„Zprošťuje nás vědomí, že život, po kterém jsme toužili, vedeme v jiném vesmíru, toho, abychom se ho snažili dosáhnout v tomto světě?“ táže se jeden z hrdinů mnohovrstevnatého románu Mapa času, jehož autorem je španělský spisovatel Félix J. Palma. V první chvíli se budete možná domnívat, že otevíráte knihu, která spadá do kategorie fantasy či sci-fi, vzápětí však pochopíte, že více než to je holdem zmíněným žánrům a především pak představiteli vědecko-fantastické literatury H. G. Wellsovi. Právě on je osobou, u níž se sbíhají cesty prostorem i časem jednotlivých postav.
Kdo je tady pánem?
Než se s hlavními protagonisty a jejich osudy čtenář začne seznamovat, narazí na ještě jednu zajímavou osobu – vševědoucího vypravěče. Onen neznámý dává hned zpočátku najevo svou moc prozradit pouze to, co sám chce. Nadřazenou deklarací všemohoucnosti působí chvílemi až nesympaticky, ale přistoupíte-li na jeho hru, užijete si to. Koneckonců, na jednu stranu vám nic jiného nezbývá. Tedy pokud se nerozhodnete knihu odložit, což by byla určitě škoda. Co má být odhaleno, bude odhaleno, skryté zůstane skryto. Každá hra má svá pravidla a tady je jasné, kdo je určuje. Opona se rozhrnuje, první dějství začíná.
Spolu s protagonistou úvodního příběhu se ocitáme ve viktoriánské Anglii, přesněji řečeno v Londýně roku 1896. Andrew Harrington, synek zbohatlíka z privilegované společenské vrstvy, již osm let truchlí kvůli smrti ženy, kterou nade vše miloval. Byla jí dívka z úplně jiných poměrů, prostitutka Marie Kellyová – pravděpodobně poslední oběť nechvalně proslulého vraha, který vstoupil do dějin jako Jack Rozparovač. Andrew si vyčítá, že kvůli své zbabělosti a strachu z otce nedokázal Marii včas zachránit, a po letech trápení chce spáchat sebevraždu… Kdyby tak mohl vrátit čas!
V tu samou dobu má ale jedna mladá dívka jménem Claire Haggertyová úplně opačné přání. Má pocit, že jí doba, ve které žije, nemůže nic kloudného nabídnout. Emancipovaná dáma nehodlá žít podle sešněrovaných pravidel, vdát se za některého z příšerných nápadníků a začít mu rodit děti. Chce lásku, jiný život než ostatní, chce jinou budoucnost, ba přímo muže z budoucnosti – legendárního kapitána Shackletona… Kdyby tak mohla posunout čas!
Obchodníci s časem
Zdá se, že výlet do budoucnosti není žádný problém. Rozmach vědecko-technických vynálezů koncem 19. století umožňuje tolik novinek, a jednou z nich je i cestování v čase. Tedy zatím pouze směrem kupředu. Přesněji řečeno do roku 2000, kdy se odehrává rozhodující bitva mezi lidmi a automaty, které (nebo spíše kteří) chtějí převzít vládu nad celým světem. Claire proto neváhá, a prostřednictvím firmy Murrayho cesty časem se vydává na tento neobvyklý výlet, ze kterého se nehodlá vrátit.
Andrew má tak trochu smůlu, ale nakonec i pro něj se najde řešení. Ještě přeci existuje jiný „Stroj času“, jehož stvořitelem je sám H. G. Wells. Jak funguje, co má společného s Murrayho firmou, a může tedy Andrew zachránit svoji Marii? To jsou otázky, na které se postupně i zvídavý čtenář dočká odpovědí. A rozuzlení příběhů vrcholí.
Jenže autor si s námi stále pohrává, když už mu uvěříte takřka neuvěřitelné, přijde věta, která vše obrátí vzhůru nohama. Dějová linka se otočí, protne v nečekaném okamžiku, do hry vstoupí opravdový poutník v čase, který zamíchá už uspořádaným balíčkem karet. Bohužel to může způsobit také to, že už věřit nebudete a předem budete očekávat, že další vyprávění je zase nějaký chyták. Nicméně zvědavost stejně vyhraje… Kdo je tajemným zlodějem nevydaných románů, kde se skrývá Knihovna pravdy a jaký způsob cestování v čase je opravdu ten pravý a možný? Tyto další motivy činí Mapu času napínavou až do posledních řádek, na kterých se odehrává její třetí část, k níž nás opět provokativně vyzývá náš průvodce-vypravěč: „Jaké divy nám ještě zbývá ukázat? Pokud nejsi zbabělec, milý čtenáři, seber odvahu a dokonči, co jsi začal!“
Milostný příběh, který nekončí
Mapu času lze číst také jako román o lásce. Takové, na kterou je krátký i čas. Takové, která přetrvává celá staletí, aby se k nám stále a znovu vracela, v různých podobách a projevech: „A když slyšel, jak vedle něj zlehka oddychuje, uvědomil si, že jeho žena jako už tolikrát věděla mnohem lépe než on, co doopravdy chce […] Ano, pomyslel si, abychom zjistili, co doopravdy chceme, je nejlepší někdy zvolit opak.“
Ať již si vyberete jakýkoli pohled na zajímavě vystavěné dílo, přeci jen jedno poselství bude pravděpodobně převažovat: …co když je svět jako kouzelnická krabice s dvojitým dnem a co když opravdu pokračuje tam, kde nám smysly tvrdí, že končí?
Českému čtenáři přináší Mapu času nakladatelství Host.
LENKA ŠIMKOVÁ
Félix J. Palma
(nar. 1968) je novinář, spisovatel a literární kritik. Debutoval v roce 1998 souborem povídek Strážce mloka, kde osvědčil svou schopnost spojit fantastiku s všednodenností. Mezi jeho další knihy povídek patří například Způsoby přežití (1999). Jeho prvním románem byla kniha Mravenec, který chtěl být astronautem (2001). Mapa času (2008) Palmu celosvětově proslavila a vyšla ve více než třiceti zemích. V roce 2012 vydal její volné pokračování s názvem Mapa nebe.
