Je tu další recenze, tentokrát na multižánrový počin s tajemným názvem Šepot z lesa. Jeho autorkou je česká novinářka Kateřina Surmanová, která svůj téměř 500 stran dlouhý a velmi hororově laděný mysteriózní thriller zasadila do nevšedního prostředí Orlických hor. K přečtení lákají už jen zajímavý název a naprosto úžasné grafické zpracování obálky od Davida Dvořáka. Za recenzní výtisk děkujeme knihkupectví Dobré knihy.
Návrat k „bludným“ kořenům
Investigativní novinář Petr po rozvodu opouští hlavní město a vrací se zpět do rodné vísky v Orlických horách. Nastěhuje se do domu po zemřelé matce, kde se snaží začít od začátku. To se mu však příliš nedaří… Na povrch vyplouvá 20 let staré trauma spojené s tajemstvím opředeným zmizením jeho nejlepšího kamaráda Vojty. Hlavní hrdina postupně zjišťuje, že jeho kamarád nebyl jediný, kdo se v okolí ztratil. V hlubokých lesích totiž číhá něco, co si mnozí nedokážou představit ani v té nejhorší noční můře.
Mysteriózní atmosféru dokresluje pohanská mytologie
V Šepotu z lesa se snoubí mysteriózní thriller s hororovými prvky. Autorce se podařilo maximálně vystihnout ponurou atmosféru zasněžených hor, jejichž zalesněné vrchy ukrývají tajemné vojenské bunkry, takzvané řopíky. Stejně jako v případě Odbočky v lesích od Kateřiny Karolové, i zde se zasazení děje do – obzvláště pro českého čtenáře – lákavého prostředí vyplatilo. Velmi mě potěšilo zapojení slovanské mytologie, která dokonale dokreslila onu unikátní venkovskou atmosféru. Autorka si očividně dala práci s prostudováním regionální historie a pohanského panteonu. Právě díky těmto mystickým prvkům je přirovnávána k Jozefu Karikovi nebo Stephenu Kingovi.
Petr je sympatický hlavní hrdina, kterému úspěšně sekunduje potulný psík Imbus. Pomocí krátkých, ale intenzivních flashbacků se nám postupně odkrývá Petrovo dětství, které ve vsi strávil se dvěma nejlepšími kamarády. Místní obyvatelé a jejich vzájemné vztahy působí více než věrohodně, postavy nejsou ploché a vzájemně nesplývají v jednoho „univerzálního vidláka“, jak bývá u tohoto žánru zvykem. Autorka zvolila společensky citlivé ústřední téma, a sice ztrátu dítěte, a umně tomu uzpůsobila i jednání postav. Zajímavá je také vedlejší romantická linka, která dodává příběhu realističtější nádech.
Vysoká forma a zajímavý obsah
Ač se jedná o autorčinu prvotinu, jsou znát její dlouholeté zkušenosti coby novinářky. Užívá květnatý jazyk plný detailního místopisů a rozsáhlých rozborů psychických procesů. Negativně však musím hodnotit poměrně časté chyby a překlepy, které korektuře unikly. Obsahově se jedná o v našich luzích a hájích nevídaný počin, který svým detailním psychologickým rozborem hlavní postavy lehce připomíná Karikovu Tmu. První polovina knihy si hraje s napětím a má spíše thrillerový nádech, zatímco druhá polovina nabírá rychlejší tempo, je explicitnější a do popředí se dostávají výraznější hororové prvky. Například povedenou koupelnovou scénu doporučuji slabším jedincům číst za denního světla. Naopak scény s poměrně zvláštně pojatým policejním vyšetřováním by měl čtenář brát spíše s rezervou.
Knihu hodnotím velice kladně a myslím, že si najde čtenáře napříč všemi žánry. Kateřině Surmanové se podařilo skloubit několik žánrů s originální folklorní tématikou a společensky citlivým ústředním motivem, jakým je zmizení dítěte. Trochu zamrzí uspěchanější konec a poněkud přepálený rozsah, jehož zkrácení by knize bylo jedině ku prospěchu. Šepot z lesa rozhodně doporučuji k přečtení, zakoupit si jej můžete například ZDE v e-shopu knihkupectví Dobré knihy.
Esterka
