Rizika trendy otužování podle Wima Hofa

Otužování je v současné době obrovským trendem. Na sociálních sítích se lidé předhání se zveřejňováním fotek ze zamrzlých rybníků. Metoda otužování slavného extrémního otužilce má ovšem i svá rizika. Jaká rizika to jsou?

Extrémní výkyvy

Určitou míru stresu a nepohody potřebujeme k životu. Bez ní se nevyvíjíme. Určitá míra stresu je pozitivní. Je to ale otázka míry, kterou zvládneme vychýlit z naší rovnováhy. A tu míru má každý z nás jinak limitovanou. Předně tedy musíme znát vlastní zdravotní stav a své hranice. Nebo můžeme být nemile překvapení.

Ledový efekt

Otužování může vést k nastolení ideálního fungování imunitního a hormonálního systému v těle. Ale musíme si dát pozor na dávku, kterou organismu uštědříme. Lidé se dnes předhání, kdo vydrží v ledové vodě déle. Studie ukazují, že pozitivní efekt na imunitu máme již po 30 sekundách ve studené sprše a delší studená sprcha (konkrétně 90 sekund) tento efekt nezlepšila (30 s a 90 s = stejný výsledek). A jak se to má s hormony? Jedna z dalších studií ukázala, že 20 sekund ve vodě o teplotě 4,4 °C stačí na zvýšení produkce noradrenalinu o 200 až 300 %. Také je užitečné zmínit, že v průběhu studie nedošlo k tzv. negativní adaptaci organismu. To znamená, že se nesnížila intenzita produkce noradrenalinu v reakci na studenou sprchu ani po 12 týdnech, při kterých docházelo k otužování třikrát týdně. Noradrenalin je užitečný pro spoustu mechanismů v těle a mozku, ale jako u všeho ho nechceme příliš mnoho dlouhodobě. Intenzivní krátkodobý stres vyvolává přesně tu kýženou hormetickou reakci našeho organismu. A protože je v těle vše propojeno, zasahuje v něm celou řadu hlavních systémů a optimalizuje jejich fungování pro pevnější zdraví. Spolu s tím se zlepšují například imunita, trávení nebo odpověď na každodenní stresové situace. 

KOUKNI SE  6 zaručených léků na kocovinu

Delší pobyt v chladu může způsobit prasknutí pomyslné gumy u praku a ze stresu pozitivního se stane stres negativní, který začne tělu škodit a to začne strádat. Je tedy zásadní na to jít postupně, pomalu, nepřehánět to a pozorovat sám sebe se všemi reakcemi těla. Nemusíme si na sebe přeci plést bič. Nic se nestane, když studenou sprchu jednou vynecháme v případech, kdy se necítíme dobře nebo je stresového vypětí kolem zkrátka příliš mnoho. 

Hyperventilace

Možná jste zažili, že se vám během otužování rozlézá tělem takové mravenčení. Lidé také často popisují mírně změněné stavy vědomí a občas dokonce i částečné mdloby. Při této metodě člověk intenzivně dýchá, hyperventiluje. Je tak snadné si myslet, že ony změny v těle jsou způsobeny nahromaděním kyslíku v těle, ale opak je pravdou. V našem mozku a tkáních je ve skutečnosti kyslíku nedostatek! Zní vám to nesmyslně? Pojďme se krátce podívat, jak je kyslík v těle závislý na svém parťákovi, oxidu uhličitém – CO2

Při Wim Hofově metodě dochází k “vydýchání” CO2 z plic, ale i z krevního řečiště. Problém je v tom, že kyslík a CO2 fungují jako jin a jang. Tak se děje, že když je v krvi málo CO2, kyslík nemá šanci se dostat do tkání a obohatit organismus. Místo toho se silněji zasekne v krvi na červených krvinkách, kde ho hemoglobin nikam dál nepustí. Hemoglobin si můžeme představit jako takový náklaďák v krvi, který nám kyslík rozváží po organismu. Tomuhle náklaďáku se ale zaseknou dveře a kyslík se nemůže dostat ven. Dochází tedy k paradoxu, kdy máme kolony plných náklaďáků s kyslíkem, ale nejsou schopny ho vyložit do tkání.

KOUKNI SE  Jak si vypěstovat vlastní houby - hřiby a kozáky?

Pozitivní je, že v krátkém časovém měřítku díky tomu dochází k pozitivnímu stresu pro náš organismus. Je zde ale jeden menší háček, kterým je náš mozek. Buňky v mozku, tedy neurony a glie, jsou na nedostatek kyslíku velice citlivé a mohou strádat. Dochází také ke změně fungování mitochondrií, které následně produkují větší množství kyslíkových radikálů, které jsou toxické pro naše tkáně. Při tomto dýchání se nám také zásadně zvyšují hormony adrenalin a noradrenalin, což je znovu pro většinu lidí krátkodobě v pořádku a má to pozitivní efekt, ale při neuvážené pravidelnosti a délce stresu se jejich benefity obrátí proti tělu samotnému. 

Pomalu dávkovat

Pozorujte se, pozorujte vaše tělo a jeho reakce na extrémní zimu. Začněte jen s velmi krátkými teplotními šoky. Dávkujte svému tělu nové zkušenosti, nespěchejte, nepředvádějte se. V případě chladu a dechu méně je někdy více. A tak je výhodné se u tak citlivých technik monitorovat, měřit a neustále si klást otázky – potřebuju ještě dalších 10 vteřin? Je pro mě dobré dýchat každý den? Nedám si nyní týdenní pauzu? Na jakou dávku stresu za den jsem citlivý? Tímto způsobem postupně objevuji hranice svého hormetického stresu. Hladinu, kdy je pro mě stres ještě pozitivní a kdy se proti mě obrací.

Charlie Brown

Předchozí článekNa co se můžete těšit na Netflixu v roce 2021?
Následující článekNejlepší filmy roku 2020

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

12 + ten =