Old school recenze: Dungeon Keeper

Za devatero horami, devatero řekami a devatero lesy, žil jeden hodný král. Ten měl mnoho synů, chrabrých rytířů s laskavými srdci, kteří všechny obyvatele království chránili před nebezpečím. A všichni se neustále radovali, tancovali a žili šťastně. Až do vašeho příchodu! 

Herní sérii Dungeon Keeper není starším hráčům příliš připomínat. Pro ty, kteří značku neznají tu je krátké shrnutí. Peter Molyneux se studiem Bullfrog přišel v roce 1997 s originálním a neotřelým nápadem božské – resp. ďábelské hry, ve které coby temný pán vládnete neschopným impům, démonům, černokněžníkům a jiné havěti. Hra slavila u hráčů úspěch a pokračování na sebe nenechalo čekat. O dva roky později si hráči mohli vychutnat Dungeon Keeper 2, který nabídl lepší grafiku, pár nových příšer, pár hrdinů a kupu nových úrovní, které můžete získat. Pak několik dlouhých let nic, než vyšel Dungeon Keeper na mobilní telefony, který zas přinesl hodně nových věcí, ale už ne tolik té zábavy.

A páni z Originu, v rámci další nabídky On the House, nyní přišli s tím, že by bylo dobré si zdarma zavzpomínat na původní kořeny. Má však Dungeon Keeper stále co nabídnout i novým hráčům nebo si ji užije jen stará garda?Kampaňová mapa hýří barvami i ohněm

Geniální koncept nebo málo obsahu?

Hra má vedle originálního námětu i poměrně jednoduchou herní mechaniku. Prostřednictvím své démonické ruky ovládáte podzemní kobku. Pomocí impů – přisluhovačů těžíte zlato, rozšiřujete chodby a stavíte místnosti. Právě díky nim se k vám připojují různí poskoci. Knihovnou plnou grimoárů oslníte černokněžníky, kteří však nemají rádi hluk a vyrušování, dílna je zas skvělé místo pro vyřádění tupých trolů, kteří občas i něco vytvoří. A nebo tu je mučírna, která velice láká mladé slečny v kožených věcech, s bičem v ruce a touhou se vyřádit. Své kumpány následně vysíláte proti zástupu naivních rytířů, nafintěných elfů a čarodějů, kteří netouží po ničem jiném než po vašem zlatu a možnosti si kopnout do vašeho srdce.

Hra nabízí přes dvacet úrovní, které jsou postupem náročnější a delší, takže o jednodenní záležitost se v případě Dungeon Keepera nejedná. Zároveň si tvůrci hry dali dost času, aby jste pochopili vše co máte. Přesto vás hra nevodí za ručičku, jen názorně ukáže nějakou mechaniku a hráč ať si ji prozkoumá sám. Například čím víc příšer máte na starost, tím těžší je se postarat, aby se mezi sebou neporvaly. Pavouci žerou obří mouchy, kouzelníci vrhají, po každém kdo je vyruší, ohnivé koule a tak podobně. Celkově to vytváří pocit uvěřitelné pekelné chásky, ale s přesnou špetkou humoru. Ten je všude přítomný. Od kampaňové mapy, přes výukové texty až po drobnosti, jako je močící pekelný pes na hroby mrtvých nepřátel, kteří se pak rychleji rozkládají a mohou se tak přidat opět k vám v podobě nemrtvých.

Na druhé straně, z dnešního pohledu by jí neuškodil nápaditější náplň. Každá úroveň končí vybitím všech vašich nepřátel, kteří jednou přijdou z jedné strany, pak z druhé, potřetí si pro ně musíte dojít vy, aby jste následně čelili útoku dvou protivníků. Ne každého tak může bavit začínat téměř pokaždé od úplného začátku, když ho čeká to samé. Nezachraňují to ani tajné bonusové úrovně, které sice nabízejí nějaké oživení, ale moc jich není.Hráčovo pekelné srdce

Jednoduché a účelné technologie staré doby

Grafika může být pro dnešní hráče už opravdu zastaralá, žádné skvělé efekty se nekonají a některé ikony jsou těžko rozeznatelné od sebe, přesto i tak si hra udržuje své kouzlo. Je to právě ta hranice mezi naprostou temnotou a humorem, která láká. Vše vaše je jasně zlé a temné, vše proti vám jednoznačně hodné, nadýchané a nablýskané. A není k tomu potřeba ani nejnovějších grafických karet.

Hudební složka hry si udržuje poměrně vysoký standard i dnes. Temné tóny střídající se s elektrickými kytarami, které doplňuje křik umírajících na mučidlech. To je naprostá symfonie pro uši temného pána. Hlas vypravěče, který hráče  doprovází v jeho putování za zničením světa je dokonalý. Má přesně takový tón, který by vypravěč apokalypsy měl mít.

Origin hru spouští přes emulátor DOS-Box, který sice umožňuje si hru zahrát, ale způsobuje několik nepříjemných technických problémů, které je potřeba řešit. Zvlášť očividné je to u zvuku, který se mnohým od začátku seká. Nemožnost shodit hru bez problémů do lišty taky hráčům radost neudělá. Na veškeré potíže lze najít na internetu během pár minut účinné rady.Rozmlsaní hráči občas nepoznají, co přesně se na obrazovce děje

Závěr

Celkově tak i po letech hra nabízí dlouhé hodiny zábavy, už jen pro stále neokoukaný nápad. Množství her, kde ovládáte padouchy, je větší než před lety, ale jednoduché a vtipné zpracování přetrvává celá léta. Na několikadenní herní party Dungeon Keeper již není, ale jako občasná jednohubka na dvacet minut poslouží výtečně.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

4 × 1 =