„Všechno je pomíjivé, jak paměť, tak zapamatované. Vždy měj na paměti, že nebudeš nikde a nikým“. Těmito slovy Marka Aurelia by se dala uvést kniha Hovory k sobě (Ohlédnutí za terapií) emeritního profesora psychiatrie a psychoterapeuta Irvina Davida Yaloma, které u nás vydalo nakladatelství Portál. Je to kniha pro terapeuty i běžné čtenáře? Tak i tak. Jedenáct psychiatrických pacientů, deset příběhů, deset zajímavých terapeutických výkonů. Jak se liší duševně zdraví a nemocní? Podle Yaloma reakcemi na izolaci od druhých lidí, nesmyslnost, smrtelnost a svobodu.
Jak I. D Yalom popisuje svoje sezení s pacienty a přemýšlení o nich? Formou záznamů, možná by se dalo napsat deníkových zápisů. I. D. Yalom přijímá psychiatrické pacienty a svými jedinečnými terapeutickými metodami (vyřešením ale není nějaký konkrétní čin, zavedené mechanismy, pojmenování nebo ujištění) je vede cestou jejich vnímání problému. Cestou, na kterou se vydává psychiatr se svým pacientem a jejíž výsledek se nedá předem odhadnout.
Některé příběhy jsou přímo románové, ale v desetistránkové jednoduché formě jsou plné napětí (zvládne to ten na pohovce nebo je ztracen navždy?) Některé příběhy pacientů jsou groteskní, např, ten „Děkuji ti Molly“ (smrt účetní I. D.Yaloma pomůže pacientovi s neovladatelným shromažďováním věcí). Jsou o svobodě – „Jen žádnou mříž“,o depresích sedmdesátiletého muže z domova důchodců. O tom, že někdy pomůžeme, aniž bychom si to uvědomili – „Držte si před dětmi trochu úroveň“. Pacientka Sally v příběhu “Musíte se vzdát naděje na lepší minulost“, které se podaří něco zdánlivě neuskutečnitelného – svým celoživotním psaním do šuplíku se vlastně nevzdává naděje na lepší minulost. Smrt, kterou jsme ohroženi všichni, zasáhne Ellie a je to příběh srdcervoucí a statečný – „Pořiďte si sakra svoji vlastní smrtelnou chorobu“. Ač příběh konečný, je pozitivní. Ellie ukáže ostatním, jak se dá umřít důstojně a se ctí. V „Hovorech k sobě“ pomůže I. D.Yalomovi a dvěma jeho pacientům starověký císař a filozof Marcus Aurelius (nalezení soucitu ke svému okolí a přehodnocení vztahu ke dvěma ženám).
PortálPacienti se v podání autora stávají spoluterapeuty a vlastně i spoluautory knihy (metodu, kdy píše o sezeních psychiatr a pacientka již I. D.Yalom použil v knize Každý den o trochu blíž). Také I. D. Yalom má své pochybnosti, své obavy ze smrti, jemu samotnému sezení s pacienty pomáhá. Nepoužívá žádné třeskuté interpretace, pouze poskytuje pozornost. Pacient často při poslechu sebe sama najde, co hledá. Autor ví, že všechno je pomíjivé a těší se tím, že vnímá, že plně žije v přítomném okamžiku.
Knihu Hovory k sobě můžeme číst prostě jen tak, že nás baví číst příběhy lidí zasažených nejistotou. Můžeme ji ale také využít k poznání sebe sama, k osobnímu růstu, k řešení vlastních obav a krizí. Kniha, která pobaví, ale zároveň se dostane pod kůži.
Vydalo nakladatelství PORTÁL – chvála vydávání knih o existenciálních otázkách. Téměř všechny knihy I. D. Yaloma (kromě Teorie a praxe skupinové terapie) byly vydány Portálem. Skvělý počin!
Bombeska
