Série Fallout patří mezi legendy. Atraktivních postapokalyptických her moc nevychází a tahle je navíc zahalená do atraktivního hávu amerického retro-futurismu. V roce 2077 jako by se znovu odehrávala 50. léta 20. století, a to nejen vzhledově. Amerika si užívá luxusu a naprosto propadla nadšení z atomové energie, robotiky a konzumu. Opakuje se i studená válka – tentokrát mezi USA a Čínou. A tak, stejně jako ve 20. století, i tentokrát Američané nenechávají nic náhodě a po celé zemi vznikají velké podzemní komplexy zvané vaulty, kde mají vybraní Američané přežít případnou jadernou válku.
Do takového světa vás tedy hra přivádí a záhy se dočkáte i obávané jaderné apokalypsy, kterou naštěstí vy, váš partner i vaše roční dítě přežijete právě díky úkrytu v jednom z vaultů. Dveře se za vámi zavřou tak akorát, abyste viděli, jak nukleární exploze pohlcuje váš domov. Krátce nato jste s celou rodinou důsledkem jakéhosi nepovedeného experimentu zmrazeni, a to rovnou na více než 2 staletí. Tedy až na malou chvíli, kdy naberete vědomí jen na to, abyste viděli, jak tajemné postavy zavraždí vašeho partnera a unesou syna.
Tak začíná celý váš příběh o pomstě a hledání, který není sám o sobě špatný, ale nepůsobí uceleně, protože hra vás nedonutí se do něj ponořit. Zapomeňte na příběhové rpg jako Dragon age nebo Mass effect. Ve Falloutu 4 je hlavní dějová linka tak slabá a možností, jak se zabavit jinak, takové množství, že v příběhu budete postupovat útržkovitě a strávíte tolik hodin vedlejšími úkoly a zkoumáním světa, že kolikrát budete přemýšlet, o čem že to ten hlavní příběh vlastně je. A vůbec tomu nepomáhá ani to, že svou rodinu znáte sotva pár minut, a tak jsou to pro vás jen anonymní NPC, ke kterým nemáte žádný vztah. I s vaším domácím robotickým sluhou Codsworthem nebo podomním prodavačem ze začátku hry prohodíte více slov, vážně. Ne že by to ale byly snad postavy, které si zamilujete a rádi si s nimi popovídáte. Takové se totiž ve Falloutu nevyskytují. Jaderná apokalypsa naštěstí lidstvo nevyhubila a i mimo kryty lidé staletí přežívali a zakládali osady i celé frakce, jenže všichni se s vámi budou bavit většinou jen o nudných věcech. Nejvíc s vámi přirozeně budou mluvit postavy, na které budete narážet během hlavního příběhu, ale ani tak nepůjde o žádnou zábavnou a propracovanou konverzaci. Nedej bože, abyste mohli něco ovlivnit, zásadní rozhodování vás čeká jen na konci. Kdo hrál Skyrim, ten ví, jak Bethesda k příběhu a rozhovorům přistupuje. Vaše postava sice tentokrát opravdu mluví a při rozhovoru je snímána z různých pohledů, ale vzhledem k triviálnosti rozhovorů je to úplně jedno. Jakýmsi pokusem o záchranu a alespoň nějaké oživení nudných konverzací má být pravděpodobně přidání možnosti odpovídat vtipně a sarkasticky, ale je to tak nevtipné a zoufalé, že to stejně nebudete využívat.
Co ale Bethesda zvládá dokonale, je prostředí. Tady jsou vidět ty roky vývoje. Ve Falloutu na vás čeká obrovský různorodý svět, kde najdete snad všechno – močály, sežehlé lesy, radiací zamořenou pustinu, vojenské bunkry, opuštěné lomy, jeskyně, pláže, staré továrny, ruiny měst a vesnic, přístavy a další lokace, o kterých nevím, protože ani po 150 hodinách se mi nepovedlo celý svět prozkoumat. A co je nejlepší – snad každá z lokací je originální a jiná, než ta předchozí. A aby toho nebylo málo, ve Falloutu 4 si užijete i proměnlivého počasí. Netěšte se však jen na obligátní dešťové přeháňky, čekají vás i husté mlhy a především nukleární bouřky, které jsou tak působivé a atmosférické, že ve vašem vlastním zájmu vám je více nepřiblížím, abych vás nepřipravil o první zážitek.
Ani ve výbavě nezůstávají vývojáři pozadu a předkládají vám ohromné množství zbraní a zbrojí (včetně ikonického power armoru), které můžete rozsáhle modifikovat, takže ve výsledku jsou zbraní a zbrojí stovky. Montovat můžete lepší zaměřovače, pažby, tlumiče, bajonety, nebo i měnit kadenci a poškození. Ve hře se vyskytují i tzv. legendární zbraně a zbroje s nějakou speciální vlastností navíc (například + 50 % poškození vůči zvířatům), ale poměrně nelogicky. Působí dost podivně, když zabijete zmutovaného jelena a kromě dvou flákot masa a kožešiny v něm najdete legendární brokovnici. Objevování se legendárních zbraní je totiž náhodné, což je podle mě velká škoda. Unikátní zbraně by měly být výjimečnou odměnou za dokončení úkolů nebo zabití opravdu silného nepřítele, pokud ovšem takového najdete, protože hra je zoufale jednoduchá. I na nejvyšší obtížnost není výrazným problémem si poradit s čímkoliv, na co narazíte. Není to bohužel jediné zjednodušení, ke kterému bylo přikročeno. Bethesda se rozhodla výrazně omezit kromě obtížnosti i rpg prvky. Již není k dispozici hard core režim, který vás nutil jíst, pít a spát, zbraně ani zbroje se neopotřebovávají, a co je nejhorší, úplně zmizelo vylepšování schopností, kterým se v předešlých dílech zpřístupňovaly perky, tedy speciální vlastnosti postavy, které si hráč odemyká s narůstající úrovní.
Co mě ale potěšilo nejvíc, byla jedna naprostá novinka, se kterou Bethesda přišla. Ještě před vydáním bylo avizováno, že ve hře si bude každý moci postavit dům. Není to tak úplně pravda. Ve Falloutu si nestavíte jen jeden dům, můžete jich postavit stovky, nebudujete totiž jen svůj domov, ale pomocí získávání a stavby osad po celé mapě budujete dokonce celou frakci se svými vlastními osadníky. Osady získáváte pomocí jednotvárných, ale jednoduchých a krátkých úkolů (zabij/přines). Odměnou vám je možnost si na vymezeném území postavit, co se vám jen zlíbí, většinou základní věci jako vodní pumpy, farmy, obranu a stanice pro sběr surovin. Je na vkusu každého hráče, čemu a jak se bude věnovat. Někoho tento aspekt hry vůbec nezaujme, protože místy připomíná takové postapokalyptické The Sims, ale pokud se vám zalíbí, tak jen to vám zaručí stovky hodin hraní, protože není nad to si postavit pevnost jako vystřiženou z Mad Maxe a obydlet ji postavami, oblečenými dle vaší volby. Osady nejsou jen na ozdobu. Musíte se o ně starat, bránit je při náhodných útocích a ony vám na oplátku generují zisk v podobě zátek (nového amerického platidla), jídla, vody a surovin.
Grafika je na slušné úrovni. Někdy si možná budete kvůli texturám připadat trochu jako ve Skyrimu, ale například v mimice a animacích udělali vývojáři velký pokrok. Zejména boje s ghůly považuji za mimořádně povedené. Kromě toho, že vypadají opravdu děsivě a odporně, dokážou i pořádně zatopit, hlavně ve větším počtu. Když útočí, rychle běhají, kličkují, občas běží po čtyřech, uhýbají střelbě a hezky daleko skáčou. Slušnou řadu prvních hodin hry budou představovat vážného nepřítele, ale potrápit dokážou i po desítkách hodin, protože nikdy nevíte, z jaké skuliny vylezou. Ostatní nepřátelé mají inteligenci dle mého názoru ideálně vybalancovanou. Lidé a supermutanti nejsou hloupí, jeden vás například zaměstná střelbou, zatímco druhý se vás pokusí oběhnout a vpadnout vám do boku. Nejsou ale sehraní natolik, aby představovali nepřekonatelného nepřítele. Na druhou stranu plížení je směšně jednoduché, protože i když o vás nepřítel už ví, stačí mu na chvíli zmizet z dohledu a on na vše zapomene, prohlásí něco jako „asi se mi něco zdálo“ a jde klidně spát a je mu úplně jedno, že jste před minutou ustřelili hlavu jeho kamarádovi.
Ačkoliv přinesl některé nové a zajímavé prvky, není čtvrtý Fallout žádnou herní revolucí a boduje opět především proto, že na trhu nemá žádnou konkurenci. Příběh nejspíš nezaujme a odebírání rpg prvků zamrzí. Můžete se však spolehnout na stovky hodin zábavy, které vám poskytne prozkoumávání nádherně provedeného světa, v čemž Fallout 4 nemá mezi současnými hrami konkurenci.
Jan Marek
