, že i dost originálních myšlenek. Bohužel nesmíte mít nereálná očekávání tak jako já. Pak budete možná mírně zklamání, za což však nemůže samotná kniha. Pokud máte rádi dystopické romány, neváhejte ani minutu. Tahle kniha se může s klidem zařadit mezi tituly jako My, 1984 nebo Pán Much.
Kniha Člověk Nula vyšla v nakladatelství Kniha Zlín.
Za zaslání recenzního výtisku děkujeme vydavatelství Albatros Media.
Martin Kudělka
