Napsat slovo Birmingham, tak jako jména všech anglických herců, je vrcholem této zpackané recenze. Peaky Blinders The Immortal Man (Nesmrtelný muž pro debily), je pravděpodobně filmovou třešničkou na dortu mnohaletého seriálu. Který si po celou dobu udržel důstojnou úroveň, stejně jako jeho hlavní hrdina.
A jaký je tenhle pokus o uzavření tak intenzivní a po celou dobu chytré tzv. quality TV? Trvá dvě hodiny a uvidíte zápas v bahně mezi prasaty. Cillian Murphy je zase standardně hypnotický a přesný. Tohle nebyl vůbec lehký úkol. Jak natočit dvouhodinový film, který ten mnohaletý příběh plný násilných smrtí doveze do finále? Rozbíhá se to těžkopádně a ze široka. Ale když film dokoukáte, usedne ve vás prach zvířený v tunelech pod městem, říkáte si. Sakra, mohlo to dopadnout jinak a lépe, než to skončilo? Bylo možné tenhle cikánský kruh obejít? A to se mi na tomhle finále líbí nejvíc.
Není tu moc dobrých akčních scén. A ty, co tu jsou spíše slouží tomu velkolepému finále, než že by byly dobré samy o sobě. Film neutíká před osudovými tématy a patosem. Je to jedna velká pocta cikánskému způsobu terapie rodinných konstelací. Seriálem se jako červená nit nesla po celou dobu tíha rodinných rozhodnutí. Thomas Shelby byl obtěžkaný a nasáklý jako houba ze všech úmrtí a rozhodnutí. A my ho obdivovali za to, že se v rámci svých možností pokoušel rozhodovat čestně. Jak jen mezi grázly a mafiány můžete. Nemáme tu moc čestných filmových kriminálníků. Byl to Tony Soprano? Těžko. Někdo z antihrdinů filmů od Scorseseho? Všechny dohnal jejich vlastní stín. Peaky Blinders byly celé vybudované na tom, jak jim záleží na rodinných vztazích.
A tak i finále operuje s pohanskými věštbami a rodinnou ctností. A filmu se daří uzavřít, pravděpodobně na velmi dlouho, ságu rodiny Shelbyů se ctí.
Kubin
