Recenze Torment: Tides of Numenera je nejlepší ukecané RPG roku

Planescape: Torment je do dnes pojem, který rezonuje v duších všech zarytých fanoušků RPG. Hluboký, osobní příběh v originálně pojatém světě podle pravidel Dungeon & Dragons byl to co každého hráče táhl vpřed. A po mnoha letech je tu jeho nástupce. Tato recenze Torment Tides of Numenera nebude však srovnávat s předchůdcem. Po tak dlouhé době to ani nelze.

Čtu, čteš, čteme

Jestli se titul opět něčím zapíše do herních dějin, tak je to rozsahem textu. Autoři se honosili tím, že celou hrou se dá prokecat bez jediného zbytečného souboje. Což v praxi znamená, že celou hru projdete se slovníkem v ruce. Zasazení do světa Numenera tomu jen přispívá. Mnohé civilizace padly, jiné zase povstaly, aby si technologie předků přizpůsobily ve svou magii.


Celý svět je díky tomu nádherný a v každé lokaci strávíte desítky minut navíc pouze prohlížením si roztodivných příšer i přístrojů. Hned během prvních scén se dostanete do “divočiny”, kde se na obrazovce neustále něco hýbe, leskne a vyzývá ke kliknutí. Bez magické klávesy TAB to, ale bude k ničemu, protože bez zvýraznění interaktivních míst, těžko uhodnete, jestli daná věc je pro efekt nebo opravdu něco dělá.
Na druhé straně, když už něco objevíte, tak z toho pokaždé něco získáte. Stejně jako u dialogů, tak při veškerém manipulování se světem prakticky neexistuje neúspěch. Nepovede se vám chytit vyplavený předmět v gejzíru? Můžete si počkat a třeba se objeví jiný předmět. Nebo když chcete ulomit kus krystalu, ten vás ale zraní, ale přidá bod schopnosti. První hodinu hry jsem tak procházel na třikrát, jen abych zkusil co nejvíc možností a stále mám pocit, že jsem neobjevil všechny možnosti.
Díky systému tří dovedností – síla, rychlost, intelekt – je jednoduchá a intuitivní. Potřebujete v boji zasadit silnější úder? Hold utratíte více bodů síly. Toužíte opravdu soudce přemluvit o nevinně odsouzeného, tak hold utratíte více bodů intelektu, což vám ale hned v dalším dialogu může chybět. Nebo raději využijte schopnosti některého z mnoha společníků. Každý z nich má bonusy pro určité akce, takže se vyplatí i taktizovat v tomto směru. Opět však platí, že zde neexistuje neúspěch, pouze jiné řešení. Je opravdu úžasné sledovat, jak se vývojáři poprali se základní poučkou všech stolních RPG.

KOUKNI SE  Hra Blair Witch představila gameplay trailer

Příběh je dobrý, ale ne skvělý

Dostáváme se do bodu, který vás asi zajímá nejvíce. Jak je na tom příběh. A jak titulek říká, je dobrý, ale ne skvělý. Hra více získává z atmosféry. Zároveň je těžké nevyzradit nic z příběhu, ale aspoň něco říci. Každý utroušený spoiler, by mohl zkazit velkou část prožitku.
Jste Last Castoff, posmrtná schránka Proměnlivého boha, který si udržuje nesmrtelnost převtělováním. Jenže, kdykoli opustí předchozí tělo, objeví se v něm jiná duše. Například ta vaše. Po probuzení z mohutného pádu nic nevíte a vydáváte se tak na cestu za poznáním sebe sama i světa kolem vás. Je tu však i hlavní nepřítel, takzvaný Sorrow, mystická entita, která loví jak vašeho stvořitele, tak i vás a vám podobné. Jelikož Castoffů jsou stovky, více tak zachraňujete ostatní, než sebe. Ve výsledku se hra strhává do záchrany světa. Ne, že by to bylo špatně, takto dokonale zpracovaný svět si zaslouží záchranu, ale podobné obměny jsme již viděli. Hodně RPG vsází na heroické činy.

Výsledek?

Hra nabízí v základu přes 60 hodin zábavy, k tomu si připočtěte několik možných průchodů a vedlejších úkolů. V momentální fázi jsem již jednou hru prošel a jsem u druhého diametrálně odlišného stylu hraní, takže verdikt si schovám a podělím se o něj za pár dnů.
Již teď je však jasné, že se jedná o letošního krále RPG trůnu. Má své mouchy, ale asp
oň se je snaží skrývat.
A nechcete-li čekat na výsledek. Pořiďte si hru na Key4You.cz

KOUKNI SE  The Last Of Us Part II má datum vydání

Matěj Říha

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

seventeen + twenty =