Rok 1987 nám naservíroval zbrusu nového mimozemské zabijáka, který se stal kulturní ikonou filmového průmyslu. Po obrovském úspěchu prvního Vetřelce v roce 1979 v režii Ridleyho Scotta to vypadalo, že Xenomorfové budou jediná hrůzu nahánějící monstra ve vesmíru.
Ale pak jsme poznali Predátora. Vysoký, mohutný, schopný lovec vybavený zbraněmi ničivé síly se docela instantně stal legendou sci-fi a hororového žánru. Díky následné expanzi do komiksu a následným filmovým pokračováním jsme se o Predátorech dozvěděli něco víc. Ale je dost možné, že těchto deset faktů jste o této rase, pro kterou je lov životním krédem, netušili.
7. Predátoři a lidé mají podivný vztah
Znovu zmíníme crossover z roku 2004, který nám poukázal na fakt, že Yautjas byli na Zemi již za dob Mayů. Nechali postavit obrovské chrámové komplexy, kde Yautjas lovili Xenomorfy pro získání postavení mezi ostatními predátorskými vrstevníky. A lidé je stejně považovali za bohy díky jejich technologické vyspělosti.
Vzhledem k tomu, že lidé jsou fyzicky slabší, mysleli byste si, že nás Yautjas nevidí jako důstojné protivníky. Ale opak je pravdou. Naše inteligence a záludná mazanost ve skutečnosti občas přinutily predátory bát se své kořisti.
Nicméně vztah lidí a Yautjas není vždy úplně špatný a negativní. Ve hře Predator: Concrete Jungle, která vyšla v roce 2005, má jedna z postav díky predátorově krvi prodloužený život a to díky super dlouhé životnosti těchto tvorů, kterou lze přenést z predátora na člověka.
Lidé se také ve velmi vzácných případech mohou dokonce připojit k jednomu z klanů rasy Yautja. V románech Vetřelec vs. Predátor sledujeme postavu jménem Machiko Noguchi, jejíž bojové schopnosti na jednoho Yautja natolik zapůsobili, že ji umožnil připojit se k jeho klanu. Koneckonců Machiko chce mít v budoucnu dokonce i dítě s jedním predátorem.
