Mezi fanoušky filmů Quentina Tarantina je obecně známo, že jeho filmy na sebe často nenápadně odkazují různými detaily. Jeho filmy jsou často velmi nečekaně propojené. Tarantino často potvrzuje nejrůznější postřehy fanoušků a jednom rozhovoru uvedl, že jeho filmy jsou skutečně propojené a jsou rozděleny do dvou vesmírů. Jeden se jmenuje Realer Than Real Universe, což jsou filmy jako Pulp Fiction nebo Reservoir Dogs a představují Tarantinovy představy o skutečném světě. Druhý vesmír se jmenuje Movie Movie Universe a do něj patří ty šílenější a brutálnější filmy jako Kill Bill nebo Grindhouse.
5. Kufr z Pulp Fiction obsahuje duši Marcella Wallace
Obsah kufříku Marcella Wallace byl vždy tajemstvím, protože ve filmu se nikdy nedozvíme, co v něm ve skutečnosti je. To samozřejmě vyvolává debatu fanoušků dodnes. Vyskytly se teorie, že v něm je jaderná zbraň nebo diamanty z filmu Reservoir Dogs. Nejpopulárnější teorie ale naznačuje, že jde o něco daleko cennějšího a vznešenějšího.
Tomu, že ve skutečnosti je v kufříku duše Marcella Wallace naznačuje to, že ve filmu se dozvídáme, že Wallace prodal svou duši ďáblu výměnou za bohatství zločinecký um. A kufřík má kombinaci 666. Duše se mohla dostat do špatných rukou – Bretta a jeho přátel. A tak poslal Julese a Vincenta, aby jeho duši získali zpět. Podle některých je to také důvod, proč Jules a Vincent přežili spršku střel v jednom momentu filmu. Byla to nadpřirozená ochrana, protože jejich poslání bylo zachránit duši a vrátit ji majiteli duše.
4. Hanební pancharti jsou podobenství na Tarantinovy pocity ohledně Oskarů
Tarantino už pár Oskarů vyhrál – jeden za nejlepší scénář za Pulp Fiction a druhý taky za scénář za film Nespoutaný Django. Přesto nikdy nedostal cenu za nejlepší režii a žádný jeho film nikdy nezískal cenu za nejlepší film navzdory pozitivním ohlasům kritiků i diváků.
V jedné scéně z Hanebných panchartů vidíme, jak se náckové dívají na film, který je propagandou a líbí se jim. Ti v tomto podobenství reprezentují Akademii, kterým se líbí jen filmy, které jsou politicky korektní, mají pozitivní zprávu a mají správné vlastnosti k tomu, aby se mohly stát oskarovým filmem. Quentin Tarantino by ve filmu mohl být znázorněn poručíkem Aldo Rainem, který nácky neskutečně štve. Když vyřeže hákový kříž na čelo Hanse Landy, prohlásí: „Toto je mé mistrovské dílo.“ Toto by mohlo být vyjádření Tarantina, podle kterého si Tarantino myslí, že Hanební pancharti jsou jeho mistrovské dílo a zaslouží si Oskara.
3. Osm hrozných je remake na horor Věc od Johna Carpentera
Pro běžného diváka jsou to na první pohled dva zcela odlišné filmy. Jeden je sci-fi horor s mimozemskými objekty, druhý je novodobý western. Jeden se odehrává na Antarktidě, druhý v americkém Wyomingu. Ale tyto dva filmy toho mají více společného než Kurta Russella.
Oba filmy se odehrávají na místě, které je izolované blizzardem. Oba filmy se zaměřují na téma nedůvěry a paranoiy. Oba filmy jsou brutální a obsahují spoustu násilí. Dokonce i soundtrack Ennia Morriconeho používá v Osmi hrozných hudbu z filmu Věc.
Quentin Tarantino potvrdil, že se při natáčení Osmi hrozných skutečně inspiroval hororem Věc a chtěl, aby postupné rozepře mezi postavami působily stejně jako ve slavném hororu.
2. Jak Hanební pancharti vysvětlují, proč jsou Tarantinovy filmy tak brutální
Režisérský styl Quentina Tarantina je známý využíváním násilí se spoustou krve. A časová linie, ve které se odehrávají Hanební pancharti, by toto mohla jednoduše vysvětlit a omluvit pravděpodobné režisérovy psychopatické rysy.
V Hanebných panchartech se historie odehraje zcela jinak. Místo toho, aby druhá světová válka skončila v roce 1945, skončí už o rok dříve. A taky Hitler nikdy nespáchá sebevraždu ve svém bunkru, ale je brutálně a zcela náhodou zabit na představení propagandistických filmů.
Představte si, že se děti v dějepise učí, že válku nevyhrálo společné úsilí několika zemí ani strategie. Místo toho válku vyhrál prostý akt čistého brutálního násilí. To dokáže změnit náhled člověka na svět. Tento styl zabíjení by byl pravděpodobně daleko častější, stejně jako tomu je v Tarantinových filmech.
1. Tarantino má fetiš na holá chodidla
Všimli jste si toho, že Tarantinovy filmy až nápadně často obsahují přiblížené záběry na chodidla? Tím nemám na mysli jen záběr, jak někdo chodí boso. Ale záběry, které jsou často na hranici úchylnosti. Jedná se snad o stovky záběrů různých hvězd, které hrály ve filmech Quentina Tarantina. Mezi nejznámější patří asi záběr z filmu Od soumraku do úsvitu, kde vampírka Santanico Pandemonium strčí své chodidlo do pusy Richie Geckovi (kterého nehraje nikdo jiný než sám Tarantino). Santanico pokračuje tím, že začne lít tequilu na své nohy a z jejích noh tequila poté stéká Richiemu přímo do pusy. Tarantinův fetiš se ukázal být pravdivý. Není totiž nijak velkým tajemstvím, že má sklony k pedofilii a dalším zvláštním sexuálním tužbám.
Pavel Melotík
Zdroj: http://whatculture.com/film/10-fan-theories-about-tarantino-movies-that-make-perfect-sense?page=10
