Nejděsivější filmy zasazené do vesmíru

Jeden z nejděsivějších filmů odehrávajících se na vesmírné lodi začíná naprosto stejně jako většina podobných sci-fi snímků či her. Nejprve jeden, poté další astronaut se probouzejí z hibernačního spánku. Zprvu si nepamatují vůbec nic. Po chvíli si vybaví pouze svá jména a čísla směny. Stále netuší, kam mají namířeno, kde se v současnosti nachází, ani kde je zbytek posádky. Kromě malého záložního generátoru k rozjetí pár základních panelů a elektřiny v místnosti je celý zbytek lodi v naprosté tmě. Bower (Ben Foster) se vydává hlouběji do útrob vesmírné lodi, aby zjistil, co se stalo se zbytkem posádky. Jenže dříve něco najde jeho. A do podoby člověka to má daleko. Ale to není jediné, co Bowera při jeho cestě k reaktoru lodi a zpět na můstek šokuje.

Původně byla v plánu trilogie. Jenže první Symptom Pandorum si na sebe nedokázalo vydělat, a tak z plánované trilogie sešlo.

A to je podle mého názoru velká škoda. Pro mě patří Symptom Pandorum mezi nejděsivější a nejlepší sci-fi horory vůbec. Humanoidně vyhlížející stvůry opravdu budí strach a děs. Na tyhle silné a rychlé bytosti kolikrát ani útěk neplatí. Taky kam byste chtěli na vesmírné lodi utéct, že?!

Neexistuje kultovnější hororová sci-fi série než ta vetřelčí. Myslím, že není důležité nějak obšírněji představovat děj jednotlivých filmů v sérii. V základu jsou si všechny čtyři děje filmů podobné. Vždy se děj točí okolo hlavní hrdinky Ripleyové a jejího boje s xenomorfními vetřelci.

Je jedno, jestli se boj o přežití odehrává v prostorách upravených pro potřeby lidí na cizích planetách nebo na vesmírných stanicích. V obou případech dochází k boji o život, před kterým nelze utéct. Jak na lodi, tak v obyvatelných prostorách na povrchu planet máte jen omezený prostor k pohybu. Smrtelně nebezpeční xenomorfové, potemnělé prostředí vesmírné lodi nebo ubykací na planetě v kombinaci se všudypřítomným strachem postav. Pořádně protřepat, vhodit pár postav na likvidaci a máte kultovní film jako vyšitý. Děs sálá ze všech situací napříč všemi filmy. Je jen na vás, který film vetřelčí série jste si oblíbili nejvíce. Slibované páté pokračování je momentálně na několik let u ledu. Prometheus se svým sequelem, který popisuje vznik prvního xenomorfa, také příliš kladných ovací nesklidil. Prozatím nám bude muset stačit děsivost z původní trilogie. Myslím, že s tím si ještě na několik let vystačíme.

Další z řad snímků odehrávajících se na jedné z planet naší sluneční soustavy. Jak již název napovídá, podíváme se na rudou planetu, Mars. Trikové sekvence patří k nepatrným plusům filmu stejně jako hlavní herecký tahoun Liev Schreiber.

Děj filmu sleduje skupinu vědců, kteří mají za úkol najít na Marsu jakékoliv známky života. Když se jejich šestiměsíční výprava blíží ke svému konci, nastane ten pravý zvrat. Kolega Mark pod falešnou záminkou odjíždí do nedaleké oblasti znovu prozkoumat půdu, ve které našel neznámé organismy. Souhrou náhod se propadne do jámy. V místech, kde má poškozený skafandr, si najde cestu „marsovský“ organismus přímo do Markova těla.

Jak už to tak bývá, nejspíš se to organismu zalíbí. Protože se na protest ostatních astronautů rozhodne šířit jako všudypřítomná chřipka vzduchem. Začíná nerovný boj mezi vyděšenými astronauty a neznámým organismem, který napadá živou tkáň. Film svým hororovým pojetím, že si nemáme zahrávat s něčím čemu nerozumíme, rozhodně zapadá do nejděsivějších snímků zasazených do mezihvězdných prostor.

Film odehrávající se ve vesmíru a Jason Vorhees? Ano, slyšíte správně. A jak k tomu došlo? Zkrátka lidská blbost je neomezená a o obyvatelích vzdálené budoucnosti to platí taktéž. Posádka jedné mezihvězdné lodi sesbírá kusy ledu z povrchu zpustošené planety Země. V jednom z ledu najdou zamrzlého hromotluka v potrhaném oděvu s hokejovou maskou a mačetou v ruce. A přesně tak se Jason poprvé v životě dostane na vesmírnou loď.

Jak se zdá, někteří lidé budou také v budoucnosti připitomělí a naivní. Jak jinak si můžeme vysvětlit, že dostanou nápad Jasona rozmrazit? Tak začínají v pořadí desátá Jasonova jatka pro změnu na vesmírné lodi. Jestli si myslíte, že se ho zbaví jedna dvě, tak jste na omylu. Film je katastrofálně nepřehledný a vypadá, že ho vypustili hotový jen na půl. Na druhou stranu uvíznout se známým sériovým vrahem v budoucnosti na vesmírné lodi – to by nikdo z nás nechtěl. Rozhodně jde o jednu z nejděsivějších představ, jakou kdy filmoví tvůrci přivedli k životu.

Film Horizont událostí své diváky neděsí nebezpečnou mimozemskou infekcí/virem nebo mimozemskými formami života. Jde na to trochu jinak. Celým dějem prochází hrůza z neviditelné, nepopsatelné síly, která všechny obklopuje. Loď se totiž zdá být živoucím tvorem, což si nikdo z přítomných členů průzkumně – záchranné mise nedokáže vysvětlit. Při rekonstrukci minulých událostí průzkumníci narazí na poslední video předešlé posadky lodi. Vůbec poslední věta z nahrávky zní: „Spaste se!“

Co se na palubě odehrálo a kam zmizela kompletní posádka? Co měla znamenat záhadná poslední nahrávka? Kde se vlastně loď nacházela, když se na dlouhých 7 let ztratila? Jediný, kdo ví víc o pravém záměru lodi Horizont událostí, je doktor Weir. Ale nechává si to pro sebe.

V centru lodi naleznou stroj, o kterém zjistí, že slouží jako taková brána/portál vedoucí do paralelního vesmíru nebo jiné dimenze. Zkrátka daleko za hranice současných lidských možností. Najde se někdo, kdo je ochotný cestovat na druhou stranu? Obzvlášť, když se ví, že člověk, který cestu podnikne, postupem času zešílí. Než se tak stane, vypráví o nepopsatelně děsivém místě, daleko za hranicemi lidské představivosti. Těžko říct, jestli člověk zešílí z cesty nebo z toho, co spatří na druhé straně. Každopádně se děsivá síla usídlí na opuštěné lodi a začne si pohrávat s myslí nově příchozích dost zvráceným způsobem. Občasné halucinace jsou oproti tomu čajíček.

Kde se odehrává film Apollo 18, asi už tušíte podle názvu. Režisér Gonzalo Lopéz-Gallego vás vezme na nejbližší vesmírné těleso naší planety Země – Měsíc. Film vychází z reálné mise, kterou NASA v roce 1970 nakonec zrušila. Snímek nabízí možnou odpověď na otázku: „Proč už jsme se nikdy nevrátili na Měsíc?“

Z vlastní zkušenosti musím říct, že film je neprávem podhodnocený. Originálně pojatý život na Měsíci a záběry, které vypadají velmi věrohodně. Kdybych nevěděl, ze jde o found footage film hororového sci-fi žánru, věřil bych, že se to skutečně stalo. Prostředí vypadá maximálně realisticky.

V podobných žánrech filmů jde vždy o život. Je rozdíl bojovat o život na planetě nebo kosmické lodi stovky světelných let od domova. Než na Měsíci, ze kterého vidíte naši modrou planetu. To pak takový boj s mimozemskými tvory dostává úplně jiný rozměr. Vidíte, že bezpečí domovské planety je tak blízko, ale zároveň daleko.

Doom je bohužel krásným příkladem, že hvězdně obsazený film na motivy veleúspěšné video hry může dopadnout velkým průserem. Snímek skončil v očích diváků a kritiků v moři průměrnosti. A nepomohlo tomu herecké obsazení Dwayne „The Rock“ Johnson, Karl Urban, Rosamunde Pike ani poměrně kvalitní a drahé digitální triky. Také výsledná finanční situace akčního sci-fi hororu nedopadla růžově. Rozpočet činil 60 miliónů. Film ale celosvětově vydělal sotva 55 miliónů.

Akce je dravá, hlášky celkem ujdou. Jen ten děj je až příliš jednoduchý, plný hluchých míst. Na druhou stranu spektákl monster a nestvůr patří k tomu lepšímu. Alespoň v monstrech a akci nedělá herní předloze ostudu. Bytosti, které jako by zdrhly z pekla dokáží vystrašit. Zvlášť, když jste sami na uměle vybudované stanici na povrchu cizí planety (Mars). Není to nic světoborného, ale lepší než nic.

Ondřej Blahut

www.ranker.com, www.imdb.com, www.whatculture.com