Knihy otevírají nové světy, ale otevírají také nové pohledy na svět starý. Skrze postavy, které se nějak rozhodují a jednají, nebo se naopak rozhodnou nejednat, nahlížíme možnosti (či jejich absenci). Tohle všechno děsí režimy, církve a mnohdy i rodiče po celém světě.
Motivy vedoucí k cenzuře mohou být velmi úctyhodné. Společným jmenovatelem bývá strach a z něj plynoucí potřeba ochrany. Chránit před dotekem ničivé ideologie, která v minulosti stála miliony životů. Držet čtenáře stranou od krvežíznivých monster, vrahů a postav, které neřeknou větu, aniž by v ní použily bezpočet vulgarismů. Nejspornější je snaha ochránit před faktem, že na světě existují lidé jiné sexuální orientace a že i oni jsou schopni vytvořit výtečná a cenná díla. Všechny otázky bublající pod povrchem mohou vyvěrat na povrch v jiných článcích. Tam se možná dočtete o sociologickém a psychologickém pohledu na věc cenzury.
Následující odstavce jsou věnovány výhradně medailonkům knih, které v průběhu historie vyfasovaly nálepku NEŽÁDOUCÍ. Kritérium výběru – libovůle autorky a její vlastní čtenářská zkušenost. Bavte se a (ne)nechte se zkazit!
Podivný příběh se psem – Mark Haddon
Strhující vyšetřování Christophera Boona, který se vydal po stopách zločinu, se objevil na seznamu nebezpečných knih (na několika amerických středních školách, které obdržely stížnosti rodičů na seznam četby). Nejde o to, že hlavní postava má Aspergerův syndrom, ani o to, že kniha popisuje zločin (jde přece jen o zabití sousedčina psa). Rodiče pohoršil hrubší jazyk a porušení druhého přikázání – nevezmeš jména Božího nadarmo. Sám autor se pozastavoval nad tím, že více než nevhodný slovník nevadí rodičům fakt, že v knize matka opustí rodinu nebo, že otec uhodí syna.
Podivný případ se psem není kniha, kterou čtete jako kontroverzní. Při samotném čtení kniha fascinuje rozdílným pohledem na svět, který se najednou zdá docela jiný. Mnoho fádních věcí se promění v nepřekonatelné překážky či nebezpečí, kdežto záležitosti, jimž běžně přikládáme příliš velký význam, jsou demaskovány ve své banalitě. Co je ale nejdůležitější… Haddonův román je úžasně napsaný a zajímavý kus literatury.
Harry Potter – J. K. Rowling
Série knih o Harry Potterovi, čarodějovi, který v každém ze sedmi dílů zažívá různá dobrodružství ve světě magie, vzbuzuje (opět zejména ve Spojených státech) kontroverzi od samého počátku. Propaguje černou magii (či magii obecně, což ortodoxnějším církvím zcela postačuje), prezentuje mládeži nevhodné postoje a dává tím špatný příklad, je příliš temná a děsivá. JKR se několikrát k tomuto tématu vyjadřovala. Během let plných setkání s malými čtenáři jí žádný z nich neřekl: „Děkuji, že jste napsala ty knihy. Teď vím, že chci být čarodějnice.“ Podle ní děti dobře ví, že je to fikce a jak funguje fantazie. Rodiče děti velmi podceňují.
Přestože jsem se s knihami setkala až v adolescentním věku, troufám si odhadnout, jak by na mne působily o deset let dříve. Mnoho dojmů by bylo stejných: umně sepsaná kniha obsahující humor, napětí, postavy postrádající plochost, silný morální rozměr a snadno čitelný humanismus, který vycítí i velmi mladý čtenář. Postoje k šikaně, nerovnostem mezi lidmi a tvory, ke zlu. Vše rozmělněné do příběhu, tedy snadno stravitelné v jakémkoliv věku.
Nebezpečné známosti – Choderlos de Laclos
Laclosův epistolární román byl zakazován pro svůj nemorální až sprostý obsah. Ústřední dvě postavy – Vikomt de Valmont a markýza de Merteuil – jsou zkažení, znudění a bohatí. Ideální východisko dekadence. Základním motivem jejich jednání je pomsta. Dávají do pohybu plán na zdiskreditování a zničení několika vybraných lidí a o dílčích pokrocích si píší dopisy. O atraktivitě románu a komplexnosti postav ústředních padouchů svědčí mnoho adaptací, které z něj dodnes čerpají (např. Miloš Forman ve snímku Valmont).
Přestože jde o román v dopisech, zachoval si čtivost i po více jak 200 letech. Stále se dá žasnout a škodolibě se usmívat nad intrikami Valmonta a ženské lstivosti Markýzy de Merteuil.
Klub rváčů – Chuck Palahniuk
Všechno, čeho se děsí matky a pastorové po celé Americe. Napadání hodnot, zpochybňování autorit, plivání na kapitalismus a výsměch falešnému optimismu. Hrubý jazyk, nezřízený sex, anarchistické průpovídky nabádající ke vzpouře a osvobození prostřednictvím destrukce.
Mikrokosmos postav Palahniukova románu má nesnesitelné tempo a místy nádherně napadá žluklou setrvačnost života. Možná se Klub rváčů časem vyhoupne až na seznam doporučené četby, aby ukázal mladým lidem energii postmodernismu, který rozbíjí kompas a ruší gravitaci ke všemu, co dosud považovali za stálé a jisté. Zasloužil by si to.
And Tango Makes Three – Parnell, Richardson a Princ a Princ – De Haan, Nijland
Dvojice knih pro děti zhruba ve věku od 4 do 9 let. Obě mají společné nádherné výtvarné zpracování a stejnopohlavní pár. První titul zpracovává příběh Roye a Sila, dvou tučňáků ze Zoo v newyorském Central Parku. Dva samečci vytvořili pár, postavili si hnízdo a snažili se vysedět kámen, který se podobal vejci. Ošetřovatelé využili situace, a svěřili jim vejce jiného páru, který měl dvě a nezvládl by se postarat o obě. Tatínkům se vylíhla malá tučňáčí holčička jménem Tango.
U druhého titulu jde o tradiční situaci v mnoha pohádkách. Stará královna má jediného následníka, jemuž chce předat vládu a odejít na odpočinek. Je tedy třeba mladého prince oženit. Na námluvy se sjíždí spousta princezen, ovšem následník se na první pohled zakouká do prince, který na námluvy doprovázel svou sestru.
Obě pohádky končí happyendem a obě si vysloužily zákazy a rozhořčení. Témata jako adopce LGBT páry nebo sňatky mezi stejnými pohlavími nejsou považována za témata vhodná pro děti. Ovšem ve zmíněných knihách je s nimi nakládáno citlivě a dojemně. Základem je princip, který je a měl by být dětem velmi blízký: láska.
Sága (komiks) – Staples, Vaughan
Čas od času si ráda vyrazím na průzkum do regálů s komiksy. Ještě se mi nestalo, že bych tam nenašla zajímavý úlovek, který dokázal zkombinovat kvalitní scénář se zajímavým vizuálem. Posledním takovým úlovkem byla Sága. Komiks zpracovávající příběh Romea a Julie v alternativním Vesmíru. Julie byla vtělena do zběhlé vojandy Alany, která se zamiluje do Marka, příslušníka nepřátelské rasy. Zběhnou nejen z armádní služby, ale prchají také před zástupci obou ras, jimž vztah pochopitelně není po chuti. Na útěku se jim narodí holčička Hazel, která na rozdíl od jiných kříženců přežije. Scénář je napsán svěže ironickým jazykem, který se výtečně hodí k rychlému spádu komiksu. Výhrady knihovníků a rodičů? Komiks obsahuje spoustu nadávek a jeho vyznění je proti rodině. Zvláště poslední výhrada se zdá přitažená za vlasy vzhledem k tomu, že hlavní postavy jsou rodiče, kteří ze všech sil bojují za zachování své malé rodiny proti celému světu.
V dnešní době má cenzura méně centralizovanou podobu a její projevy jsou šikovněji kamuflovány než v minulosti. To ale neznamená, že neexistuje. Slepí následovníci tvoří ideální ovečky gangů, církví, sekt nebo politických ideologií. Je v pořádku, že existují. Měli by být tolerovaní, ale rozhodně by neměli být aktivně vytvářeni. Cenzura je jedním z nejmocnějších nástrojů v líhni slepých nebo nevědomých. Názory a poznatky by měly být neustále konstruktivně napadány a přezkoumávány, aby se nezastavoval vývoj a pokrok, jenž může znamenat i návrat k původní tezi. Ona teze pak bude o to silnější, protože přežila bitvu s oponenty. Dobře sepsaná fikce obsahující kontroverzní prvky je ideální brousek kritického myšlení, které potřebujeme stejně jako vzdělání.
Odkazy:
http://www.bannedbooksweek.org/
https://www.goodreads.com/
Sandra Procházková
Úvodní foto: openphoto.net
