A je tu další recenze, tentokrát na americký horor s poměrně nicneříkajícím názvem Barbar. Za scénářem i režií stojí nikterak známý Zach Cregger a hlavních rolí se bravurně zhostili Georgina Campbell, Bill Skarsgård a Justin Long. Zhlédnout jej lze na streamovacím kanálu Disney+.
Klasické hororové klišé
Mladá Tess (Georgina Campbell) přijíždí do Detroitu, kde má druhý den absolvovat pracovní pohovor. Přes aplikaci si pronajme dům na přespání, záhy však zjišťuje, že v domě už bydlí neznámý muž (Bill Skarsgård). Ten ji pozve dovnitř, a dokonce nemá ani problém s jejím přespáním. Tess chvíli váhá, jestli se nemá raději ubytovat někde v hotelu, nakonec se ale rozhodne zůstat. Děsivé události na sebe samozřejmě nenechají dlouho čekat…
102 minut dlouhý scénář by se dal rozdělit na třetiny, kdy každé vévodí určitý žánr. První třetina se nese ve znamení thrillerů kategorie „home invasion“. Režisér tu divákovi servíruje tradiční genderové klišé, kdy Tess představuje bezbrannou ženu, která je nucena strávit noc v domě s podivínským mužem. Jak sama trefně zmíní, pokud by se role obrátily a ona se do domu nastěhovala jako první, cizího muže by ona sama dovnitř nikdy nepustila. Ale protože je to právě zranitelná Tess, která přišla „s křížkem po funuse“, dočkáme se zajímavého vývoje událostí. Úvodní pasáž tak divákovi nabídne přesně to, co se od thrillerů a hororů očekává – jemné mrazení v zádech, prvky tajemna a tíživě napjatou atmosféru. Zach Cregger se zde řídí osvědčeným pravidlem, že nejpůsobivější zlo je to, které není odhaleno.
Nechybí ani humor a akce
Druhá třetina vnese do snímku nový vítr. Justin Long v roli AJe předvádí skvělý a velice uvěřitelný výkon, a film tak dostává odlehčenější, humornější rozměr. Například scéna s vyměřováním sklepních prostorů je přesně to, co činí z Barbara originální dílko. Hutná atmosféra a drobné náznaky první třetiny se přehoupnou v rychlejší tempo a řada přijde i na poměrně časté společenské téma. Naprostá změna tempa i žánru paradoxně udrží diváka v napětí a donutí ho nad příběhem trochu přemýšlet. V této pasáži se nabízí přirovnání k báječnému žánrovému mixu Smrt přichází v bílém (2003), jenž brnká na tu stejnou strunu. Skoro to vypadá, že skloubit horor, humor a zajímavé společenské téma je ten správný recept na úspěch.
Slasherové finále po vzoru starých dobrých franšíz
Poslední třetina je čistě hororová. Smyčky se utahují a dějové linky překvapivě utvářejí originální celek. Hororovému fandovi se naskytne příležitost pokochat se vizuálně povedenými „gore momenty“ a nebudou chybět ani „lekačky“. Zlo už tu má jasnou a velmi explicitní podobu. Rozuzlení není až tolik překvapivé, oceňuji však, že nezachází do nadpřirozena. Tvůrci si tu vystačili s pouhou návazností příběhu a nemuseli sahat po nelogickém vysvětlení.
Vizuálně povedený snímek s chytrým scénářem
Velkým lákadlem je tu naprosto úchvatná kamera, která připomíná filmy hororového guru Jamese Wana. Ačkoliv se jedná o nízkorozpočtový snímek, kvalitativně to na Barbarovi není poznat. Tu správnou děsivou atmosféru se Zachu Creggerovi podařilo vytvořit bezchybně a kulisy nepůsobí vůbec lacině. Nechybí ani trefné a naštěstí odlehčené zamyšlení nad současnými genderovými otázkami. Scénář je chytře poskládaný tak, aby se divák nenudil a udržel pozornost. Režisér si s ním hraje na kočku a na myš, kdy chytře kličkuje mezi zvraty a mění žánry a tempa vyprávění. Snímek Barbar rozhodně doporučuji ke zhlédnutí!
Esterka
