Žijete-li ve městě, nebo třeba i ve velkoměstě, pravděpodobně víte, jak je těžké mít vlastní balkón, natož prostornou zahradu, na které si můžete udělat záhonek na míru. Neházejte však flintu do žita. Existují bylinky, kterým za oknem daří. Obohatí vám kuchyni, prospějí vašemu zdraví, a ještě poslouží jako dekorace pokoje. Neváhejte a udělejte si léčivou zahrádku přímo v bytě.
Obecná pravidla:
Obecně můžeme konstatovat, že velké výkyvy teplot (například u radiátoru) nebo výpary z kuchyně moc rostlinám neprospívají. Generalizace však není úplně na místě. Každá bylinka potřebuje jinou péči. Zkoumejte její individualitu. Zde je několik bodů, na něž byste se měli zaměřit:
- ZÁLIVKA je samozřejmostí. Je také důležité uvědomit si, zda chce být bylinka zalévána pouze ke kořenům (bazalka) a tomu přizpůsobit i výběr květináče. Permanentně mokrá hlína, daná pravidelným zaléváním v menších dávkách, se rostlince nemusí úplně líbit a začne nahnívat.
- Každá bylinka preferuje jinou TEPLOTU a VLHKOST. Některá odolává chladnějšímu prostředí snáze, a proto jí nebude dělat problémy ani pobyt u otevřené větračky.
- Všechny rostliny potřebují SVĚTLO, alespoň v určitém množství. Některé ovšem dávají přednost stínu a pološeru. Zvláště v letním čase můžete květinám listy snadno spálit.
Bylinková zahrádka za oknem
Bazalka
K čemu je dobrá?
Bazalka, původem z Indie, je velice známou rostlinkou. Využívá se především jako koření různých pokrmů. Nejčastěji ji najdeme v kombinaci se sýrem a rajčaty (salát caprese) nebo jako pesto, které se stalo nepostradatelným doplňkem těstovin.
Lidé ji milují především díky jedinečné chuti a výraznému aroma, netají se ale ani jinými přednostmi. Napomáhá lepšímu trávení, ulevuje od křečí trávicího traktu, zbavuje plynatosti a nadýmání. Také mírně účinkuje na nervovou soustavu. Uklidňuje a zbavuje pocitu stresu.
Jak ji pěstovat?
Bazalka si ráda hoví na slunném a teplém, nikoli žhavém, místě. Umístěte ji tedy v blízkosti okna, ale nejlépe ne přímo u větračky. V poryvech větru se jí příliš nedaří. Zalévat by se měla často (zhruba jedenkrát denně), ale pouze ke kořenům. Listy sklízíme průběžně podle potřeby. Pokud se objeví nějaké květy, rychle se jich zbavíme, aby zbytečně nevysilovaly rostlinu.
Rýmovník
K čemu je dobrý?
Rýmovník, moud či molice, patří mezi jedny z nejméně náročných rostlin pro pěstování v bytě. Popularitu si vydobyl před několika lety díky svým blahodárným účinkům a voňavé silici, jež se podobá mátě a meduňce.
Už podle názvu lze odtušit, že se využívá při onemocnění dýchacích cest – při nachlazení, rýmě, kašli nebo astmatu. Podáváme ho v nálevu nebo čajové směsi. Ochutit si s ním můžeme i obyčejnou vodu s citronem. A žádná nemoc už nic nezmůže!
Jak ho pěstovat?
Rýmovníku prospívá pobyt na okenním rámu. Rád se rozrůstá do nepředstavitelných výšek, nebojte se ho uskromnit a občas ho zastřihněte. Péče o něj se nemusí vůbec přehánět. Nemá rád mokrou půdu, zalévejte ho tedy, jen když je dostatečně suchý.
Máta
K čemu je dobrá?
Máta napomáhá normálnímu fungování zažívacího ústrojí, uvolňuje křeče, léčí koliky nebo vředy. Zevně působí antisepticky, hodí se tedy jako dezinfekce na vyrážky či záněty. Někdy může způsobit podráždění, zejména pokud je užívaná ve větší míře.
Máta se používá při relaxačních praktikách a rituálech. Její jedinečná vůně se dokáže rozprostřít po celé místnosti. Jako koření se hodí především ke sladkým pokrmům, například k mrkvovému dortu.
Jak ji pěstovat?
Mátu nenechávejte pražit na přímém slunci. Daří se jí hlavně v polostínu. Zalévejte ji pravidelně, zemina by neměla nikdy úplně vyschnout. Můžete ji zastřihávat, především pak květy mohou zpomalovat proces růstu. Lístky si lze uchovávat v zásobě. Stačí je nasušit a uskladnit v sklenici na zavařování.
V dalším díle se můžete těšit na pažitku, šalvěj a rozmarýn.
Barbara M.
Zdroje:
Herbář léčivých rostlin: Jiří Janča, Josef A. Zentrich. Praha, 1995.
Zahrádkář (časopis).
