Šťastný konec nečekejte

My: V daleké budoucnosti vznikl po dvousetleté válce Jednotný stát. Lidé již netrpí bídou, ale stali se pouhými čísly. Jejich život je do poslední minuty organizován. Neexistuje soukromí. Bytí jednotlivce je podřízeno vůli kolektivu. Vše je přísně střeženo Úřadem strážců v čele s velkým Dobroditelem. Lze v člověku zcela potlačit touhu svobodně myslet? Zamjatin své stěžejní dílo napsal již v roce 1920. Román byl přeložen do většiny světových jazyků. V jeho domovině, tedy Rusku, však mohlo vyjít až v roce 1987.

451 stupňů Fahrenheita: Představte jsi svět, kde je člověk obklopen veškerými vymoženostmi. Tryskovými auty, tele stěnami, nehořlavými domy. Svět, který se však řídí zvláštním zákonem. Tím je zákaz čtení, či dokonce vlastnění knih. Na tento zákaz dohlíží jednotky hasičského sboru. Členem takového sboru je i hlavní hrdina románu, Guy Montag. Ten však jednoho dne zradí své poslání. Z místa zásahu si odnese knihu. Bradburyho nejznámější dílo nastavuje křivé zrcadlo přetechnizovaného světa moderní doby, kde člověk pod vlivem domnělého štěstí přichází o to nejcennější, vlastní myšlení.

1984: Naprostá klasika antiutopického žánru. Hlavním hrdinou je Winston Smith. Úředník, který na Ministerstvu pravdy přepisuje staré výtisky novin tak, aby minulost odpovídala přítomnosti. Strana, v čele s Velkým bratrem, totiž nemění svá rozhodnutí. Strana a Velký bratr mají absolutní pravdu. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost. Životní úroveň se zhoršuje a Winston se stále častěji snaží rozvzpomenout, jaký byl život před nastolením diktatury Strany. Nemůže uvěřit tomu, že život byl vždy takový, jak ho líčí propaganda. Proto si začne psát deník a z nitra mysli doluje útržky vzpomínek. To je první ideozločin, který spáchá. A ne poslední. Winston ví, že je mu v patách Ideopolicie.  Velký bratr má oči všude. Otázkou je jen kdy ho dopadnou.

R. U.R.: Člověk je od pradávna tvor lenošivý. Celé staletí strávil bádáním a vynalézáním prostředků, které by život ulehčily. Posledním výkřikem technického pokroku se stal Rossumův univerzální robot. Vynález, díky kterému se člověk mohl oprostit od věčných okovů práce. Vynález, který pomohl lidem nastolit ráj. Robot do každé domácnosti, úřadu i továrny. Co když počet strojů převýší počet lidi? Zůstane člověk pánem tvorstva nebo tuto úlohu převezmou roboti?

Mechanický pomeranč: Román Mechanický pomeranč se již krátce po vydání stal klasikou. Stejnojmenný film, jehož tvorby se ujal Stanley Kubrick, však z knihy udělal naprosto kultovní záležitost. Děj se odehrává v Londýně, kde se se mladé party dopouštějí různých výtržností, násilných činů a přitom spolu komunikují zvláštní mluvou. Jednu z takových partiček vede i hrdina příběhu Alex. Ten se svojí tlupou bije bezdomovce, loupí, a dokonce znásilňuje ženy. Alex je však dopaden a dostává se do vězení. Čeká ho hrůzný trest. A také šance změnit dosavadní život a zamyslet se směřováním své existence. Důsledky některých rozhodnutí však mohou být katastrofální.

Martin Kudělka