Proč je na horách větší zima než v nížinách?

Hory jsou přece blíže Slunci. Sluneční paprsky, které dopadnou na zem v horách, proletěly menší vrstvou atmosféry, ve které by mohly být pohlceny.

Nemělo by být tedy v horách tepleji? Přesto je počasí v horách chladnější než v nížinách. V opravdu vysokých horách prakticky nikdy není opravdové horko, jaké známe z nížin. Už vůbec se nedá mluvit o teplotách, které panují na plážích – tedy přímo na úrovni mořské hladiny. Vysvětlení je v podstatě úplně jednoduché.

Vzdálené Slunce

Argument, který mluví o menší vzdálenosti od Slunce se nedá uplatnit. V porovnání s celkovou vzdáleností od naší centrální hvězdy je totiž rozdíl mezi nížinou a jakkoliv vysokým pohořím – mizivý. Slunce je od Země vzdáleno zhruba 150 000 000 km. I kdybychom uvažovali o maximálním možném výškovém rozdílu kolem 8 km – pořád je to jen 0,0000053 %.

Odpověď nabízí fyzika

Za teplejší počasí v nížinách totiž nemůže vzduch. Jeho molekuly nepohlcují téměř žádné sluneční záření. To je ovšem naopak pohlcováno zemským povrchem.

Pokud je povrch Země rovný a leží prakticky kolmo k dopadajícím paprskům (jako například na pláži blízko rovníku), připadne na čtvereční metr pevného povrchu větší dávka sluneční energie, než je tomu v horách, kde dopadají sluneční paprsky pod větším úhlem. Stejné množství energie musí v horském terénu vyhřát větší plochu – je tedy jen logické, že výsledná teplota nebude stejná ale menší.

KOUKNI SE  Osel vám tentokrát ukáže, jak správně grilovat - part 1.

Za relativně chladné počasí v horách je zodpovědný ještě jiný faktor. Je jím rozpínání vzduchu. Zahřátý vzduch je lehčí než jeho chladný kolega. Nic mu nebrání v tom, aby se přemisťoval do větších výšek. Tam ale panuje menší tlak – objem nahřátého vzduchu je tedy ve větší výšce vyšší. Postupné zvětšování objemu s sebou ale přináší ještě jednu změnu – postupné snižování teploty. V praxi to znamená, že se s každými 100 metry nadmořské výšky sníží teplota o 0,8 °C.

Díky tomu také nefunguje představa, že se hory mohou ohřát teplým vzduchem z nížin.

Opačný efekt, kdy se stlačovaný vzduch nahřívá, znají cyklisté, kteří pumpují pneumatiky svého kola. Pumpička, která stlačuje vzduch na 2 – 3 násobek hodnoty běžného tlaku, se během pumpování pneumatiky nahřívá.

Třetím “viníkem” chladného horského počasí je vlastně efekt, který je následkem rozpínání vzduchu ve větších výškách. Řidší vzduch obsahuje méně molekul, kterým by se dala předávat energie.

Všechny tři procesy pak způsobují, že dokonce i v době, kdy v nížině panuje nesnesitelné vedro, je na vysoké hoře jen příjemná vyšší teplota.

Dobře je to vidět na příkladě ostrova Tenerife. Je to španělský ostrov, největší ze sedmi Kanárských ostrovů v Atlantském oceánu. Geopoliticky sice patří k Evropě, ale geograficky je součástí afrického regionu. Leží přibližně 320 km od pobřeží Maroka.

KOUKNI SE  Staročeský recept na vánoční rybí polévku

Charlie Brown

Předchozí článekRecenze: Werewolf: The Apocalypse – Earthblood
Následující článekLži a mýty o škodlivosti elektronických cigaret

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

3 × three =