Ideální představa jarního dne? Zahrada vonící tajícím sněhem a první trávou a hlava napěchovaná Zahradou jako mikrokosmos. Kniha, která svou obsažností a obrovským rozsahem znalostí, faktů, myšlenek, historických důkazů, vlastní invence a širokým tématem, dokáže čtenáře naprosto rozložit do blaženého stavu.
Čtení duši konejšivé….
A dokonce bych si troufla tvrdit, že nemusíte být ani extra zahradník nebo zemědělec. Nenechte se mást tématem. Sice je to všechno o podobenství života na zahradě, rostliny a živočichové v souladu, s životem obecně, s hlubokým fungováním vesmíru. Dosti často také autor sahá k moudrosti starých alchymistů, což je zrovna téma, které mne velmi vyvedlo ze zažitých představ alchymista rovná se blázen hledající cosi pomateného. Naopak – alchymisté naopak hledali něco velmi logického a existujícího, co jednoho dne bezpochyby nalezeno bude, jen to bude mít jinou podobu, než si tehdá vědátoři představovali, protože to tehdy jejich představivost ještě neumožňovala. Ať už jde o Kámen mudrců nebo Svatý grál.
Vždyť pochopit princip života, to je dodnes předmětem až základního lidského vzrušení!
„Živé organismy nerostou mechanickým přidáváním nebo konstruováním, jako když staví děti z Lega. Rostou v pulsujících rytmech, v jistých bodech dosahují crescenda a pokračují kvalitativně odlišným tempem. Vezměme si obyčejný plevel. Kdo dokáže po zasetí malinkého semínka předpovědět, jaký druh rostliny z něho vyroste? Semínko se nepromění ve větší a potom ještě větší, ale radikálně se změní, metamorfuje; praskne, vyžene kořínek a dva děložní lístky. A opět, podobu normálních listů nelze předpovědět zkoumáním děložních lístků. Když mezi uzly, v internodiích, vyraší nové listy, jsou si dost podobné, ovšem spodní bývají širší a zaoblenější, kdežto výše vyrostlé jemnější a špičatější. Potom náhle dojde k další nepředvídatelné změně: listy se přemění v květní obal, složený z okvětních lístků, nebo z lístků kališních a korunních. A nakonec poslední proměna – vytvoří se plod a nová semena. Tyto proměny se dějí rytmicky a ve vztahu k pozemským a kosmickým faktorům. Žádný z těchto stavů není odvoditelný z předchozí úrovně organizace. Pokaždé se objeví úplně nový soubor jevů, nicméně všechny jsou částmi téhož rostlinného organismu, jenž přechází z jednoho projevu do druhého.“
A tak čtenáře může v tuto chvíli napadat cosi o tom, že ani svět nemusí růst předvídatelně. Samozřejmě fáze předvídatelnosti mají i ty rostliny, které rostou do výšky, zdá se, že nějakou dobu růst do výšky budou… a ony opravdu budou, ale… ale pak přijde něco, co nelze logicky vyvodit předem. A tak je to i s naším životem. Cykličnost s jistou fází překvapení – to známe každý. Tohle byl třeba jeden z momentů, při kterém jsem se nad knihou zaradovala prostým čtenářským zapálením.
EminentAle pojďme do praktické části knihy!
A tak je rozsáhlá, že se o ní dá říci, že toto je základní učebnice biodynamického zemědělství. Hospodaření s půdou a rostlinami, i jaksi přidruženými živočichy (hmyz, zvířata i bakterie) způsobem, který je v naprostém souladu. Najdete tu všechny možné faktory, které ovlivňují úrodnost půdy, jak správně zavlažovat, je tu i parádní kapitola o zahradničení při suchém počasí, o plevelech, hmyzu, houbách, bakteriích a virech, o přírodním boji proti nim, ale také o tom, proč je listová zelenina sklízená ráno nejlepší. Naopak kořenová se má sklízet večer. Však dobře víme, že ovoce i zelenina je zralá jen krátce, předtím jsou nedozrálé, potom už přezrálé.
Bavilo mne do sebe nasakovat tyto informace a možná nebudu jediná, v kom takové čtení probouzí prastarou touhu po vědění a spočinutí v přirozeném rytmu života. Celistvě pojatá kniha se základním a pokorným pochopením života.
Je to více než tři sta stran, ve kterých se naučíte milovat život v jeho nejryzejší podstatě a pozorovat ho. Pozorovat a čekat – protože to je opravdu největším darem lidského života i koloběhu přírody, čekat na svou nejlepší příležitost.
O autorovi:
Wolf-Dieter Storl (1942) se narodil v Sasku. Jeho babička pocházela z Krušných hor a sbírání bylin mělo v jejich rodině dlouhou tradici. U amerických Indiánů se naučil, jak komunikovat s rostlinami. „Čejeni nemluví o rostlinách, ale s rostlinami,“ říká dnes jeden z vůdčích expertů v oboru etnobotaniky, nazývaný „šaman rostlin“.
Wolf-Dieter Storl absolvoval Kent State Univerzity v Ohiu, působil jako hostující docent ve Vídni a získal doktorát na univerzitě v Bernu. Podnikl studijní cesty do různých zemí světa a přednášel na mnoha univerzitách v USA a Evropě. Je autorem několika knih o léčivých a magických rostlinách, rostlinných božstvech a rostlinách Keltů. Od roku 1988 žije s rodinou na samotě v horách v jižním Německu.
Vydalo nakladatelství Eminent, 2016, www.eminent.cz
Renata Petříčková
