Většina filmů žije jenom krátký čas. Jsou stravitelné maximálně pro jednu generaci. Jen minimum filmů dokáže oslovit i generace další. Takovým se říká kultovní. Francouzská komedie Vezmeš si mě, kámo? dobu rovnou zaspala. Natočit ji v časech Funése nebo Richarda, smáli bychom se, protože by byla originální, odvážná a místy i kultovní. V současnosti ale nevycházím z údivu, s jakou drzostí filmaři tak obehraný a nedotažený příběh servírují.
Kráska a zvíře
Na začátku odjíždí Yassine z Maroka do Paříže na studentské vízum studovat architekturu. Na škole se seznamuje s dívkou Claire, do které se brzy zamiluje. Doposud dobrý. V momentě, kdy je coby nejlepší student z ročníku vyhozen ze studií, jelikož se nedostavil na jeden termín zkoušky, to začíná skřípat. Nicméně neznám francouzský školní systém ani
imigrační zákony, tudíž jsem ještě ochoten přijmout fakt, že musí kvůli jedné zkoušce opustit Francii. V momentě, kdy si ho za účelem víza bez delšího rozmýšlení vezme jeho zaostalý kamarád Fred, jehož mentální vývoj zamrzl někde mezi třináctým a čtrnáctým rokem života, to už více než drhne. Kromě těžko uvěřitelné zápletky Vezmeš si mě, kámo? nejen zaspává dobu, ale také vykrádá filmy z doby minulé (Když si Chuck bral Larryho, 2007) nebo se jimi viditelně inspiruje (Ptačí klec, 1996).
Ve zbytku filmu následují více či méně klišé scény, které dramaticky umocňují nevěrohodnost příběhu, postav a jejich konání. Např. jediné věrohodné vysvětlení vztahu mladé Lisi k Fredovi je, že je Lisa latentní pedofil ukájející se pouze na mentální rovině. Nenapadá mě jiný důvod, proč by jinak duševně zralá, hezká učitelka žila s nezaměstnaným poloretardovaným puberťákem, jenž si místo ní vezme souseda. Vrchol komedie Vezmeš si mě, kámo? je, když Yassine přesvědčí Claire o své jedinečnosti pomocí imitace zvířat. Rozumíme si? Krásná, mladá, úspěšná, ambiciózní architektka se potlouká v zoo s pomatencem, které předvádí každé zvíře, které uvidí. A láska je na světě. Osobně bych ho strčil hned do prvního výběhu už po 5 vteřinách . Bohužel právě tahle scéna je přesnou ukázkou iritujícího herectví hlavní postavy.
Kinologové odpustí
Scény typu nákupu á la Pretty Woman (1990) jsou jen dalším zoufalstvím tvůrců Vezmeš si
mě, kámo? postrádajících i chuť udělat něco jinak, pro současnou dobu, současnou generaci. To vše navíc za asistence kamery, která chvílemi (scéna v zoo opět slouží jako vzorový příklad) vypadá, jako by točila reklamu na šampon, nadýchaný ovčí sýr, dovolenou nebo mastičku na hemeroidy. Mám pocit, že poslední jmenované navzdory přijatelné stopáži po zhlédnutí potřebuji.
Jediné, čím komedie Vezmeš si mě, kámo? dohnal svoji dobu je přítomnost slepce, který je neustále dvojicí Yassine a Fred přímo či zprostředkovaně šikanován. Ukradnou slepeckého psa, kterého zmrzačí a aby to nestačilo je pes následně vyhozen z balkónu. Neustále je okrádán o pracně připravený sendvič, nebo je mu slepecký jorkšír vyměněn za rotvajlera (kinologové odpustí, rozlišuji psy pouze na velké, malé, smradlavé a ještě smradlavější). Tyto scény jistě svojí nekorektností nadzvednou pár puritánu ze židle. Samo o sobě by to byl krásný nekorektní skeč jak z Malé Velké Británie. Takhle je to zbytečný celovečerák, co zaspal dobu.
Pavel Urík
Épouse-moi mon pote
Komedie
Francie, 2017, 92 min
Režie: Tarek Boudali
Scénář: Tarek Boudali, Nadia Lakhdar
Hrají: Tarek Boudali, Philippe Lacheau, Philippe Duquesne, Charlotte Gabris, Nadege Dabrowski, Julien Arruti, David Marsais, Doudou Masta, Nadia Kounda, Jonathan Louis, Sissi Duparc
