Podvádějí nás Hollywoodské trailery?

Trailery jsou zbožňované i nenáviděné. Spousta diváků při návštěvě kina úpí, kolik musí nedobrovolně zhlédnout upoutávek před samotným filmem,  i když se o ně vůbec neprosili. Jak jinak ale dostat povědomí o filmových novinkách k těm, kteří se o film aktivně nezajímají? Jiní (mezi něž se řadím já) naopak upoutávky zbožňují a těší se na ně, protože je to oproti celovečerním filmům mnohem koncentrovanější a působivější zábava. Je fascinující sledovat, jak se jednotliví tvůrci (potažmo studia) postaví k propagaci svých děl. Někteří prozradí skoro všechno a vytáhnou z rukávu ta největší esa (Hobit, Atlas mraků, Velký Gatsby), někteří naopak neřeknou skoro nic a spoléhají se na zvědavost diváka (Monstrum, Vedlejší účinky, Nic nás nerozdělí).

Některé trailery pracují dechberoucím způsobem s hudbou, zvukem a střihem (skvělým příkladem je toho trailer k druhému dílu Sherlocka Holmese: Hra stínů, který úžasně pracuje s rytmem střihu a hudbou). V takovém případě však celý film nemá moc šancí udržet trailerem vysoko nasazenou laťku (jako třeba oficiální trailer k Jen bůh odpouští).

Trailer je součástí kampaně, takže by se měl doplňovat s plakáty a dalšími materiály. Chytře na to šel například třetí díl série The Hangover – Pařba na třetí, který paroduje pompézní vyvrcholení sérií obecně, kampaň k poslednímu Harry Potterovi konkrétně. Vypůjčil si styl plakátů i titulek „It all ends“ a trailer chytře kombinuje parodii na jiné trailery s upoutávkou k vlastnímu filmu. hangover-3-story_030813105240

KOUKNI SE  Recenze: Jen strach dobrý horor ze Řbitova zvířátek neudělá

Je třeba zdůraznit, že hlavní úlohou traileru je prodat film. Nemá za úkol shrnout děj filmu, naopak. Musí zachovat tajemství, protože je určený pro diváky, kteří film ještě neviděli. Je to tedy komerční produkt, který nemá umělecké ambice. I přesto obliba trailerů stoupá, protože mnohdy je ukázka výrazně poutavější, než samotný film. Čím to je? A není to vlastně podraz na diváky?

Výhodou i nevýhodou traileru je jeho délka. Do stopáže od 30 sekund do 2 minut se musí vejít zmenšenina filmu a přilákat diváky na co největší tajemství, případně na co nejvíc vzrušujících záběrů. Skladba traileru je zcela podřízená tomu, vyvolat v divákovi touhu dozvědět se, jak to celé dopadne, nebo touhu ponořit se do filmového světa na celé dvě hodiny.

Střihači se na upoutávkách můžou opravdu vyřádit, protože je třeba najít přesně ty repliky, které dohromady tvoří kostru trailerového „příběhu“. Přitom je mnohdy překroucen nebo úplně změněn význam replik, které postavy pronášejí. I trailer má často svého vypravěče, který nás uvede do děje, do doby a místa, kde se film odehrává. V miniaturním čase je nám tak ukázáno velké množství informací. Trailery navíc často vytahují z rukávu většinu vizuálních es, která film obsahuje. Dalo by se říct,  že z upoutávky je nejlépe poznat, na co jsou tvůrci nejvíc hrdí a jak chtěli, aby výsledný film působil.

KOUKNI SE  Recenze: Jen strach dobrý horor ze Řbitova zvířátek neudělá

Proto se při návštěvě kina tak často stává, že diváci jsou rozčarovaní. Jak to, že trailer byl tak nabušený, a film tak rozplizlý a nudný? Jednoduše proto, že v těch 2 minutách bylo to nejlepší z filmu, aniž by se trailer musel potýkat s náročností celovečerní stopáže. A v tom je ta výhoda – žádný příběh rovná se žádná nuda, žádná klišé, žádné špatné dialogy, žádná slabá místa. 2 minuty plné efektních záběrů a slibů „velké filmové podívané“ nebo „nejvtipnější komedie roku“. To prostě nemůže vypadat špatně.

Podívejte se, jak chytře pracuje s příběhem trailer ke Star Trek: Do temnoty. Zápletka je eliminována tak, aby to vypadalo, že půjde opravdu o všechno. Že je třeba „zachránit svět tak, jak ho známe“. Ve výsledku je záporák, jeho proslov a rozsah zkázy v traileru lepší, než ve filmu. Jak už jsem psala v recenzi (a co mě vlastně přivedlo na nápad napsat tenhle článek) je záběr blonďaté krasavice, která je jen ve spodním prádle. V souvislostech traileru to jasně naznačuje, že Kirk s ní bude mít nějakou erotickou epizodu, což film ani trochu nenaplňuje. Je možné, že Abrams si z diváků tak trochu vystřelil, ale je mnoho filmů, jejichž trailery bezostyšně slibují něco, co je ve výsledku velkým zklamáním. To zklamání je vlastně o to větší, oč lepší je trailer. Co takový Max Payne? Hněv titánů? Pamatujete si, o kolik slabší byl dojem z film, než z traileru? A taky jste si říkali, jak jste na něco takového mohli jít do kina? To proto, že Hollywoodští kouzelníci dotáhli umění trailerů k dokonalosti. jen-buh-odpousti-1

KOUKNI SE  Recenze: Jen strach dobrý horor ze Řbitova zvířátek neudělá

Některé upoutávky naopak postrádají působivost propagovaného snímku (Constantine, Avatar), což však poukazuje na kvalitu samotného filmu, protože je třeba si ten který příběh vychutnat v celovečerním formátu.

Abych si odpověděla na otázku položenou v názvu článku – podvádějí nás trailery? Pokud je budeme brát jako reklamu, tak ne. Zkrátka jen vychvalují produkt, který potřebují prodat. Ale někdy by trochu té skromnosti neškodilo, obzvlášť když jde o zcela průměrný film a všichni to vědí. Pokud je film špatný, dobrý trailer na tom nic nezmění. Ale na druhou stranu je faktem, že v dnešním světě přesyceném reklamou musí i film překřikovat ostatní – a tudíž se jeho marketing nevyhne bulvárnímu zpracování.

Trailery jsou dalším důkazem, že dnešní svět zrychluje, je hlučnější, drsnější, křiklavější a vulgárnější. Dokud se však budou psát a točit celovečerní filmy s láskou a trpělivostí, budou trailery jen nutným zlem, nebo naopak vítaným zpestřením.

A abych nezapomněla, mezi mé nejoblíbenější trailery patří ty k neexistujícím filmům. Pokud nevíte, co myslím, zadejte si do youtube “fake trailers tropic thunder”. A bavte se 🙂

Klára Scholzová

 

 

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

four × two =