Recenze: Cherry – Tom Holland jako válečný veterán vykrádá banky

Nový film režisérů Avengers je multižánrový mix romance ze střední školy, válečné satiry, heist filmu a feťáckého dramatu. Ke spolupráci si bratři Russové přizvali Toma Hollanda a natočili velkolepou filmovou odysseu o dospívajícím muži, který chtěl dosáhnout na americký sen.

Režijní duo bratrů Russových spojilo síly s nadějnou mladou hvězdou Tomem Hollandem. Společně se potkali na natáčení marvelovského opusu Avengers: Infinity War a Avengers: Endgame. Nyní se Russové s Hollandem pustili do menšího a snad i ambicióznějšího filmu, který možná až příliš okatě cílí na oscarové nominace.

Film vznikl pod produkční záštitou Apple TV+ a jedná se o adaptaci populární knihy Nica Walkera z roku 2018. Práva na tuto autobiografickou knihu bratři Russové koupili záhy po jejím vydání. O adaptaci se postaral tandem scenáristek – Jessica Goldberg a Angela Russo-Otstot.

Za kameru se postavil uznávaný kameraman Newton Thomas Sigel. Natočil vizuálně uhrančivé filmy jako válečnou Valkýru (2008, r. Bryan Singer), atmosférický neo-noir Drive (2011, r. Nicholas Winding Refn), populární hudební životopis Bohemian rhapsody (2018, r. Dexter Fletcher a Bryan Singer) nebo válečnou satiru Bratrstvo pěti (2020, r. Spike Lee). Hudbu složil neméně slavný skladatel Henry Jackman, který pracoval na velkofilmy jako Jumanji: Vítejte v džungli (2017, r. Jake Kasdan), Kingsman: Tajná služba (2014, r. Matthew Vaughn) nebo Captain America: Návrat prvního Avengera (2014, r. Joe a Anthony Russo).

Tvůrčí složení zní velmi slibně a dle štábu by mohl vzniknout nezapomenutelný film. Bohužel musím konstatovat, že k tomu nakonec nedošlo. Cherry je zajímavý a poměrně slušný film, ale patří spíše do průměru. Ambice a snaha o sociální kritiku poměrů v americké společnosti a válečné zlo jsou až příliš afektované a místy tlačí na pilu. Poměrně snadno a rychle divák na hlavní téma zapomene, ale zůstane mu několik památných momentů a výrazných scén. Odhalování nedostatků společnosti a snaha o satirické vyznění filmu se založena na principu již několikrát viděného. Film pouze recykluje témata, která tu už mnohokrát byla.

KOUKNI SE  Recenze: Bílý tygr se zakousl do indického tradičního systému

V první řadě bych chtěl ocenit rozdělení filmu do jednotlivých kapitol – filmových částí, které se od sebe liší audiovizuálním pojetím a vyprávějí výsek ze života hlavního hrdiny. Jedná se o vynalézavě natočené a zajímavě oddělené části snímku, které celý film ozvláštňují a divákovi pomáhají lépe a jednoduše se zorientovat v ději. Ústřední sympatické herecké duo má mezi sebou neuvěřitelnou chemii – vedle Toma Hollanda se nám představuje vycházející talentovaná herečka Ciara Bravo. Celkově film působí jako videoklipovité filmové dílo kombinující řadu filmových stylů, ale přesto systematicky drží pohromadě.

Titulní postavou je Cherry, který navštěvuje střední školu a poznává lásku svého života. Ihned ví, že je to jeho vyvolená a oba se do sebe zamilují. Výsek ze školního života je natočen jako typické středoškolské vztahové drama. Kameraman používá pomalé a klidné kamerové jízdy a objektivy se silným rozostřením obrazu.

Mladou a právě se rozvíjejí lásku přeruší vztahová krize a mladý pár se rozchází. Cherry to těžce nese a narukuje do armády. Ve válečných scénách se tvůrci snaží hned několika scénami upomenout na kultovní vojenský výcvik v Kubrickově Olověné vestě (1987, r. Stanley Kubrick). Část výcviku je natočena ve filmovém poměru 4:3 a obraz je velmi tvrdý a ostrý. Pomáhá na diváka přenést pocit odtažitosti a proměny muže ve vojáka. Nechybí velmi osobní lékařská prohlídka, rutinní a vytrvalý běh plný nadávek a zkouška střelby na plechové terče s tvářemi islamistů.

KOUKNI SE  Recenze: Co jsme viděli, co jsme slyšeli chce být duchařským hororem i thrillerem

Film se následně přesune do nebezpečných iráckých pouští a ocitáme se uprostřed válečné vřavy. Divák si nemůže nevzpomenout na kultovní scény z Mendesova Mariňáka (2005, r. Sam Mendes). Vojáci čekají v úmorně dlouhých frontách na telefon, hrají fotbálek a večer za nimi přijíždí tanečnice na rozveselení. Následně jsme vrženi do ostré akce plné výbuchů, kulometných salv a řvoucích tanků. Holland zručně zašívá vyhřezlá střeva, což ihned vzpomíná na Stoneovu nehynoucí klasiku, a to film Četa (1986, r. Oliver Stone). Ale musíme se hodně snažit nepousmát se nad některými detaily. Místy tu jsou až moc vypjaté situace, které ždímají divákovy emoce – někdy až tendenčně a klišovitě. Ať už vztah s kamarádem medikem, který šel do armády kvůli své těhotné dívce nebo scéna, kdy Cherry naloží zraněného vojáka do vrtulníku a melodramaticky sleduje odlétající helikoptéru, zatímco kolem něj zuří bitevní vřava.

Celkově je ale válečná část natočená velmi stylově – dramaticky, akčně a správně chaoticky. Tak jak se na válečné drama sluší a patří. Nechybí velkolepé výbuchy a pyrotechnické efekty, které zastiňují komornější pojetí bojů. Nepřítele prakticky nevidíme, ale díky zvukovému designu cítíme, že se islamisté skrývají ve skalistých horách na okraji pouště. Scény válečné vřavy a bojů jsou pojaty velmi realisticky a na krvi se tu opravdu nešetřilo. Snaha o obecnou kritiku války je tu poměrně okatá a dost přímočará. Zkrátka nic nového pod sluncem, ale ve filmu to má své místo.

KOUKNI SE  Recenze: Zmizení v hotelu Cecil řídí fanoušci na sociálních sítích

Kapitola po návratu z války v sobě kloubí mix feťáckého dramatu ze života narkomanů s heist filmem, kde titulní hrdina vykrádá banky. Posttraumatická stresová porucha z války sílí a Cherry upadá do spirály drog, nočních můr, děsivých vizí a zločinu. Škoda jenom, že se tu tvůrci více nevěnovali PTSD a celkově traumatizujícím následkům a vzpomínkám z války. Je tu lehce načrtnutá snaha ukázat, že je Cherry pronásledován hororovými obrazy válečných hrůz, ale vše vyšumí do ztracena. Naopak se zde tvůrci zaměřují především na problémy spojené s narkomanií a závislostí.

Velmi vynalézavá a hlavně nenápadná je žánrová proměna z dramatu o drogové závislosti v krimi se sérií bankovních loupeží. Nutno podotknout, že bankovní přepadení jsou natočené a vymyšlené poměrně zajímavě a originálně, ale s určitými logickými dírami. Trochu afektovaně tu film kritizuje soudobou americkou společnost, která si neváží válečných veteránů a ti jsou nuceni se uchýlit k drogám a zločinu. Opět je to logické směřování příběhu, které trochu prvoplánově ždímá emoce.

Tato filmová odyssea nabízí plno velkolepých scén, ale i komorních a intimních situací. Sledujeme osud jednoho dospívajícího muže, který prochází peklem, aby mohl žít svůj americký sen. Přesto, že se ocitá na dně, tak se odmítá vzdát a stále věří v naději. Film je přehlídkou zpomalovaček, epické hudby, úchvatných záběrů, civilního herectví, klidného střihu a pomalého filmového vyprávění. Přesto, že film má dvě a půl hodiny, tak uteče jako voda.

Viktor H.

ZÁVĚR
Hodnocení
7
Předchozí článekBřeznové čtení pro lockdownové dny
Následující článekSony představilo zvláštní ovladač pro virtuální realitu

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

6 + nineteen =