Pokud patříte mezi ty, kteří se zajímají o magické rituály a kouzla, o zaříkání a byliny, ale zároveň nepatříte mezi milovníky fantasy a spíše se radši obrátíte zpět k realitě, neměli byste minout ani jedno z následujících děl z per českých autorů.
1Kaplického Kladivo na Čarodějnice
Česká klasika z roku 1963. Kaplický v Kladivu na čarodějnice strhujícím způsobem popisuje čarodějnické procesy probíhající na našem území, konkrétně okolo Šumperka. Tuto historii většina z nás jistě zná – upalování čarodějnic bylo v dřívějších časech na denním pořádku. Kaplický ukazuje nespravedlnost prováděnou na nevinných ženách, které byly mučeny a zabíjeny pro svoje léčitelské umění. Některé byly upalovány ze strachu, jiné ze závisti sousedů, další poté kvůli ctižádosti soudců. Pokud máte rádi čarodějnickou tématiku, moravské prostředí a zároveň nechcete číst odborné publikace, Kaplického Kladivo na čarodějnice je volba přesně pro vás.
2Anna Bolavá a její Do tmy
Anna Bolavá je pseudonymem české autorky, která za svou knihu Do tmy získala cenu Magnesia Litera v roce 2016. A není se čemu divit. Do tmy je strhující příběh osamělé ženy, jejíž jedinou a největší vášní je sbírání bylin. Kniha je psána v lehce apokalyptickém stylu, doplněná silnou melancholičností. Skrze celou knihu sledujeme naši nemocnou hlavní hrdinku, od rána do večera, vnímáme její pocity, ale zároveň o ní stejně nevíme vše. Uchovává si jistá tajemství, která vyjdou najevo až ve správný čas. Tuto knihu byste v knihkupectví určitě neměli minout.
3Houbařka od Viktorie Hanišové
Viktorie Hanišová přišla v tomto roce s knihou Houbařka, která by se mohla zdát jako druhé Do tmy. Nenechte se ale zmást, sběr je součástí obou děl, každé se ale ubírá naprosto jiným směrem. Hlavní postavou Houbařky je osamělá žena žijící na Šumavě, která se živí sběrem hub. Na sběr vyráží každé ráno a za pár drobných houby prodává do místní hospody. S nikým se nestýká, pouze se jednou za čas vrátí zpět do Prahy, aby své psychiatričce dokázala, že je naprosto v pořádku. Jenže potom Sáře umře matka, a i když se zdá, že ji tato událost nezasáhla, všechny staré křivdy a bolesti vycházejí postupně na povrch. Depresivnímu a melancholickému prostředí se nevyhnete, pokud ale přesně něco takového vyhledáváte, nebojte se Houbařku zkusit, nebudete litovat.
4Kateřina Tučková a Žítkovské bohyně
Tučková stvořila dílo napůl fiktivní, napůl realistické. Ve svých Žítkovských bohyních zapojila jak pravé informace, tak část svého literárního umu a vytvořila skvělý román, který vás chytí od první strany. Dílo vypráví o ženách z Žítkové v Bílých Karpatech, ve vesnici, kde vládne minulost a nadpřirozeno. Ženám, které měli podle ostatních nadpřirozené schopnosti (a to ať ty, které pomáhaly, nebo i ty, které škodily), se říkalo bohyně. Tučková velmi detailně popisuje jejich život, zvyky a rituály prostřednictvím naší hlavní hrdinky, která mezi bohyněmi žila a sama by mohla jednou z nich být. Jejich život ale není tak jednoduchý. Bohyně neutekly vlivu Němců za druhé světové války, ani vlivu komunistů. Jedni je chtěli zkoumat a využít, druzí je chtěli zničit, protože podrývaly autoritu státu. Pokud máte rádi napínavé čtení s trochou mystiky, opatřete si Žítkovské bohyně. A pokud můžu radit – doporučuji číst v podzimní večer při hrnku čaje, potom dosáhnete té správné atmosféry.
Pokud vám zvědavost nedala a dostali jste se až sem, budu ráda za váš názor. Ráda si přečtu vaše komentáře, jakou knihu jste si vybrali, a taky si velmi ráda poslechnu, zda se vám líbily stejně tak jako mně.
Tereza Nečasová
