Tak jako starosta musí mít na paměti povinnosti spjaté s životem města a vozataj zase ty, jež se týkají jeho vozu, tak by moudrý muž měl pamatovat na vše, co se týká jeho těla. (Čaraka, 6. stol. př. Kr.)
Nedávno jsem se dostala do kontaktu s velice pozoruhodným oborem zvaným Ájurvéda. Zajímavý je už samotný název disciplíny, který se dá přeložit doslova jako věda o dlouhém životě (no uznejte, už to zní velice přitažlivě) a já byla jednoduše fascinována natolik, že jsem si objednala hned tři tituly, abych se dozvěděla více. Nejdříve jsem se vrhla na knihu Ájurvéda – cesta zdravého života.
Kniha se zabývá nejen léčebnou stránkou, ale prevencí spočívající ve zdravé stravě, dostatečném pohybu a skutečném pochopení fungování lidského organismu, jehož základem je vyrovnávání tří tělesných šťáv, tzv. dóš (pitta, kapha, váta). Takže rozhodně nejde o nic, co by se, byť jen trochu, podobalo západní medicíně. Ta je totiž postavena na potlačování příznaků choroby, nikoli na léčení jejího zdroje.
„Moderní medicína však chápe nemoci jen na biologické či molekulární rovině a léčí je proto fyzickými nebo chemickými zákroky. Je proto pochopitelné, že hledisko celostní péče o zdraví, které jde nad rámec měřitelné skutečnosti, se zavrhuje jako pověra či nesmysl. Přesto se však moderní medicíně dosud nepodařilo úplně vykořenit víru člověka ve spirituální léčebné postupy. Zcela speciálně to platí pro jižní Evropu, kde je řada náboženských středisek, která jsou známa zázračnými uzdraveními. Dnes se zdá, že tyto léčebné metody nacházejí širší ohlas, protože lidé poznávají díky globálnímu propojení celého světa i komplexnější koncepce zdraví než pohled na „stroj tělo“, jaký se jim nabízí doma.“
Doktorka Vinod Verma předkládá čtivý návod k pochopení sebe sama ze všech možných úhlů pohledu. Pomáhá nám najít cestu k harmonii, a to jak fyzické, psychické, tak i duševní. Poměrně stravitelnou formou nás seznamuje s principy a filozofií tohoto starodávného učení, které má původ ve spise Atharvavéda, jehož vznik je datován 3000–5000 let př. n. l. Každý, kdo dával při hodinách dějepisu jen trochu pozor, ví, že jde o období konce pravěku, kdy začínaly první vyspělé kultury teprve vznikat. Už ten fakt přinutí kdekoho k zamyšlení.
Podle mých vlastních zkušeností se v mnoha přesvědčeních ajurvédské znalosti, více či méně, ztotožňují s esoterickou a duchovní literaturou dnešní doby. Příkladem nám může být tato věta:
„Najdeme zde některé vyloženě sugestivní metody, jejichž jasným cílem bylo uzdravit pacienta změnou jeho psychického stavu.“
Pokud vám už nějaké dílo o pozitivním myšlení prošlo pod rukama, tak jistě poznáváte ústřední myšlenku, která je postavena hlavně na víře ve vlastní uzdravení.
Nezůstává však pouze při tom. Jestliže člověk skutečně podlehne nemoci, přichází na řadu každému „na tělo“ upravené postupy (obklady, masáže, diety, atp.). Já osobně ajurvédskou masáž vyzkoušela. Můžu vřele doporučit. Jde o velice příjemný způsob, jak se postavit dorážejícímu neduhu.
Samozřejmě abych zůstala nestranná, musím přiznat, že přestože se zdá být ájurvéda zázrakem v léčitelském oboru, přeci jen jde o nauku pocházející z Východu. To bohužel znamená, že nám nejspíš některé metody nebudou zrovna po chuti. V knize zazní slova jako vyvolávání zvracení, klyzma (klystýr), projímadla atp. Takové způsoby pročišťování organismu jsou stále v mnohém spojovány spíše s nemocí, nikoli se zdravím. A ve své nepříjemné podstatě jsou pro mnoho z nás tabu.
Každopádně je zcela dobrovolné, co si z vědomostí Dr. Vinod Vermy odneseme. Někdo dodržuje zásady striktně, jiný se pouze inspiruje, což je pro nás – lidi se západním způsobem myšlení – pravděpodobně nejlepší cesta, jakou se můžeme vydat.
A na závěr, co se stylistiky týče, není kniha zcela bez skrupulí. Ovšem chybovost je tak minimální, že snad ani nestojí za zmínku. V místech, kde se nějaký ten nedostatek nachází, vše zcela vyváží čtivost, s níž je text psaný. Takže pokud patříte mezi ty, jež se zajímají o zdravý životní styl a hledáte nové, neotřelé a hlavně přírodní postupy, jak si udržet zdraví a tělesnou vitalitu po celý svůj život, tak směle do toho. Podle mého názoru, i kdybychom aplikovali ve svém životě pouze jedinou věc z těch mnoha, jež jsou v knize zmiňovány, tak poznáme rozdíl.
JARMILA STRÁNÍKOVÁ
Dr. Vinod Verma je skutečný světoběžník. Vzdělávala se nejen v Indii, která je také jejím rodištěm, ale pokračovala v Paříží, kde získala druhý doktorát. Také se účastnila výzkumu v USA a Německu (National Institutes of Health). Ájurvédu studovala v tradičním stylu na hindské univerzitě, a to po 23 dlouhých let. Jejím životním posláním je šíření ájurvédských myšlenek, jež se snaží zapracovávat do uspěchaného západního stylu života. Pod její taktovkou vzniklo několik dokumentů a nespočet knih zabývajících se touto problematikou. Její první film, natočený v Německu, mohli lidé celého světa zhlédnout ve 130 jazycích. V současnosti učí ájurvédu a jógu ve vzdělávacím středisku Charaka.
