Nový thriller streamovací stanice Netflix Žena v okně s Amy Adams v hlavní roli se pokouší o jiné uchopení voyerské kriminálky. Neměla Amy skočit raději z okna?
Námět je na první pohled podobný klasické hitchcockovské detektivce Okno do dvora. Shodný je ovšem jen základní nápad, že žena, v tomto případě psycholožka Anna, zahlédne oknem údajnou vraždu.
Anna je dětská psycholožka, trpí agorafobií a k tomu ještě bumbá, aby vůbec usla. Nepřenesl jsem se přes základní připomínku, proč všichni protější sousedé milé Anny nepoužívají ani závěsy, ani žaluzie, ani záclony. Kdežto Anna je vesele používá. Pokud chci někoho zabít, udeřit, budu tak stupidní, že si nechám koukat až na záchod, kde zrovna vykonávám velkou potřebu?
Ale dobře, třeba se dozvíme něco, co nás vyvede z omylu (nedozvíme, respektive dozvíme, ale nedává to smysl). Kromě Amy Adams, která je tu pěkně napuchlá a autenticky se hroutí před kamerou, uvidíme i Moore a Oldmana, oba hrají dobře, ale jsou to opravdu jen epizodické role a scény. Ústředím filmu je totiž osoba Anny a její byt a její psychické stavy. Tolik deště, temných koutů bytu, depresí, přesto se filmu vůbec nedaří budovat napětí. Zápletka je odstartovaná dobře, ale režisér Joe Wright nedokáže na diváka vůbec přenést strach a klaustrofobii hlavní hrdinky z pobytu uvnitř bytu. Wright se také neproslavil thrillery, ale třeba melodramatickým filmem Pýcha a předsudek. Film tak někdy připomíná spíše komedii, čemuž napomáhají právě epizodické charaktery vedlejších postav a jejich přemrštěné chování. Nikdo z postav nevyvolává strach, Anna nevyvolává ani lítost. Je to zahalené do pěkných, pohádkových barev, které navozují spíše romantickou náladu a rozehraná hra má rysy frašky. Což možná byl záměr? Úsměvně působí i některé twisty a závěrečné rozuzlení má takové nelogické vysvětlení, že si odnášíte pocit, že jste viděli nějakou prazvláštní kombinaci hororového béčka a nepovedeného psychodramatu.
Protivný je i motiv neustálého a neodbytného voyerismu Anny, který je psychologicky vysvětlen tím, že je lepší pozorovat druhé, než se utápět v depresi. Detektivní linie se odehrává na úrovni několika kliknutí na internetu a jednoho telefonátu, ojedinělým nápadem je náhodná analýza fotografie. Jediná zajímavá linka se zabývá postupným odhalováním identity Anny a otázkami týkajícími se její duševní nemoci a hranice příčetnosti.
Přesto, Amy Adams hraje přiléhavě na emočně labilní osobu a jako komedie nebo fraška je Žena v okně dobrou volbou.
Kubin
