Recenze: Vikings: Wolves of Midgard – Slováci jdou do boje

 

Studio našich slovenských bratrů Games farm se pustilo do hack-and-slash RPG s velice nadějnou tématikou. Vikingové jsou v současnosti dost oblíbení. Samozřejmě tomu  napomáhá seriál z History channel s originálním názvem „Vikingové“.  Mytologie, hrdinství a prostředí drsného severu nabízí spoustu kvalitního materiálu. Chopí se tedy naši bratia pomyslné sekery a vydají se na úspěšný nájezd, při němž dosáhnou hrdinské nesmrtelnosti, nebo si hru odnesou Valkýry jako padlého bojovníka? O tom více v naší recenzi.

Začátek hry si na nic nehraje. Rovnou vás hodí do menu, kde si  vytvoříte svou postavu. Kromě klasických uprav typu pohlaví, vlasy, vousy atd. je i volba božstva, kterému budete oddaní a který nad vámi bdí. Tato originální volba je vlastně jakýmsi rozhodnutím, za jakou třídu bojovníka budete hrát. Chcete být dobrý lukostřelec? Není problém, vyberte si Bohyni Scandi. A co třeba vsadit na sílu? Božský Thor je vhodný bůh pro boj s kladivem. Navíc volba božstva vám přiřadí i jedinečný strom vlastností a dovedností, které si postupem hry vylepšujete. Když máte vybráno, začíná vaše pouť za nesmrtelností.

Hru je možné zakoupit na těchto stránkách

 

Příběh? Tak vy byste chtěli příběh?

Co si budeme povídat, příběh moc originality nepobral. Bohové se mezi sebou handrkují a samozřejmě to nejvíc odnesou lidi. Jako první to v plné síle schytala malá vesnička Ulfgard, nemajíc nad sebou ochrannou ruku ani jednoho z božstev. A právě toho využili sněžní obři, kteří ji, řekněme si to na rovinu, téměř zdevastovali. Téměř. Protože právě v tomto okamžiku přicházíte na scénu vy. Rek – zachránce severských panen a obávaný válečník. Po záchraně toho, co zbylo, se vydáváte na svou vlastní odyseu. Mohlo by se zdát, že je to slušný základ pro RPG. Ano, to opravdu je. Ovšem hra tento potenciál nevyužívá.  Jednotlivé mise jsou pořád na jedno brdo. |Různorodý design  úrovní je sice vyveden nadprůměrně a díky tomu je vizuální stránka na velmi vysoké úrovni. Ale co je to  platné, když všechny mise (jen tu a tam se odkloní od mustru) jsou podle jedné šablony. Jdi, probojuj se k hlavnímu bossovi, vrať se do Ulfgardu a jdi zase jinam, tam se probojuj k hlavnímu bossovi a… zase se vrať. Tato repetitivnost se stane časem ubíjející a na faktu nemění nic ani to, že cestou sbíráte variabilní vybavení pro svého hrdinu.

KOUKNI SE  Recenze: Farming Simulator 19 Platinum Edition - Farmář, ten tvrdej chleba má

 

Inovaci zabijí topornost

Hned v prvním kole mně zaujal dobrý nápad. Jste na severu, tak je tam zima. Pozor! Vaše postava může zmrznout, a tak nejde jen o to jestli vás nezabije horda nepřátel, ale i o to, jestli naleznete v blízké době ohniště, u kterého se budete moci ohřát a vyrazit zase dál.  Další originální inovací je sbírání krve, která se vám hodí, pokud budete chtít obohatit svůj strom dovedností. Ovšem nic není zadarmo, a tak svou nahromaděnou krev získanou zabitím kvanta nepřátel obětujete na oltáři ve vaší vesnici (nebo u oltáře v jednotlivých lokací). Pokud ovšem chcete vaše schopnosti vylepšit, musíte vylepšit i onen oltář. Na stejném způsobu fungují i  stavby (tentokrát jen ve vesnici), které lze také vylepšovat. Ony vám za to poskytnou například lepší zbraně či brnění.

 

Boj je boj

Souboje jsou zábavné, o tom žádná. Ovšem tupost nepřátel je až zarážející. Jeden příklad za všechny: Vcházíte do jeskyně, kde se prochází parta roztomilých skřetů (chápej normálních skřetů). Jako neohrožený bojovník se vrhnete hned na toho, který je nejblíž. Ten se s vámi začne sympaticky pošťuchovat, ale časem (cca 2 vteřiny) mu dojde, že je to konečná. Skácí se na zem a je finito. Čekali byste, že se na vás vrhnou jeho kumpáni, kteří doslova pozorovali, jak jejich barda dekapitujete. Oni ale ne, jen si dále prochází chodbičkou ve stylu lázeňského šviháka, jako by se nechumelilo. Až když uděláte jejich směrem vstřícný krok, zaútočí na vás. Neříkám,  že je to pokaždé, ale tu a tam se to stane. Škoda.

KOUKNI SE  Recenze: MotoGP 20

 

Audio i vizuál

Jak už bylo zmíněno výše, vizuál je na velmi vysoké úrovni a paradoxně největší neduh má hlavní postava. Když s někým mluví, otáčí se jeho směrem jak robotická ruka v automobilce. Což je škoda, protože zbylá animace je povedená. Například když zabijete nějakým brutálním kombem nepřítele, tak se kamera přiblíží a vy si s efektem bullet time vychutnáváte oddělování končetin. Další povedený detail je ten, že když nějakého chudáka pošlete předčasně do Valhally, tak jeho bezvládné tělo využívá prostředí: svalí se z útesu, propadne mezi provazový žebřík, spadne do jámy atd.

Co je ale naprosto iritujicí, to jsou proslovy hlavního hrdiny.  Věta „Pche! Ani si mě neškrábl!“ zní dobře uprostřed drsného boje, ovšem když mlátíte do sudu nebo do dřevěné bedny, není zrovna na místě. Jinak jsou postavy namluveny kvalitními hlasy s hezkým severským akcentem. Škoda jen, že tak nějak nemají moc co říct a některé dialogy působí dosti klišoidně až trapně.

Souhrn

Vikings: Wolves of Midgard není špatná hra. Ovšem ani dobrá. Je to taková jednohubka, jejíž opětovné hraní by vás pravděpodobně ani nenapadlo. Jednou a dost. Její největší vada na kráse je ta, že nevyužívá potenciál, který  vikingské téma nabízí. Určitě si ale najde svoje hráče, kteří nad ní neohrnou nos a budou ji milovat. Teď mě už ale omluvte. Po všech těch bitvách odkládám Thorovo kladivo a oddávám se zasloužilému odpočinku. Skol!

 

KOUKNI SE  Recenze: Bee Simulator - Ze života včely

Adam Dvořák

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

4 + 18 =