Recenze: Na dně najdete dědictví studené války

Jørn Lier Horst si dlouhodobě libuje ve vraždách seniorů. A výjimkou není ani jeho nejnovější napínavý román s detektivem Williamem Wistingem. Akorát že tady, má místní policie místo těl dlouho jen jejich levé nohy.

To samo o sobě zavání spíš kanadským žertíkem nebo nějakou sci-fi zápletkou. Identické části těla vyplavené mořem vzbuzují zájem veřejnosti i vtipálků z jejích řad. Policie musí brzy přijít s nějakým rozumným vysvětlením. Tlak se stupňuje, což mate vyšetřování. I tak se podaří detektivovi zjistit, že těla – tedy nohy – mají něco společného. Všichni jejich majitelé jsou staříci z domova důchodců. Krom jedné nohy, která patřila duševně nemocné ženě.

Na dně

Najednou se kolem téhle nesourodé a podivné čtveřice začíná vynořovat několik podivných osob, které dostatečně zaměstnají  policii i Wistingovu dceru, novinářku.Zdá se, že přeci jen měli společného víc než dost a je už jen dílem okamžiku, kdy slunce zasvítí i na motiv.

Poměrně vynalézavý způsob nácházení těl je dostatečně unikátní a trvanlivý, takže čtenář vydrží v napětí až do samotného konce. I kdyby si již v půlce řekl, že ví, kdo je vrah, ty levé nohy mu budou vrtat v hlavě do poslední kapitoly.

Jørn Lier Horst policejní práci rozumí víc než dobře. Díky tomu jsou jeho romány spíš dokumentární cestou po stopách skutečných policejních metod a způsobech vyšetřování. To místy ubírá na akčnosti celého vyprávění. Na druhou stranu si čtenář udělá realistickou představu lépe než ze zdivočelých thrillerů, kde autor obětuje na oltáři čtivosti i logiku.

KOUKNI SE  Chaloupka na muřích nožkách je pohádka pro starší děti, co se po nocích rády bojí

Naopak se snaží skutečně držet zavedených kriminalistických postupů. Je to deviza, na kterou vsadil a u tisíců čtenářů mu tento přístup vynesl popularitu.

Deficit napětí v detektivní práci vyvažuje autor skutečně neotřelým modem operandi a pestrými okolnostmi. Romány nevykrádá sám sebe a pokaždé se snaží nabídnout něco nového. To se mu daří i thrillerem Na dně.

Oproti předchozím knihám zde jeho dcera tolik nevstupuje do vyšetřování a vlastně by mohl příběh dost dobře existovat i bez ní. Je ale fajn, když hlavní vyšetřovatel pocítí jakýsi záchvěv strachu o blízkého, nebo nějakou touhu usadit se. Ta je zde, přiznám se, trochu komická a moc nefunguje.

Zdá se, že zatímco při detektivní práci rozehraje autor všechen svůj um, znalosti, praxi a fantazii, v postavě hlavního vyšetřovatele a stěžejní postav svých knih Williama Wistinga se trochu plácá. Charismatický detektiv je trochu neohrabaný v rodinném životě. To by snadno vyvážil jeho brilantní úsudek. Tady je ale nemotornost trochu nevyargumentovaná, byť nějaké náznaky o truchlení po předchozí ženě tu jsou.

Na dně rozhodně nezapadne v řadě Horstových románů. Kde ubírá na syrovosti a krutosti, tam přidává na originalitě a hravosti.

Srovnání s knihami Jo Nesbøho považuji spíš za promyšlený marketingový tah, než za fakt, že by ti dva měli něco společného. Naopak Horstovy knihy mohou oslovit víc rozvážnější a klidnější čtenáře, kteří nemusí mít na zátylku struhadlo z husí kůže, ale naopak ocení vykreslené postavy obětí, svědků i podezřelých v zajímavé mozaice osudů, které protne v jeden okamžik zločin.

KOUKNI SE  Jan van Helsing: Příručka pro bohy

Kvalita Lier Horstových knih je stabilní a nezbývá, než se těšit, zda v budoucnu někdy autor překročí svůj pověstný stín s umem sobě vlastním.

Kristina Doubravová

Knihu Na dně věnovala Kniha Zlín

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

4 × 2 =