„Atmosférický příběh o hledání svého hlasu na tenké hraně šílenství a geniality.“
Nesmělý a nepříliš talentovaný klávesista Jon (Domhnall Gleeson) dostane jedinečnou příležitost nakouknout do kuchyně nevšední hudební kreativity, když je vírem okolností přizván do alternativní hudební skupiny Soronprfbs. Nic netušící Jon tak doplní charakterovou paletu povýšeného francouzského kytaristy, tiché a otráveně se tvářící bubenice, manažera skupiny a milovníka nafukovacích panen, svérázné múzy Clary (Maggie Gyllenhaal) a frontmana, mesiášsky obdivovaného a pod maskou skrytého, hudebního gurua Franka (Michael Fassbender). Skupina posílená Jonem se vydá na irský venkov, aby zde díky Frankovým neortodoxním metodám objevila svůj opravdový hlas a nahrála album. Proces se protahuje a finance docházejí, ale díky Jonovu video blogu a sociálním sítím získá skupina nečekanou popularitu a možnost vystoupit na texaském hudebním festivalu South by Southwest, a tak se vydá vstříc svému osudu přes oceán.
Středobod této originální hudební dramedie, postava Franka, je volně inspirován uměleckým alter egem zesnulého komika Chrise Sieveya, který v 80. letech nejen vystupoval, ale i žil jako Frank Sidebottom se svou tváří skrytou pod obrovskou papírovou maskou. Frank nejprve okouzlí svou tajemnou bizarností, následně vtáhne do sympaticky nepředvídatelného mikrokosmu nesourodých charakterů, jen aby vybudoval očekávání hlubšího rozkrytí postav a náležitého vyvrcholení, které ale druhá polovina filmu neposkytne. Nezbude než se chtě nechtě klouzat po velmi barvitém a fantasticky ozvučeném povrchu.
Irský režisér Lenny Abrahamson, který má za sebou několik úspěšných nezávislých dramat a jednu komedii, tak prezentuje bufet momentek, svižně navazující plejádu atmosfér a situačních jednohubek nakousávajících hromadu témat a otázek, které se pohromadě snaží držet suchý britský humor. Silnou podporu zajišťují také herecké výkony ústřední trojice. Miláček žen, Michael Fassbender, který dosud prezentoval své herecké kvality v boji se zničující sexuální závislostí ve filmu Stud či jako mladý Magneto v X-Men: Budoucí minulost, díky Frankovi prokazuje, že dokáže herecky táhnout film, i když jeho atraktivní tvář zůstává pod papírovou maskou, a je tak odkázán na řeč těla a své vokály. Z této stylizace film těží maximum, neboť je plný fyzického humoru (pouhé vynoření Frankovy hlavy na pozadí jinak vážené scény funguje na výbornou) a Fassbenderovy „morrisonovské“ vokály jsou vskutku přesvědčivé. Herecky mu výborně sekunduje Maggie Gyllenhaal, známá zejména jako láska Bruce Wayna v posledních dvou dílech Nolanovy ságy, a Domhnall Gleeson, kterého proslavila úloha staršího bratra Rona Weasleyho či získání role v očekávaných Star Wars VII. Bohužel scénář nedává hercům prostor zajímavě rozpracované postavy posunout dále, a zabránit tak jejich výsledné plochosti. Témata lidské asociálnosti, paradoxně v důsledku užívání sociálních sítí, hledání umělecky autentického projevu, vidění nevšedního ve všednosti, úzké linie mezi duševní chorobou a uměleckým géniem jsou vždy jen nadhozeny jakoby mimoděk a žádné není podrobeno podrobnějšímu průzkumu.
Nejpůsobivější složkou filmu se tak stává originální hudební projev, který byl nahrán samotnými herci naživo přímo při natáčení jednotlivých scén. Na opravdovosti dodaly nejen atmosféru odrážející dadaistické texty písní a syrová hudba, kterou má na svědomí skladatel Stephen Rennicks, ale i fakt, že další dva členové skupiny, bubenice Carla Azar a kytarista Francois Civil, jsou skutečnými hudebníky. Výsledkem je artově undergroundový, chytlavý, a přesto nepodbízivý soundtrack, který se v rámci propagace filmu pětice nezdráhala hrát naživo například v populární late night show The Colbert Report.
Adam Pajgrt
Frank
Dramedie
Velká Británie, 2014, 95 min
Režie: Lenny Abrahamson
Scénář: Jon Ronson, Peter Straughan
Kamera: James Mather
Hudba: Stephen Rennicks
Hrají: Michael Fassbender, Maggie Gyllenhaal, Domhnall Gleeson, Tess Harper, Scoot McNairy, Hayley Derryberry, Matthew Page, Travis Hammer, François Civil, Mark Huberman
