Scénář, režie a herci. Tři komponenty, které ovlivňují film. Ale zapomínáme na hudbu, protože ta může často ovlivnit film víc než si myslíme. Každý si pískal tu písničku z Kill Bill, asi rok po tom co tarantinovku viděl. A tak si pojďme projít pět hudebních podkresů, které se tyčí nad ostatní. Tady je pět soundtracků, které si zamilujete.
Hudba. Každý ji posloucháme, hrajeme, zpíváme, broukáme, pískáme a tak dál. Jestliže máte rádi hudbu, měli by jste mít rádi i filmy. No a samozřejmě obráceně. Ve filmu bylo použito spoustu úžasné klasické i populární hudby. A to ať originální, tak převzaté.
Za originální hudbou stojí spousty skvělých skladatelů: Hans Zimmer, Ennio Morricone, Alan Silvestri, Howard Shore, John Williams nebo Thomas Newman (z českých nezapomínejme na Hapku a Svobodu). Každý z těchto pánů si nezadá s velikány vážné hudby jako je Mozart, Haydn atd.
A pak je tu převzatá hudba. Ve filmu se dá použít cokoliv! Rock, punk, pop, disko, country, jazz, klasika i electro. A je jedno z jakého roku je. Najdete písně z posledního roku, ale i kousky, které vznikali ještě dlouho před tím než vznikla elektrická kytara.
Dobrých sountracků je mnoho a bylo nesmírně těžké vybrat jen pět. A tak si musíme zmínit pár dalších! Úžasnou originální hudbou se může pochlubit Temný rytíř, Gladiátor, skoro každá Disneyovka, Jurský park, Kmotr, Piráti z Karibiku, Hodný, zlý a ošklivý, nebo třeba Návrat do budoucnosti. Jestliže máte jako já slabost pro převzatou hudbu, tak musíme zmínit Forresta Gumpa, skoro každý film z vietnamské války, Kill Bill, Big Lebowski, Watchmen, American Pie nebo Skrytá Identita. V českých filmech má hudba ve filmu skvělou tradici, jako některé zástupce určitě jmenujme Vrchni Prchni, Občanský průkaz, Pelíšky nebo Pupendo. Jestli jsem na něco zapomněl, tak uvítám vaše připomínky v komentářích. Ale tady je konečně naše pětka!
Pulp Fiction
Quentin Tarantino je znám tím, že ve svých filmech skoro nikdy nepoužívá originální hudbu. Většinou v jeho filmech dostávají nejvíce prostoru vypalovačky ze šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let, které společně s násilnou povahou jeho příběhů dotvářejí jedinečnou atmosféru.
Vybrat nejlepšího reprezentanta z jeho filmů je pěkná štrapáce. Nakonec Gaunery s jejich ikonickým intrem a geniální taneční scénou, Kill Bill s chytlavou pískanou melodií a nádherným Bang Bang, ale i Pancharty s Davidem Bowiem porazilo Pulp Fiction.
Nezlobte se na mě, ale na Umu Thurman tancující na Girl You’ll Be A Wooman Soon nic nemá! Tarantino dokázal dát hudbu do momentů, ve kterých lidé neřeknou ani slovo, ale za použití jeho hudby vlastně nic říkat nepotřebují a příběh se posouvá jaksi sám dopředu. Vzpomeňte si na taneční scénu s You Can Never Tell a Johna Travoltu prohledávající dům v pozadí se Son of preacher man, prostě nemá chybu.
Hudba dokáže zkrátka někdy udělat z výborného filmu, legendární film. A tahle tarantinovka jím určitě je!
You Can Never Tell
Girl You’ll Be A Woman Soon
Americké graffiti
V případě Pulp Fiction by byl film i bez hudby geniální, ale Graffiti by bez ní spadlo do podprůměru. George Lucas vytvořil film, který je vlastně film jedné generace. Jestliže chcete zažít atmosféru šedesátek, tak Graffiti jsou nejlepší volba.
Film sledující jednu noc party přátel, kteří balí holky, prohánějí se v autech a do toho jim hrají staré fláky, které jsou součástí historie. A když si k tomu připočteme neskutečně sympatické hlavní hrdiny v čele s Ronem Howardem a rebelským Paul Le Matem, vyjde nám opravdu ikonický a pekelně nedoceněný snímek.
Je těžké vybrat jen pár písniček, protože Graffiti jsou dokonalých kousků opravdu plné. Ale tak například „A Teenager In Love“ je skvělým představitelem ploužáků, „Almost Grown“ zase výborně zastupuje začátky Rock’n’Rollu a „Come Go With Me“ vám bude hrát v hlavě asi skoro navždy.
Filmů jako je Americké Graffiti najdete opravdu minimum a jestliže jste je neviděli, tak to musíte napravit!
Yellow Submarine
Tak takhle já vlastně ani nevím, proč jsem z Beatles filmů vybral zrovna ponorku, asi je to protože mi ze všech filmů přijde nejvíce filmová. Není to jen pospojování pár geniálních písniček, ale vtipný a originální kreslený film.
Samozřejmě že prioritou je hudba a ta je u Beatles jedinečná. Žlutá ponorka vznikla roku 1968, tedy v letech kdy Beatles zažívali vrchol své hudební kariéry a vyskytují se v ní hlavně písně ze Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, jednoho z nejlepších alb, které kdy Brouci vytvořili. Geniální písně společně s originální animací vytvářejí nezapomenutelné okamžiky.
Nejlepší částí filmu je bezkonkurenčně začátek, ve kterém je krásný kontrast šedivého Liverpoolu a světle žluté ponorky, krásně dokreslený geniální Eleanor Rigby. Úsměv na tváři vám vykouzlí kouzelně animované When I’m 64 a vtipný Nowhere Man.
Yellow Submarine je skvělá ukázka geniality liverpoolských hochů, jejichž hudba je asi to nejlepší, co najdete v historii nejen filmografie.
Eleanor Rigby
Yellow Submarine
Star Wars
A Georgie Lucas podruhé! Tentokrát s jeho nejslavnější ságou. Věřte, že naposledy, i když Indiana Jones byl dost blízko. Ale vraťme se ke Star Wars!
Hvězdné války nejsou jen film, je to kult. Sága, která vytvořila jazyk, oficiální náboženství a má víc fanoušků, než jakýkoliv jiný film. Star Wars má vše! Má romantiku, akci, drama, komedii a má i skvělou, ale opravdu skvělou hudbu.
Jestliže máte říct nejlepšího skladatele, závisí na tom, jak moc se zajímáte o filmy, jestliže jste viděl tak tři nebo čtyři filmy, řeknete Hans Zimmer. Jestliže jste tak trošku filmový hipster, tak řeknete Ennio Morricone. Jestliže máte všech pět pohromadě, tak řeknete John Williams!
A vybrat Johnovo nejlepší není vůbec lehké. Jurský Park, Indiana Jones, Harry Potter, Čelisti anebo Superman by si tu určitě zasloužili být, ale musíme mít Star Wars.
Musím uvádět příklady? Ať už Imperial March nebo úvodní melodii zná úplně každý. K tomu si přidejte Duel of the Fates, Battle of the Heroes, Binary Sunset, Princess Leila a spousty dalších, no musí vám vyjít, že John Williams je opravdu na úrovni Mozarta či Bacha.
Star Wars přináší nezapomenutelné melodie, které se vryjí do paměti a budují atmosféru největší ságy všech dob stejně dobře, jako to dělá výprava či scénář.
Binary Sunset
Duel of the Fates
Absolvent
Tak za tohle se trošku stydím. Všechny předchozí filmy mají několik kvalitních písní, ale absolvent má opravdu dobré jen tři. Ale jaké! Ještě než začnu s chválou dost možná třem nejlepším písním filmové historie, vzpomenu atmosferický The Singleman Party Foxtrot, ale pojďme na to.
Všechny tři písně má na vědomí úžasné duo Simon a Garfunkel. Prvním geniálním kouskem je Scarborough Fair. Romantická tradiční balada, která se datuje k roku 1670, je v podání šedesátkového dua společně s příběhem mladistvé rebélie geniální. Druhou písní je Mrs. Robinson. Rytmická hitovka je jedna z nejkultovnějších písní všech dob, a když se seznámíme s příběhem Absolventa, mladého muže, který zažívá lásku, dojde nám, že Mrs. Robinson je pro film vlastně stejně důležitá, jako jsou všechny ostatní hlavní aspekty filmu. A nakonec je tu The Sound Of Silence. Jestliže jste nádhernou procítěnou píseň někdy slyšeli, víte, proč jsem jí prostě musel zmínit. Zvláště poslední scéna v autobuse je skvěle natočená a hudba ještě více podtrhává její procítěnost. The Sound of Silence je jedna z nejsilnějších a dost možná nejsilnější píseň, která kdy byla ve filmu použita.
Tři hity Simona a Gurfunkela vytvářejí společně se skvělým výkonem Dustina Hoffmana legendu mezi romantickými filmy.
Mrs. Robinson
The Sound of Silence
