Genialita se ráda snoubí s šílenstvím a někdy přináší vynálezy, které pohnou celým světem, v dobrém i špatném směru. Jak to vypadá, když se stroje postaví lidem? Systém VIXAL těží miliardy ze strachu lidí na finančním trhu. Jeho stvořitele doktora Hoffmanna, který jako jediný software úplně chápe a může zastavit jeho řádění, se někdo mezitím pokouší zabít.
Záhadný geek Alexander Hoffmann využije příležitosti ke svému výzkumu umělé inteligence a vyvine ve spolupráci se svým přítelem a obchodním partnerem Hugem Quarrym software, který jim pomůže vydělávat závratné sumy peněz. Tento software sleduje modely lidského chování a lidské emoce, a pomocí nich velmi spolehlivě předvídá chování lidí na trhu a navrhuje finanční operace, ze kterých pak plynou neuvěřitelné zisky v řádu miliard dolarů. Je nastavený, aby sledoval to nejpodstatnější, čím se trh řídí, a tou je jedna jediná lidská emoce – strach. Právě ze strachu jejich společnost profituje.
Motto společnosti hlásá:
„SPOLEČNOST BUDOUCNOSTI BUDE BEZ PAPÍRU
SPOLEČNOST BUDOUCNOSTI BUDE BEZ INVENTÁŘE
SPOLEČNOST BUDOUCNOSTI BUDE PLNĚ DIGITÁLNÍ
SPOLEČNOST BUDOUCNOSTI JE TADY“
Jak to v praxi vypadá, uvidíte sami. Možná budete zaskočeni, do jakých extrémů se to autor Robert Harris dostává, ale ve skutečnosti to není až tak nereálné. Zvláštní osobnosti plodí podivné nápady a přizpůsobují tomu i své prostředí. Společnost, ve které je zakázáno psát na papír, se zrodila právě z nápadu takového zvláštního mozku. Je jen otázkou času, kdy lidem přestane vonět zatuchlý papír starých knih a přejdou zcela na čtečky elektronických knih. Z tohoto hlediska tato kniha dobře reaguje na dobové trendy a představuje vizi budoucnosti.
Kniha ZlínJednotlivé postavy však stále žijí na úplném začátku 21. století, příběh se odehrává v roce 2010, kniha vyšla o rok později. Fyzik Alex Hoffmann však jako by žil až ve století příštím. Je to typický geek, který obětuje všechno pro svůj výzkum, typ muže, se kterým holky na večírcích netančí. Kdyby ho nevyhodili z CERNu, nemusel by ve vývoji umělé inteligence pokračovat pod záštitou finanční společnosti. Jeho výtvor vydělává peníze, ale o ty mu vůbec nejde.
Je obdivuhodné, jak citlivě spisovatel propracoval všechny odstíny osobnosti hlavního protagonisty, jako by popisoval sám sebe. I u dalších postav budete mít pocit, jako by je spisovatel všechny znal osobně. Také jim totiž při psaní věnoval velkou pozornost. Jedna z nich je dokonce inspirovaná žijící osobou a čerpá z jejího uměleckého díla.
Dějištěm příběhu je švýcarská Ženeva. Většina postav se tam nenarodila, jde o bohaté cizince, kteří si mohou dovolit žít ve zdejších drahých domech, což leží v krku chudým starousedlíkům, kteří musejí do města dojíždět za prací. Jedním ze zdejších bohatých je i fyzik Alex Hoffmann, který žije v obří rezidenci jen se svou ženou Gabrielle, bez dětí.
Alexe jednoho dne napadne přímo v domě neznámý vetřelec, a to i přes robustní zabezpečení domova. To odstartuje události příštích dnů, kdy bude Alex přesvědčen, že se ho někdo snaží zneškodnit. Čtenář si ale do poslední chvíle nebude jistý tím, jestli to všechno není jen Alexův přelud a paranoia, vyvolané jeho psychickou nemocí, se kterou už před lety musel bojovat. Je snad Alex figurka podobná rozdvojené osobnosti doktora Jekylla se zvrácenou temnou půlkou panem Hydem?
Zajímavou postavou je nepochybně i Alexův obchodní partner Hugo Quarry, který svého přítele zastupuje jménem celé společnosti. Alex se totiž vyhýbá jakékoliv publicitě a jeho jméno je opředeno tajemstvím. Hugo je ten, který drží společnost pohromadě a prezentuje ji veřejnosti a často i klientům. Má Alexe rád a svým humorem ho nejednou dostane z trapné situace. Alex je podivínský génius, který se neumí mezi lidmi chovat příliš podle konvencí a nejraději je o samotě. Hugo mu tak pomáhá v případech, kdy je nezbytně nutné udržet podivné chování na uzdě.
Alexova žena Gabrielle, postava inspirovaná skutečnou žijící umělkyní Angelou Palmerovou, je velmi kreativní a zvláštní žena, tolerantní k Alexovým výstřelkům. Pokouší se při něm stát, i když se v jejich životě začnou dít opravdu záhadné a děsivé věci. Čtenář může sledovat, jak se Gabrielle snaží Alexovi pomoct, a jak je pro ni těžké se dívat na svého muže, který začíná zcela jistě bláznit, dělat nevysvětlitelné věci a dopouštět se násilí a sebevražedných podniků, nad kterými zůstává běžným smrtelníkům rozum stát. Ale všechno se zdá tak nepochopitelné jen do chvíle, dokud se všechny Alexovy motivy a činy úplně nevyjasní a jeho vynález nepřivede finanční trh k nevídanému zuřivému šílenství. Svět se zblázní.
„Původně panovala představa, že počítače – roboti – jednou v našem životě převezmou nekvalifikované práce, navléknou si zástěry, budou nám doma posluhovat, uklízet a podobně, abychom si mohli užívat volna. Ve skutečnosti se děje pravý opak. Máme spoustu volné inteligentní lidské kapacity na vykonávání těchto jednoduchých podřadných prací, často s velmi dlouhou pracovní dobou a za mizernou mzdu. A počítače namísto toho nahrazují příslušníky vzdělaných vrstev – překladatele, medicínské techniky, právní koncipienty, účetní či finanční makléře.
Když se příběh chýlil ke konci, pořád jsem čekala na chvíli, kdy „to“ přijde. Něco, co by mě ohromilo a donutilo se ke knížce vracet. Ale závěr byl pro mě trochu zklamáním. V hlavě jsem po celou dobu měla několik verzí možných rozuzlení, ty postupem času řídly a já jen doufala, že z těch dvou možností, které zbyly, to nebude ta nejhorší. Naštěstí nebyla, ale i tak mi to nevyrazilo dech. Očekávala jsem víc.
Pro shrnutí, asi do poloviny knihy budete nadšení a hladově hltat každou další stránku. Čím víc věcí však bude vycházet na povrch, tím víc si budete jistí, jak to všechno skončí. I když je to dobře napsané, není to nakonec příliš originální příběh. Nádherně rozjetá zápletka v příběhu trpí plytkou pointou a závěrem nudným k naštvání. Pokud často čtete science fiction, budete knihu asi hodnotit jako veskrze průměrnou, i když s úžasným začátkem. Pokud není tento žánr váš každodenní šálek kávy, budete mít i přes všechny rýpavé výhrady sci-fi nadšenců pěkný čtenářský zážitek. Když už nic, zpracování je zajímavé.
Robert Harris – Index hrůzy. Překlad Pavel Kaas. Nakladatelství Kniha Zlín, 2014, str. 101–102.
PAVLA KAMEŠOVÁ
