Největší filmové destrukce měst

V posledních letech Hollywoodské blockbustery fungují mimo jiné jako přehlídka totální destrukce a Muž z oceli od DC není výjimkou. Mimozemský skautík a dobrák musí čelit frakci zločinců z jeho domovské planety Krypton, kteří jsou zde, aby dobyli Zemi. Jak jinak lze dobýt svět, než že veškerý život vyhladíte a s ním všechno, co jeho obyvatelé vytvořili, že?! Začít hezky od začátku a stylově s mimozemským strojem nesmírné ničivé síly. Samozřejmě, že by stroj zničil vše na planetě mrknutím oka, ale to bychom přišli o bitku mezi Supermanem a Zodem za doprovodu rozpadajících se mrakodrapů.

Mimozemšťané jsou v tom zase. Pro změnu v cíleně béčkovém fláku. Co chtějí? Vyhladit lidstvo. Jak jinak. A začínají toho dosahovat systematickým likvidováním každé známé památky ve velkolepém stylu. Jednou z takových obětí je Las Vegas. Destrukce města je jak impresivní, tak záměrně braková, ve snaze napodobit mimozemskou invazi z filmů padesátých a šedesátých let.

V naprosto šokujícím zvratu, cizáci přichází ze dna oceánu místo z vesmírné temnoty nad námi. Přesněji z trhliny mezi dimenzemi na samém dně Pacifiku (Tichého oceánu). Padouši jsou to skutečně obrovští ale příliš rozumu nepobrali. To jim však vrásky nedělá. Stačí, když mohou vesele ničit vše, co jim stojí v cestě. V případě monster přezdívaných Kaiju jim postačí si na budovy lidí stoupnout. Bitva v Hong Kongu ukazuje, jak může dopadnout boj mezi gigantickými monstry a gigantickými roboty. Rozhodně ne moc dobře pro město.

Formát found footage (z pohledu první osoby) je mnohými filmaři považovaný za snadnou filmařskou práci. Nicméně je efektivní a zvlášť v případě tohoto filmu, když se obrovské monstrum vynoří z hlubin oceánu a začne pustošit New York. Scény zmaru a destrukce jsou daleko dramatičtější a intenzivnější, protože obrazové záběry působí reálně a roztřeseně. Jako by se to skutečně odehrávalo. New York dostává velký počet ran a není to v historii filmové tvorby poprvé. Taktéž Soše svobody se dostane náležitého uvítání. Především její hlavě, která se válí v ulicím New Yorku.

Ani v utopické budoucnosti nejsou velkoměsta naší planety v bezpečí před invazí z vesmíru. Tentokrát posádka lodi Enterprise a známý nepřítel, kterého vyzvedli při svých cestách, se těsně mine s nepřátelským plavidlem, které se následně zřítí přímo do srdce San Francisca budoucnosti. Následují vedlejší škody, které jsou ničím v porovnání s následujícími. Posádka lodi má oči pouze pro Khana. Nic jiného je v ten moment nezajímá. A to vede k ještě větší destrukci velkoměsta.

Toto monstrózní zelené zlobidlo si osvojilo destrukci a masakr celých měst jako jedno z prvních na světě. Téměř výhradně útočí na Tokio. Král monster má zálibu v chrlení radioaktivního záření a srážení mrakodrapů jediným úderem. První Godzilla vznikla již v roce 1954, tak musíte počítat s tím, že speciální efekty jsou hodně nízkorozpočtové. Přesto ničení Tokia v roce 1954 patří k okouzlujícím, ikonickým a kultovním momentům v historii kinematografie dodnes.

Devastaci měst ve filmech nezpůsobují pouze příšery z hlubin oceánů nebo nepřátelští mimozemšťané. Vesmír disponuje svou vlastní horou odpadků, které ohrožují planetu Zemi a lidstvo samotné. Celosvětový chaos v katastrofickém snímku Drtivý dopad je vysoce efektivní a děsivý, protože za tím nestojí žádný nepřítel z masa a kostí. Dalo by se říct, že jde o hříčku přírody a vesmíru. Je to pouze shoda okolností, že kometa vstoupí do naší atmosféry a roztříští se na hromadu dalších objektů. To povede k nekontrolovatelné devastaci všech velkých měst na planetě. Také očekávejte cameo pro populární Sochu svobody.

Dokud bylo populární obviňovat změnu klimatu za náš možný konec, tento film to v pravou chvíli naprosto přesně vykreslil. Prudce proměnlivé počasí je zodpovědné za celou paletou městských pohrom. Od děsivých tornád po ničivé vlny Tsunami doprovázené povodněmi nedozírných následků. Zvlášť New York je během chvíle zaplavený obrovskou masou vody, která spláchne vše, co ji přijde do cesty. A žádná destrukční scéna není kompletní bez… však už víte. Bez jedné dominanty ženského pohlaví.

Co se to děje s přírodou? Chce snad zůstat na planetě sama? To si můžete říkat při sledování celosvětové destrukce v Emmerichově katastrofickém snímku 2012. V jedné z prvních ničivých scén filmu se celé Los Angeles otřásá v základech při monstrózním zemětřesení. Kusy města jsou následně spolknutá obrovským množstvím vody. Naštěstí, s malým množstvím dovedností a směšnou porcí štěstí se John Cusack a jeho limuzína úspěšně vyhnou většině síly, která drtí město na prach.

A zase ti ufoni. Kdo by si to pomyslel, že?! Ale tentokrát jsou tady, aby lidstvu poslali malou zprávu. Zprávu v podobě kompletního vyhlazení Washingtonu D.C., Bílého domu nevyjímaje. S liberálním (svobodným) použitím hodně stylových a hodně ničivých laserů. Následuje ohnivé peklo postupně zaplavující ulice města plné k smrti vyděšených lidí, kteří se snaží utéct. Jenže americký duch je natolik silný, že ho ani emzáci z vesmíru nedokážou porazit.

Rána pro New York, která nabývala na objemu od začátku filmu. Doktor Manhattan totiž nevědomky pomáhal postavit zbraň hromadného ničení, která nakonec měla sílu kompletně vymazat celé jedno město jako by nikdy neexistovalo. S použitím speciálního zařízení určeného pro narafičení výbuchu na Doktora Manhattana, vyvolá Ozymandias modře zbarvený výbuch, který naprosto rozbombarduje celé velkoměsto. Osudový vznik epické katastrofy pozvolna narůstá napříč celou stopáží filmu, protože obavy ze Studené války začínají lidi stále více ovlivňovat. Přitom výbuch měl podle Ozymandiase jen jediný účel. Vytvořit trvalý světový mír jednou pro vždy. Nejen, že k tomu přistupoval zvrácenou cestou, ale také to byl velký snílek. Někdy je lék horší než nemoc.

Od úvodních scén další obrovské katastrofy je jasné, že k ničení měst může dojít kdykoliv. V prvních minutách filmu z roku 2011 vidíme armádu Spojených států amerických uprostřed vojenského konfliktu s neznámým nepřítelem, který není z této planety. A bez obrovské palebné síly je vidina vítězství jen mlžný opar naděje. To, co tvůrci předkládají nám divákům hned na začátku je chaotický úvodní záběr jako vystřižený ze skutečného válečného filmu. Válečný tón a všudypřítomný rozruch, který přichází s filmem se vám jednoduše zaryje do paměti.

Každý rád sleduje, jak se staré dobré město hroutí, ale ještě více si užíváme filmovou likvidaci historických památek. Když se začíná celá planeta hroutit včetně atmosféry, lidé zažívají řadu monstrózních pohrom. Ty sebou vezmou minimálně dvě slavné památky, zejména Koloseum v Římě. Světu trvalo tisíce let, než vypustilo sérii děsivě zničujících blesků, které památku rozmetají na kusy během několika vteřin. Hádáme, že matka příroda znázorněná ve snímku Jádro nebyla velkým fanouškem filmu Gladiátor.

Na tuto verzi Godzilly jste nejspíš už zapomněli, že?! V historii kinosálů neexistuje nedostatek měst zničených Godzillou, která si to v restartu z roku 2014 pěkně výbušně namířila do San Francisca. A nebyla sama. V této zredigované americké adaptaci japonského pokračování klasiky z roku 1954, Godzilla opět přichází ničit Tokio ve své epické vznešenosti. Godzilla znovu dokazuje, proč je králem monster a je to znát na každé budově a mrakodrapu, který sundá. Veškerá destrukce je doprovázená fantastickými záběry a mimořádnými speciálními efekty.

Ale Godzilla není jediné gigantické monstrum schopné ničit města ve vteřině. Devastace měst se nevyhnula ani Středozemi. Drak Šmak ničí obec Esgaroth, také známou jako Laketown svým spalujícím ohněm. Dříve milé a pokorné město nyní pohlcují všudypřítomné oranžové plameny plné bezmocných obětí. Přesto drak nepřestává dále chrlit svůj oheň. Ačkoliv nás může jímat hrůza, nelze tuto scénu nemilovat jednoduše proto, jak snadno smrtící Šmak vypaluje město do základů.

Děsivý drak je jedna věc, ale strašně špatný záchranný tým další. Po pronásledování plném humoru, prokletí a výbuchů odstřelí Team America útočící teroristy přímo vstříc jedné z nejznámějších egyptských památek. Scéna je to vtipná, protože triumfální vítězství neschopných dobráků zcela překrývá zřejmou tragédii, kterou egyptský lid právě utrpěl. A to ztrátu památky historické kvality. Je to jen jedna z mnoha katastrof způsobená neslavným Teamem America a myslím, že i samotná Sfinga je z toho v šoku.

Scény plné destrukce mohou být také emocionální. O tom nás přesvědčila scéna z druhého Terminátora s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli. To by si pomyslel málokdo. V nejstrašnější noční můře svého života si Sarah Connor představuje, jak může svět vypadat během vypuknutí Soudného dne. A její tragická bezmocnost, která s tím nedokáže nic udělat. V jediném mrknutí oka dopadnou bomby a Los Angeles pohltí plameny radioaktivního záření. Je to krátká scéna, která ale dokázala udělat na člověka trvalý dojem.

S takovým názvem byste mohli očekávat, že na velké obrazovce dojde ke zničení alespoň několika měst po celém světě. Režisér Michael Bay není spokojený pouze s ničením Paříže v tomto sci-fi thrilleru. A proto se přesune i do USA. Na New York sešle oheň z nebes. A to doslova. Meteoritická bouře posloužila ve filmu jako perfektní ochutnávka devastace. Prvotní scéna v akci nabitém trháku ukazuje potenciální osud světa. Pokud hrdinové neuspějí celé drama skončí a lidstvo postihne armageddon.

A co teprve devastace světa ve filmu podle stejnojmenné knižní předlohy spisovatele Orsona Wellse. Tom Cruise se svými dětmi na útěku před mimozemskou invazí, která nemá žádné slabé místo. Asi tušíte, co to znamená pro lidmi postavená města a velkoměsta. První poškození přichází, když se obrovské stroje vynořují z pevné půdy pod nohama. Ale to je jen předzvěst toho, co se mimozemšťané chystají napáchat. Laserové vymazávání lidí a ničení všeho, na co narazí. Válka světů, kdy válčí obr s trpaslíkem.

Každý film s Transformery má nějakou svou finální scénu plnou zničujících efektů a rozpadajícího se prostředí. V jedničce se souboj mezi dobrem a zlem odehrával v centru jednoho menšího města. Pro dvojku si Michael Bay vybral Egyptskou poušť, takže zničitelného prostředí bylo minimum. To všechno si, zdá se, šetřil pro trojku. Deceptikoni, kteří momentálně vítězili, začali se svou mohutnou armádou odstřelovat Chicago. A když se do bojů zapojili lidé, poroučely se k zemi další mrakodrapy a dominanty třetího největšího města ve Spojených státech.

První Avengers se také museli vytasit s něčím mnohem větším, než co předvedli v sólových filmech. A taky že jo. K tomu jim perfektně posloužilo prostředí New Yorku. Souboj nově vzniklého týmu Avengers proti Lokiho mimozemské armádě Chitauri. Hádáte správně, že hrdinové brali ohledy pouze na životy civilistů, ne na okolní mrakodrapy. A Loki v čele se svou vyspělejší armádou (oproti obyčejným vojákům) nebral ohledy na nikoho. Natož, aby si snad dával pozor na nějaké budovy. Ale New York se zase postaví na nohy. Ostatně jako vždy.

Katastrofický snímek plný zemětřesení, který zkrátka nemůže na tomto seznamu chybět. To, co můžeme vidět jsou následky dopadu silného zemětřesení na kalifornská města a jejich okolí. Celou Kalifornii neničí pouze opakované kataklyzmatické zemětřesení, ale také děsivé vlny tsunami. Posunující se litosférická deska San Andreas dává devastaci ve filmu nový význam. Rozpadající se země a Dwayne Johnson, který si sám tváří v tvář ničivé síle přírody musí připadat křehký.

Ani béčkovější tvorba si nenechala ujít možnost zakomponovat do svého filmu katastrofickou scénu. G.I. Joe 2: Odveta přichází s touto šokující zničující scénou těsně po vrstvách zoufalství a dramatu, které předtím film navršil. S pomocí supertajné zbraně jako z nějakého sci-fi ze vzdálené budoucnosti, organizace Cobra vypustí ničivou střelu na anglické hlavní město. Tím zločinecká organizace vymaže jedno město během několika vteřin a zároveň několik památek. Samozřejmě, že scéna by nebyla to pravé ořechové bez superpadoušské linky od samotného velitele Cobry, Commandera.

Ondřej Blahut

www.watchmojo.com