Film Argo režiséra/producenta/herce Bena Afflecka je chytrý thriller podle skutečných událostí. Příběh popisuje misi na záchranu šesti Američanů, kteří utekli z americké ambasády v Teheránu, když ozbrojenci v roce 1979 budovu vyhodili do povětří a zajali 52 Američanů. Ve snaze odletět ze země se potřebovali spojit se CIA, který měl na místě infiltrovacího specialistu Tonyho Mendeze (Affleck). Ujal se mise, která z uprchlíků udělala kanadské filmaře natáčející sci-fi.
Přečtěte si rozhovor s Benem Affleckem, scenáristou Chrisem Terriem a producentem Grantem Heslovem, který společně s Georgem Clooneym vede produkční společnost Smokehouse.
Otázka: Jak jste se dostali k adaptaci tohoto příběhu?
GRANT HESLOV: George [Clooney] a já jsme četli ten článek, zatímco jsme natáčeli v Severní Carolině a zdálo se nám, že by z toho byl skvělý film. Tak jsme s tím šli do studia a rozjeli to, a potom jsme potřebovali najít scenáristu. Chrise [Terria] nám doporučil jeden producent. Taky jsem od něj něco četl, a když jsme si ho pozvali, nahodil jednu scénu, která byla přesně ono. Ta scéna ve filmu zůstala téměř beze změn. Obecně scénáře nestojí za nic. Ale tohle byla nejlepší první verze scénáře, jakou jsem kdy viděl. A potom jsme 5 let přemýšleli, kdy to natočíme. Během toho se zapojil Ben [Affleck].
BEN AFFLECK: Když jsem četl scénář, nemohl jsem uvěřit, jak je dobrý. Říkali, že to je jejich nejlepší scénář a já si myslel, že do toho jen chtějí zapojit někoho slavného, ale bylo to vážně kvalitní. Ohromilo mě to. Mluvil jsem s Grantem a Georgem a řekl jsem, že se mi to líbí. A oni to hned chtěli začít točit. Tak jsme šli do Warner Bros. A potom jsem zavolal Chrisovi [Terriovi] a zeptal jsem se ho, jak to dokázal. Podíval jsem se na pár dokumentů a přečetl pár knížek a zdálo se mi to celé hrozně těžkopádné. Bylo to spíš na 10 dílů seriálu. Nechápal jsem, jak to Chris dostal do jednoho scénáře.
CHRIS TERRIO: Když jsem se k tomu příběhu dostal, napadlo mě, jak by to vypadalo, kdyby to nebylo do roku 1997 tajné. Byl by z toho konverzační film. Je tam hodně textu. Chce to hodně vynalézavosti, zařídit útěk bez vojenské akce. Potřebujete si vymyslet spoustu historek a lží. Je to příběh o spojení Hollywoodu se CIA, kde se všichni snažili dát dohromady jednu historku, která by umožnila ten útěk. Věděl jsem, že je to o tom, že ty lidi dělali svojí práci, a zároveň se snažili umožnit útěk Američanů. Hodně jsme řešili, jak vyprávět scénář, který je politický a jde v něm o hodně, o životy, ale zároveň přitom hrajete divadlo. Nebylo to jenom o napsání scénáře, ale byl to dlouhý proces. Pomohl nám Benův smysl pro humor, smysl pro načasování a filmařský talent.
Co filmu přinesl George Clooney?
HESLOV: Pracovali jsme na tom spolu 5 nebo 6 let, ještě předtím, než jsme do toho vůbec zapojili Bena. Nevymysleli jsme moc věcí. V jednu chvíli pracujeme na 30 nebo 40 projektech. Něco se nám líbí a jdeme do toho. Tak nějak to vždycky děláme. Zajímají nás věci, které v sobě mají humor, mají co říct a jsou relevantní ohledně událostí, které se staly. George byl asi tak zapojený, jako bývá každý producent. Hlavně se zapojuje ve střižně.
AFFLECK: Pracovat se Smokehouse má tu velkou výhodu, že producentni jsou zároveň filmaři, kteří vědí, co dělají. Mají dlouholeté zkušenosti s natáčením i pozadím výroby filmu. To je velká podpora.
HESLOV: Pro George je samotné natáčení náročnější. Nechce být rušivým prvkem na place, ale má pocit, že když tam je, lidi kolem se kvůli němu chovají divně a bláznivě.
Bene, jaké je pro vás být zároveň hercem, producentem i režisérem?
AFFLECK: Nezáleží na profesi. Když točíte film, musíte kolem sebe mít lidi, kteří jsou ve své práci dobří a taky z vás dokážou vytáhnout to nejlepší. Mám za sebou hodně filmů a tenhle je stejně dobrý jako ostatní, možná lepší, díky skvělému obsazení, scénáři a spolupráci s producenty. Z toho pohledu jsem byl v záviděníhodné pozici. Nemusel jsem to všechno dělat sám. Tolik lidí mi pomáhalo.
Jaké nejdůležitější věci jste se dosud o filmování naučil?
AFFLECK: Asi je to klišé, ale fungující, natož dobrý film, nemůžete natočit bez dobrého scénáře a dobrého herectví. Takže se snažím nerozptylovat se všemi ostatními věcmi, které se při filmování dějí a snažím se zaměřit na příběh a na to, jako ho herci interpretují. Díky tomu mám teď práci, jakou chci.
Ve filmu není jeden konkrétní záporák. Jaké z tohoto pohledu bylo natáčení?
TERRIO: Myslím, že je to velmi chytré pozorování. Všechny postavy tvoří společně systém. Každá v tom systému dělá svou práci. I revolucionáři do toho patří. Otázka byla, jak udělat správnou věc v rámci systému? I pro Tonyho je CIA místem, kde je snazší nechovat se správně. Je snazší hodit vinu na instituci. Tony si musí říct, že on je hlavou mise. Že on má zodpovědnost za to, co se stane. Na druhé straně jsou Íránci, kteří jsou uvězněni v následcích historie. Otázka byla, jak v příběhu naznačit ten kontrast a ukázat, že zlo je všude kolem, a proto je zásadní záchrana těch šesti lidí ze spárů toho zla.
Jaká scéna byla největší výzvou?
AFFLECK: Mít skvělé herce je úspěch samo o sobě, takže se už pak jen snažíte navodit pohodovou atmosféru, ve které můžete riskovat. Byl jsem šťastný, že je můžu pozorovat na monitoru a že moje jméno je pod režisérským postem. Byla to víc zábava, než výzva. Ale největší výzvou byly velké scény s hodně komparzisty. Museli jsme v Turecku sehnat tisíce lidí. Byl problém sehnat mladé lidi. Byla to studentská revoluce, takže jsme potřebovali mladé lidi. Chtěli jsme to udělat co nejrealističtější, takže to chtělo opravdu hodně komparzu. Když natáčíte s 2000 lidmi a je jim zima, prostě jdou domů.
HESLOV: Někteří museli jít z domova v 1 nebo ve 2 ráno a autobusy je přivážely odevšad. Navíc začalo pršet a byla fakt zima, takže někteří šli pryč.
TERRIO: Ale takové počasí bylo při té revoluci i ve skutečnosti. Takže jsme si navzdory technickým potížím říkali, že je to skvělé.
AFFLECK: A scénárista přitom seděl v kavárně u topení.
Bene, co vás na vaší postavě zaujalo tak, že jste si ho chtěl zahrát?
AFFLECK: Chtěla jsem ho hrát, protože ten scénář byl vážně zajímavý. Strhlo mě to, protože je to současně thriller i Hollywoodská komediální satira, a navíc to vypráví skutečný život CIA agenta. Zdálo se mi, že je to fantastický možnost pro herce a taky jsem to opravdu chtěl režírovat. Moje herecká část mozku se zeptala režisérské části, jestli dostane práci a režisérská část byla v takové situaci, že musela souhlasit.
Strávil jste nějaký čas s Tonym Mendezem?
AFFLECK: Byl jsem jedním z mnoha lidí, kteří se s Tonym sešli. V době, kdy jsem se s ním setkal já, už byl Tony naprosto ponořený do toho projektu. Byl to jeho úhel pohledu, jeho interpretace. Setkali jsme se ve starém CIA baru v Georgetownu, kde se prý obchodovalo se jmény tajných agentů. V tu chvíli mi došlo, že je to skutečné. Že je to skutečný příběh skutečného muže, který bojoval o skutečné životy. Nebylo to jako sjet ze střechy, proskočit oknem a zastřelit tři chlapy, což většinou v Hollywoodu děláme, protože si myslíme, že to tak v CIA chodí. Ve skutečnosti se pro nás tihle lidi každý den obětují. Bylo inspirující Tonyho potkat. Zapojil se a pomohl nám. Taky má ve filmu cameo a byl na premiéře v Torontu.
Při současných protestech na Středních Východě, báli jste se, že film bude ukazovat moc reálných podrobností?
AFFLECK: Pro nás bylo důležité, aby film nebyl zpolitizovaný. Hodně jsme se snažili, aby to bylo založené na faktech, protože jsme věděli, že to do kin půjde před volbami ve Spojených státech, kdy je spousta věcí zpolitizovaných. Samozřejmě, že jsme nemohli předvídat, co se stane v budoucnu. Ale snažili jsme se, aby to bylo objektivní a nestranné znázornění téhle části světa. Je proto, že právě probíhají boje a zmatky, nepřestaneme se zkoumáním některých událostí. To by byla chyba.
Bene, jaká byla reakce u vás doma, když jste vypadal jako ze 70. let?
AFFLECK: Moje rodina ten můj vzhled nenáviděla. Děti se mě pořád ptaly, kdy už shodím ty fousy. Bránil jsem se, že to musím mít kvůli práci. Nakonec se mě dcera zeptala, co dělám za práci, že chtějí, abych vypadal takhle?
Film Argo uvidíte v českých kinech od 29.11. 2012.
Zdroj: www.collider.com
Klára Scholzová
