Třináctý román Zatmění ze série o Harrym Holeovi od Jo Nesba by měl mít na obálce nějaké varování. Doporučení: Nečtěte po jídle. Vrah v této knize používá tak odporné metody, že je to jeden z mála kriminálních románů, které jsem četla a ze kterých se mi doslova zvedl žaludek. Dochází k zamoření parazity (vzpomeňte si na The Last of Us), stínání hlav a v jednu chvíli anonymní pachatel sní lidský mozek. Je tu spousta kriminalistů, kteří se mohou, ehm, vyřádit, je to policejní procedurální thriller, který místy hraničí s hororem. Ale… to je ale čtení!
Je fantastické vrátit se do společnosti norského detektiva Harryho Holea, který se opět utápí v žalu poté, co v románu Nůž z roku 2019 zahynuli dva jemu velmi blízcí lidé. Utekl do Los Angeles, jeho kreditní karta je vyčerpaná a on popíjí v dive baru s herečkou, které táhne na šedesát a která dluží peníze mexickému gangu.
Mezitím v Oslu zmizely dvě ženy, které se zúčastnily večírku pořádaného miliardářem a developerem Markusem Røedem. Røed zjistí, že je hlavním podezřelým, a požádá svého právníka, aby kontaktoval Harryho v naději, že se detektiv vrátí do Norska a očistí své jméno a bude pracovat jako soukromý detektiv. Harryho kolegyně Katrine Brattová z oddělení závažných trestných činů by si také přála, aby se vrátil a pomohl policii s vyšetřováním, ale Harry má v tuto chvíli jen jednoho partnera a ten se jmenuje Jim Beam.
Když si pro ni přijdou Mexičané, Harry vidí šanci na vykoupení a zasáhne, aby herečku ochránil, i když je zanedlouho unesena. Harry má týden na to, aby sehnal část milionu dolarů, jinak zemře. Zavolá tedy zpět Røedovu právníkovi – ten se vrátí do Osla, Røeda zprostí obvinění, pokud je nevinný, a jeho honorář zaplatí výkupné.
Případ je záhadný a má nejrůznější podivné rozměry. Je nalezeno tělo jedné z mladých žen a zohavení naznačuje, že se stala obětí sériového vraha. Je polonahá, mozek jí byl odstraněn, forenzní stopy nejsou k dispozici… Katrine Brattová a její tým začínají spolupracovat se Sung-minem Larsenem z národní kriminální agentury Kripos. Přála by si, aby se k ní přidal i Harry, ale protože se přidal na temnou stranu tím, že pracuje pro Røeda, policejní hierarchie není nadšená. Harry si je však jistý, že Røed má co skrývat.
Jo Nesbo jako obvykle sleduje četné dějové linie z pohledu různých postav. Skutečná identita vraha je utajena, ale známe jej pod přezdívkou Prim. Jde o hluboce problémového, poškozeného, narcistického a veskrze nenapravitelného jedince, a přestože Prim pochopíme, v žádném případě k němu nebudete cítit sympatie. Postupně se ukazuje, že Prim neloví jen mladé blondýnky. Jeho naštvaná mise zahrnuje i někoho blízkého Harrymu. Že by detektiv směřoval k další tragédii? Pokud ano, ještě o tom neví.
Harry sestaví tým, který se podílí na vyšetřování, včetně svého starého spojence, profilovače Ståleho Auneho, který umírá na rakovinu. Auneho nemocniční pokoj se stane Harryho operační základnou. V nejnepravděpodobnější týmové spolupráci se Harryho spojencem stane zkorumpovaný policista Truls Berntsen, oblíbenec policie. Navíc je tu Harryho starý spolužák Øystein, taxikář a napravený drogový dealer. Kamarádství tohoto týmu je jedním z nejpříjemnějších aspektů knihy – protiváhou Harryho úzkosti, smutku a boje s alkoholismem.
Znovu se objevuje i spousta dalších starých tváří. Objevuje se tu Mona Daa, zapřisáhlá novinářka, bývalý policejní šéf Mikael Bellman je nyní ministrem spravedlnosti a klíčovou roli hraje i laborantka DNA Alexandra, jejíž láska se objevila v minulosti. Prostřednictvím pestrého hereckého obsazení Nesbo komentuje velké i malé změny v norské společnosti, historickou rockovou hudbu, čtvrti Osla i moderní architekturu města.
Jako dlouholetá fanynka série jsem se při ponoření do Zabijáckého měsíce cítila opět ve svém živlu. Kniha má v sobě tikající naléhavost a autor střídá klíčové a vedlejší postavy – a klíčové úseky děje -, což z ní dělá živé a podnětné čtení. Na 490 stranách je mnohem kratší než Nůž, který se táhl příliš dlouho. Truls Berntsen není tak prohnaný a slizký, jak by mohl být, což je trochu zklamání. Je tu také několik zápletek a situací typu „Počkat… vážně?“, které jsou až příliš WTF, ale to není u této série nic nového.
Jo Nesbo je autor, který se snaží o originalitu, pokud jde o přípravu vyvrcholení, a v Zatmění přináší během pozdně letního zatmění měsíce nad Oslem pecku. Hrdinům hrozí hned několik nebezpečných cest, a když už si myslíte, že je vše jasné, kniha s vámi zamává. Nepřišla jsem na to, kdo je vrah, vy jste pravděpodobně chytřejší než já a dost možná na to přijdete hned na začátku. A konečně, v tomto románu je nitka, která silně naznačuje, že čtrnáctá kniha je na cestě – doufejme, že nebude trvat čtyři roky, než se zhmotní!
Darina D.
