Každý filmový a komiksový fanoušek tuto situaci asi někdy zažil. Těšíte se na nějaký film, komiks či seriál, sledujete trailery, všechen „hype“ co jde, ale nakonec to nedopadne tak, jak jste si přáli. Dnes zde ale nebudeme mluvit o počinech, které se opravdu nevydařily a byly zklamáním. Podíváme se totiž na filmy,komiksy a seriály, které byly kvalitní, ale jejich potenciál mohl být mnohonásobně lépe využit. Každý nadšenec do kinematografie a komiksů ví, jaké je to zklamání, když film, komiks nebo seriál, který zhlédne, přečte, by mohl být o dost lepší. Není to možná ještě větší zklamání než kdyby to byl propadák? Když víte, o moc lepší zážitek to mohl být? Podíváme se na čtyři fiktivní počiny, které byly kvalitní. Ale jejich scénář – potenciál byl o dost větší a my to víme!
1. The Walking Dead
Nebudeme tu zabíhat do komiksu. Komiks The Walking Dead jsem osobně nečetl. Na seriálu ale „frčím“ od prvního dílu. Spousta lidí na internetu má z Živých Mrtvých podobný pocit. Sledují to každý týden jen proto, jak dobré to není, ale mohlo by být. Potenciál velkého seriálu nám nastínil už samotný pilot. Ten byl opravdu kvalitní a rozprostřel před diváka miliony možných variant, jak se seriál bude rozvíjet a vyvíjet. Pilot byl vskutku kvalitní. Dobře posazený, dobře obsazený, dobrá úvodní zápletka. Po úvodní dílu však přišla studená sprcha.
Z charakterů se stala banda stereotypních uplakánků. Když byla příležitost hlubšího dějového zvratu, ejhle! Z charakteru se stala zombie. Nevadí, chvíli si pobrečíme a jdeme dál. Pořád dokola a dokola to samé. Co však kdyby místo tupého chození, brečení a poslouchání šerifa, byl seriál o skupině přeživších, která se vypořádává se sociálními problémy. Kdyby to bylo syrové drama, ve kterém by se v dialozích řešila otázka život bez zákona. Opravdových morálních dilemat. Přijde mi, že seriálu opravdu chybí kvalitní dějová linka, která by se držela na opravdu vysoké úrovní.
2. Komiks Spider-Man po Občanské válce
Občanská válka byl od Marvelu skvělý počin. Nejlépe přiblížil svět superhrdinů našemu reálnému světu. Otázka, zda by měl každý „americký“ superhrdina pomáhat státu. Otázka, zda by měl svůj život, svoje schopnosti použít ve prospěch vlády, státu. Být oficiálním ochráncem planety. Byl to opravdu skvělý koncept. V době, kdy se lidé obávají terorismu, nevěří nikomu a ničemu, chtějí jistotu. Jistotu, že je stát ochrání za jakoukoliv cenu. Šlo o člověka a jeho svobodu.
Nešlo o smyšlené boje mezi suprehrdiny a padouchy v maskách. Šlo o průnik do reálného světa. O hledání národní identity a svobody. Poprvé všichni věděli, kdo je Spider-Man či Iron Man. Byla to veřejností obdivovaná i nenáviděná banda podivínu, kteří měli rozdílné názory. Po těch desetiletích komiksů, ve kterých se hrdinové skrývali a půlka komiksu bylo jen o tom, jak se ukrýt před veřejností, se začala úplně nová éra.
Po občanské válce však přišlo pro fanoušky komiksů Spider-Mana velké zklamání. Komiks si začal hrát s takzvanou retroaktivní kontinuitou. To znamená, že se Spider-Man na konci komiksu probudí a zjistí, že to vše byl vlastně jen sen. Takže tři největší věci, co se kdy Parkerovi staly, se vlastně nikdy nestaly. Žádná svatba s Jane, žádná smrt Osborna, žádné odhalení na veřejnosti. Tento vytříbený potenciál byl rázem ta tam. Fanoušci po celém světě byli nadšení z toho, že jejich oblíbený hrdina bude konečně bojovat se strastmi reálného světa. Že každý bude vědět co je zač a on bude muset řešit nová morální dilemata. Všechno šlo do kopru!
Čtyři promarněné potenciály ve světě fikce
3. Superman se vrací
První Superman byl super. Sledovat mimozemského chlapce vyrůstajícího na zemi v pěstounské péči starostlivého otce, jak přijímá svojí roli ochránce Země je fajn. Dvojka vypraví příběh, který kvalitně navazuje na originální díl. Mizí jeho odpovědnost ochránce. Odchází do „ochráncovského důchodu“. Když se vrací, řeší vnitřní dilema. Otázku, zde vůbec chce být superhrdinou, či normálním člověkem. Zda může či nemůže být obojím apod. Nakonec chce žít normálně a odmítne své schopnosti, aby mohl žít s Lois. Avšak jak to tak bývá, uvědomí si, že musí chránit zemi a bere na sebe zpět tuto zodpovědnost.
Trojka navazuje, ale už je z toho opět stereotyp a zmařený potenciál. Superman bojuje s padouchy dokud nejsou pryč a je konec! Ta posloupnost od dítěte až po dospělého superhrdinu je logická, ale nudná. Co kdyby se trojka vymkla kontrole a z Clarka se stal badass. Otrávený pomáháním lidí. To by bylo super nemyslíte. Film o zneužití moci jednoho nadčlověka. Film o zotročení lidí pod vládu superpadoucha. Proč musí být každý hrdina pořád za dobráka. Však je to stereotyp sakra!
4. Star Wars Prequely
Co si budeme nalhávat. Fanouškům originálních filmů ze světa Hvězdných válek přišly prequely jako nenaplněný potenciál. Jako laciný odpad. Spousta lidí hovoří o tom, jak tyto filmy byly špatné. Že byla trapná role Jar Jara. Že to bylo až moc o politice. Že vzestup sithského lorda pod hlavičkou Obchodní federace byl odfláknutý a laciný. To jsou nejčastější kritiky těchto filmů. Spousta fanoušků filmů také tvrdí, že prequely by se neměly dělat. Že originální film, který je dobrý se prequelem jenom zkazí. Prequel prý nemůže originální film předčít a je zde jen proto, aby nám zpřítomnil a dovysvětlil originál.
V první řadě je potřeba zmínit, že ne každý charakter z originálních Star Wars je potřeba vysvětit v prequelech.
Jednoduše proto, že jejich původ není zajímavý a nijak nedokresluje komplexnost děje. Viz. C3PO, Bobba Fett. Jediná a nejpodstatnější otázka je, jak se Anakin stal Darthem Vaderem. Zde je ten nevyužitý potenciál. Co kdyby prequely byly o bratrství dvou jedi, kteří spolu brázdí galaxii a nakonec jeden toho druhého zradí. Proč je zde řada bezpředmětných a tupých vedlejších smyček a dějů. Jen trapné a pitomé dialogy mezi Padmé a Anakinem by daly na jeden prequel. Osobně nejsem toho názoru, že by se prequely neměly dělat. Avšak mají-li být kvalitní, musí skvěle fungovat chemie mezi originálem a samotným prequelem. Přesto nejede vlak. !
autor: Tomáš Smutník
zdroj: http://www.cracked.com
