Kniha Černooké Zuzany Julie Heaberlin vás přitáhne záplavou žlutých květin, jejichž černé středy působí jako oči mrtvých. Nemůžete se do nich přestat dívat, nemůžete přestat číst. 
Šestnáctiletou Tess našli jednoho dne uprostřed pole s druhou mrtvou dívkou na hromadě kostí. Jejich společný hrob pokryly květiny, které na dlouho daly jméno i obětem: Černooké Zuzany. Tess je jediná, kdo přežil. Svědčila u soudu jako oběť. Odsouzený vrah čeká v cele smrti na vykonání rozsudku. Trvalo měsíce, než se uzdravilo její tělo. Trvalo roky, kdy se pokoušela uzdravit svou mysl. Nikdy však nedokázala vymýtit pochyby, že v cele smrti čeká ten nepravý. Někdo totiž sází na její známá místa černooké Zuzany.
Blíží se datum popravy údajného vraha a Tess není jediná, kdo má pochyby o jeho vině. Spojí se proto s týmem právníků, který se snaží o obnovu soudního procesu a zvrácení rozsudku.
Kniha mistrně propojuje minulost s přítomností a věrohodně zachovává rozdílný rukopis dospívající dívky a dospělé ženy, ačkoliv jde o jednu a tutéž osobu. Poznáváme Tessie – dospívající dívku, která zažila velké trauma. Před útoky okolního světa jí skýtá bezpečí její nejlepší kamarádka Lydie. Jsou tím, čím mohou být dvě nejlepší kamarádky, když je vám sedmnáct. Ony jsou možná něčím víc. V další kapitole je to už Tess, dospělá žena. Věci jsou jiné, než když byla sama dospívající dívkou.
Kapitoly z minulosti se v rychlém sledu střídají se současností, což dává knize celkem zajímavé tempo. Hluchá místa nemají šanci. Děj je svižný bez zbytečných odboček, hluchých míst nebo slepých uliček. Pokud je něco zmíněno, vzápětí se dozvíme proč. Autorka nezůstává čtenáři nic dlužna. Ani ve finále se neztrácí v umě vykonstruovaném příběhu a dopoví vše, co bylo kdy naznačeno. Až na jednu výjimku.
Jako nadbytečná se jeví poněkud klišovitá lovestory, které není ušetřena hlavní hrdinka. Příběh jí nic nezískává a naštěstí ani moc neztrácí. Svou do očí bijící zbytečností tvoří jakousi vatu, kterou kniha rozhodně nepotřebuje. Jako jediná není v závěru nijak vypointována. Těžko říct, jak to autorka myslela.
Ve finále jsou některé kapitoly tvořeny dobovými přepisy soudního přelíčení. Dodávají příběhu nevšedním způsobem dynamiku a nepřímo vedou čtenáře k originálnímu závěru.
Černooké Zuzany jsou psychologickým thrillerem v tom nejlepším slova smyslu, jak si umíte představit. Dlouho jsem nedržela v ruce knihu, která by vás dokázala ke svým stránkám tak přikovat. S každou kapitolou poznáváte Tess i její příběh víc a přitom víte, že hrozivá skutečnost bude úplně jiná. Možná se skrývá tak nebezpečně blízko, že cítíte její dech na zátylku. Během čtení pocítíte nutkání otočit na poslední stranu a zničit mučivou nejistotu. Přitom víte, že poznání je v cestě, kterou musíte ujít po boku Tessie.
Kristina Doubravová
Černooké Zuzany, Julia Heaberlin, Omega, 2017
Knihu můžete zakoupit ZDE
