Dan Millman – Moudrost pokojného bojovníka
Autobiografická knížka Cesta pokojného bojovníka se stala předlohou k filmu Pokojný bojovník (Peaceful Warrior, 2006) a právě k tomuto příběhu, poprvé vydanému v r. 1980, se americký autor a bývalý vrcholový gymnasta Dan Millman vrací po mnoha letech s doplňujícím komentářem v Moudrosti pokojného bojovníka.
V roce 1966 se autor poprvé setkal se Sokratem, mužem od benzínové pumpy, jenž ho zasvětil do moudrosti, která proměnila Danův život. To, co může proměňovat i nás, je skryto v opravdovém prožití přítomnosti, tedy nám na dosah, a jak moudří radí: udělej to právě tady a teď. Možná to zní jako stará dobrá rada z dnešních duchovních knih, ale to jí na hluboké platnosti naštěstí nic neubírá.
Právě důraz na jednání je důležitým momentem popsaným v této cestě činu, neboť city a myšlenky pomíjejí, ale konání je tím podstatným, co vytváří náš svět. Nemusím v danou chvíli pociťovat laskavost, ale mohu vykonat laskavý čin. Pocit odvahy mi může připadat velmi vzdálený tomu, jak se cítím, ale nic nemusí bránit tomu, abych se odvážně zachoval. Emoce jsou vůlí neovlivnitelné, ale tím, za co bychom měli převzít naši zodpovědnost, je naše chování (co děláme a říkáme). Smiřme se se svou myslí s vědomím toho, že „mentální činnost je stejně přirozená jako bublání termálního pramene“.
Vše se mění. Proč tuto zákonitost bytí nepřijmout? Přestat lpět, křečovitě držet a obávat se o vše „své“, nechat plynout a uvolnit místo novému, neboť to, co k nám přichází, slouží k poznání a rozvoji.
Jak šťastný může být ten, kdo rozlišuje opravdové potřeby od chtění a je volný od spalujících tužeb! Zdroj štěstí je v nás samých a není třeba mít k jeho prožívání nějaký konkrétní důvod, neboť je naší bytostnou podstatou. Praktická rada Dana Millmana pro náš denní život zní: „Pocit štěstí je samozřejmě příjemný, ale nemáme ho přímo pod kontrolou ani neumíme sami sebe přimět, abychom se v každé chvíli cítili šťastně. Tohle sice neumíme, ale dokážeme se přimět k úsměvu, ke smíchu, k tomu, abychom se chovali, jako bychom šťastní skutečně byli, i když nás zrovna deptá nuda nebo zármutek.“
Zajímavým se nám také může zdát popis, jak prožívá život ten, kdo se uvědomil. „Ve chvílích osvícení problémy stále existují, ale my k nim máme jiný vztah: už netvoří popředí našeho života, jsou jen přirozenou výzvou jako padlé stromy ležící přes horskou stezku – když je přelézáme, cítíme vůni vzduchu, zhluboka dýcháme a všímáme si, jak se v listoví třepotá sluneční svit. Naše pozornost začala rozpoznávat krásu tam, kde jsme předtím viděli jen vířící obsah vlastní mysli.“
Pro ty, kteří hledají duchovního učitele a průvodce, připomíná Dan pointu závěru Cesty pokojného bojovníka: „když je žák připraven, učitel se objeví všude“. „Podívejte se na hory, řeky, na střídání ročních období, na příliv a odliv! Podívejte se na lidi a vztahy ve svém životě! Všechny odhalují tajemství života. Věnujete jim však pozornost?“
Líbilo se mi citované anglické rčení, které si Dan Millman při svém hledání neustále připomínal: „Dveře někdy odmyká až poslední klíč na kroužku“.
Jistě jsme těch klíčů otočili také nespočet a je možné, že zrovna teď bereme do ruky právě ten, který otevře dvířka kamsi …
Ilona Kafková
MILLMAN, Dan. Moudrost pokojného bojovníka. 1. vyd. Praha: Eminent 2008. 134 s. ISBN 978-80-7281-362-9.
