Moderní je vařit beze zbytků a Jitka Rákosníková ví, jak na to.
Po dlouhé době je trendy sice něco, co tu již kdysi bylo, ale oproti jiným fashion výkřikům tohle dává konečně smysl. Neplýtvat je in.
Jako matka třech dětí sice nechápu, jak může někomu doma zbývat jídlo, ale i přesto jsem se rozhodla dát knize šanci. Ona totiž není jen o plýtvání potravinami, ale i o plýtvání penězi a našimi vlastními silami.
Po začtení se do prvních stránek jsem se neubránila pocitu flashbecku. Jako bych znovu stála u babičky v kuchyni. Bez patosu a nostalgie se mi vybavila moudrost a zkušenost, kterou babičky pokorně přejímaly zase od svých maminek a babiček. A ty se to naučily zase od svých babiček. V minulosti bylo totiž jídla vždy nedostatek, a když ho bylo dost, zpravidla se připomněla válka nebo hospodářská krize, aby hospodyňkám zkrotila mlsný jazýček. Teprve poslední roky žijeme v blahobytu, který nechává zapomenout zdravému rozumu i našim křivkám. Co si však z dětsví ještě pamatujji je, že nám vždy chutnalo. Bez ohledu na to, kolik peněz na nákup bylo,co se dalo v obchodech sehnat, nebo kolik dní zbývalo do výplaty, babička i maminka si uměly vždy poradit. A na výbornou. Recyklovaná kuchařka Jitky Rákosníkové je návratem do dětství i ke zdravému rozumu.
Jako se stalo celosvětovým tématem a trendem ekologické zemědělství, fair trade potraviny, používání lokálních surovin, je dnes stejně hlasitou výzvou i neplýtvání. Není totiž umění nakoupit zaručeně zdravé, férové, ekologické, superpotraviny, když jich pak tuny skončí na skládkách, zatímco polovina světa hladoví. Umění je nakoupit chytře, zdravě a nevyhodit nic. Jasně, že se nad plesnivou mrkví nebudeme radovat, že máme penicilin zadarmo. Jitka Rákosníková na to jde s moudrostí a pokorou.
Na knize mne velmi zaujal komplexní přístup. Problém (ne)plýtvání totiž začíná na samém začátku. U nákupu a uchovávání potravin. K jádru pudla se dopracovává přes jejich zpracování a bezezbytkovému využití. Pokud jste se jako malí rádi vyskytovali u maminky nebo babičky v kuchyni, budou se vám v hlavě stránku po stránce vynořovat obrazy z vašich nejranějších let, ve kterých všechny tyto moudré rady byly uváděny v praxi se samozřejmostí předávanou z generace na generaci. V kuchařce tak nenajdete nic nového nebo revolučního. Jde o oprášení lety osvědčených postupů, které dostávaly mladé hospodyňky do vínku stejně jako slušné vychování a schopnost počítat a číst. Vlivem mnoha faktorů se na ně mnohdy zapomíná nebo vytrženy z kontextu jdou moudra o žebrácké holi. Autorka jim v kontextu moderní doby a jejich trendů vrací zašlý lesk a slávu.
Dopředu většinou neodhadnete, co vám v lednici zbude po odpoledním nájezdu dětí nebo pivním hladu vašeho muže. Stejně jako nemůžete tušit, co mlsná návštěva nechá hostitelce v ledničce. Recyklovaná kuchařka není delfská věštkyně. Není o inovátorských receptech a exotických pokrmech. Je především dobrou rádkyní a inspirací.
Podle knihy se nemůžete naučit několik jídel, která vás zaujmou nebo v ní listovat, když nevíte, čím pohostit v neděli tchyni. Recyklovanou kuchařku je potřeba brát opakovaně do ruky a celý systém postupně vstřebávat. Naučí vás jinak nakupovat, jinak skladovat potraviny, jak a kolik jich uvařit, co udělat s nesnědeným zbytkem, jak ho uchovat a následně použít. Pokaždé vám zbyde něco jiného. Nelze se tak bavit o konkrétních potravinách, jde spíš o to dostat pod kůži principy a zažité stereotypy.
U některých receptů zavzpomínáte na dětství. U jiných se budete cítit jako královna kuchyně, aniž by kdokoliv tušil, že vaříte ze zbytků. Kuchařka Jitky Rákosníkové vykrývá díru na trhu, kterou kdysi za socialismu vyplňovaly erudované příručky našich nejlepších kuchařských mistrů. Vzpomínám třeba na Hospodyňkám od A do Z, které v době, která mnoho nenabízela, naučila jak z ničeho udělat vše.
Samozřejmě v knize nenajdete rádobyumělecká zákoutí s nahnědlými banány, ale moderní fotografie, které i přes značně tmavý pochmurný tón lákají k ozkoušení receptů. Moderní jsou i suroviny, které se v nich vyskytují. Některé recepty mohou tíhnout trochu víc k té minulosti. Díky jednoduchosti si s nimi i méně zkušená kuchařka poradí a snadno jim dodá punc toho svého preferovaného trendu.
Recyklovaná kuchařka přemosťuje minulost s aktuální přítomností. Ve vztahu k potravinám a místu, ve kterém žijeme, nás učí základům a prevenci, která je vždy účinnější než pláč nad výsledkem. Vrací nás ke kořenům, k moudru starých hospodyněk a úspornosti těch nejmilejších kuchařek, našich babiček a maminek.
Kristina Doubravová
Knihu můžete zakoupit ZDE
