Guy Gilbert (1935), francouzský kněz, vychovatel a autor téměř 50 knih, je ve společnosti opravdu nepřehlédnutelný. Kožená bunda, dlouhé vlasy, motorka a problémová mládež ho provázejí již desítky let. V knize Srdce v ohni (knihu můžete zakoupit na knihcentrum.cz zde ) předkládá své úvahy zasvěcené především povolání kněze a církvi, ale také například médiím a obecněji životu v moderní společnosti.
Srdce v ohni může na první pohled působit jako průvodce pro mladé kněze, a dá se tak i číst. Obsahuje ale mnohem více poselství. V první třetině knihy poznáváme, co pro G. Gilberta znamená „být knězem“. Přibližuje nám vlastní touhu a rozhodnutí jít touto cestou. Od původní představy „venkovského kněze mezi slepicemi a králíky“ přes účast v Alžírské válce (boj za nezávislost Alžírska na Francii v letech 1954‒1962) až po práci vychovatele delikventní mládeže, tak by se dal popsat příběh dnes sedmasedmdesátiletého muže. Přestože jeho farností byly ve většině případů ulice, vězení a hospody, své poslání vidí stále stejně – ve sjednocování společenství. Kněz je na prvním místě kazatel dobré zprávy, posel evangelia. To je nadřazeno jeho výchovnému působení v temných pařížských čtvrtích.
V kapitolách věnovaných samotné církvi se autor neostýchá rozvinout ožehavá témata, jako jsou potraty, celibát, pedofilie či nesrozumitelnost tradičních obřadů pro mladé. Vychází zejména z následujícího konstatování: „Církev už má svůj věk… Dva tisíce let. Dnes bývá často považována za překonanou. Vlastně odjakživa. Oddaně slouží světu a už dva tisíce let musí snášet nemilosrdné hodnocení těch, kteří žijí podle současných tendencí […] Řídí se podle jiného kompasu, má jiný pohled do budoucna…“ Přestože existenci církve jako takové nezpochybňuje, ba právě naopak, nešetří termíny, jako jsou dinosauři či zkostnatělost. Budoucí roli této instituce vidí především v křesťanství vnímavějšímu vůči člověku.
Zajímavá je pasáž věnovaná reflexi postavení kněze v médiích, neboť právě Guy je v nich často viděn a slyšen. Nenechat se „spálit“ září reflektorů je v jeho případě opravdu těžké. V určitých částech knihy si říkáte, zda se tomu už tak nestalo. Není tato publikace (už tolikátá v řadě) jen dalším marketingovým tahem, není jím i ona kožená bunda a ostrá mluva? Přiznávám se, že nevím. Co však vím, je, že mě G. Gilbert přinutil po několika letech opět otevřít Bibli, přečíst si evangelia a trochu rozjímat. Teprve potom jsem knihu dočetla. V jejím závěru na vás čeká mimo jiné šest etap lásky a jejich poselství: „Máme celý život na to, abychom se naučili milovat.“ Srdce v ohni a příběhy, které ho doprovázejí, jsou toho důkazem. Osloví i ateisty, protože nepřemlouvají k víře, jsou „jen“ pozoruhodnou mozaikou bytí jednoho kněze, jednoho člověka, jednoho z nás…
Lenka Šimková
Srdce v ohni : život kněze uprostřed současného světa / Guy Gilbert ; [z francouzského originálu Coeur de prêtre, coeur de feu přeložila Kateřina Bodnárová]. Praha : Portál, 2012. 294 s.
