Nejen svět hororu se potýká s klišé momenty. Je to prakticky slabina každého filmového žánru. Ale dnes si ukážeme deset těch nejčastěji užívaných klišé v hororových filmech, která už nutně musí buď skončit, nebo by je tvůrci měli výrazně pozměnit. Ale tak, aby netrpěl film ani diváci, kterým se po těchto opakujících se scénách už určitě protáčejí oči v sloup.
2Závěrečná lekačka škádlící na pokračování
Další scéna, která se stala za dobu své existence naprostým klišé, nad kterým by se tvůrci měli zamyslet, je závěrečná lekačka. Ten moment, když vše pomalu končí, někteří přežili a vrahovo řádění je u konce. A pak to přijde. Dost často jde o závěrečnou lekačku, kdy na hlavního protagonistu/protagonistku nebo někoho jiného skočí údajně mrtvý padouch.
A proč? Protože spousta hororů se dnes vyrábí na pokračování, pro vytřískání, co nejvíce peněz z diváků. Filmové série jsou dnes moderní, i když ne každému to vyjde. Tvůrci si myslí, že v počtu je síla, místo toho, aby stvořili nějaký jeden zajímavý uzavřený příběh.
Dnes je to ve skutečnosti, tak ohrané klišé, že už si nato i diváci samotní zvykli. A více jsou překvapení, když film nemá žádnou závěrečnou lekačku škádlící na pokračování. Originálně na to šel snímek V zajetí démonů. Ten si skvěle omotal publikum kolem prstu tím, že připravil půdu pro závěrečný „jump scare“, a pak divákům nenaservíroval nic víc než strašidelné ticho.
I když jde o naprosto formální a předvídatelnou scénu, která se nemění bez náznaku originality, závěrečná lekačka nás pravděpodobně v dohlédné době opouštět nebude.
Příklady: Noční můra v Elm Street, Halloween: Zmrtvýchvstání, série Paranormal Acitvity, Sinister, Odebrat z přátel
