Nový film Vladimíra Michálka O rodičích a dětech nám přiblíží jeden den ve vztahu otce a syna, kteří na společné procházce probírají vážné i úsměvné stránky jejich života. Zároveň můžeme taky sledovat, jakými peripetiemi zrovna procházejí synovy ostatní vztahy.
Vladimír Michálek dokázal filmem Je třeba zabít Sekala natočit jedno z mála polistopadových kvalitních českých dramat, snímkem Zapomenuté světlo se mu zase podařilo podat komorní a dojemnou výpověď kněze za totality, neméně zajímavý byl však i experimentální syrový film z prostředí drogově závislých Anděl exit. Z rozličných žánrů, kterých se ve své tvorbě dotkl, se jeho nový film asi nejvíce podobá předchozímu Babímu létu, který také spoléhá nejvíce na dialogy mezi hlavní protagonisty a jejich herecké výkony.
Příběh nás zavede za otcem v podání Josefa Somra a jeho synem s tváří Davida Novotného. Dostaneme příležitost s nimi strávit společný den, když spolu vyrazí na procházku po Stromovce a dalších částech Prahy. Otec je i přesto, že je v důchodu, stále vášnivým přírodovědcem, syn, čtyřicátník s řídnoucími vlasy, se živí jako grafik a žije se svou přítelkyní. S otcem rozpřádají rozhovor o všem možném, od lechtivých témat a otcových zkušeností se ženami, až po vážné rozpravy o životě a vzájemných vztazích. Je vidět, že se mají rádi, i když se navzájem špičkují a provokují, otec syna rád poučuje a neustále mu opakuje, aby se nerozčiloval, syn zase otci připomíná, aby se k němu nechoval jak k malému dítěti a neptal se ho stále na to samé. Otcovy vzpomínky na mládí a synovy na dětství jsou prodchnuty groteskními výjevy z rodinného prostředí.
Paralelní linie příběhu sbližuje synovu přítelkyni k nově nalezenému nevlastnímu synovi, který hledá svého otce doma, ale najde tam jen ji. Jejich náhlé milostné vzplanutí pomáhá odhalit důležitost vztahu mezi ústřední
Ústředním motivem filmu je konverzační vztah mezi otcem a synem. Josef Somr byl pro tuto roli ideální volbou a zhostil se jí bravurně a s chutí. Nijak za ním nezaostává David Novotný v roli syna. Ti dva vytvořili sehranou dvojici, bohužel dialogy někdy skřípou a těžknou hercům na rtech, nezní vždy opravdově a přiléhavě.
To jejich klukovské pábení nechytne vždy za srdce, hlavně když je vidět snaha zobrazovat otce i syna za každou cenu jako dva malé chlapce plné imaginace a báječných humorných historek, kterými musí druhého oslňovat. Někdy to pak při líčení závažných skutečností z minulosti vypadá, jako by se viděli poprvé v životě, v strojených a prkenných částech rozhovoru působí jako dva cizí lidé. Jelikož ale jde o velmi upovídaný film, ve chvíli, kdy se zešeří a otec zapomene, kde vlastně je, pocítíme i my zvláštní úlevu a smíření a zapomeneme na některé nesrovnalosti.
V případě druhé dějové linie mezi synovou přítelkyní a objeveným synem se nepodařilo dokonale vystihnout vnitřní chaos a tápání obou postav, jejich rozhovor působí spíše uměle, než že by evokoval sexuální přitažlivost mezi nimi, s přispěním podivného hereckého výkonu Mariany Kroftové v roli přítelkyně.
Film ukazuje, jakým štěstím může být pro člověka alespoň jeden funkční rodinný vztah, když se mu ty ostatní hroutí, jakým útočištěm a oporou může být vztah otce a syna.
Kvůli trhlinám ve scénáři a kostrbatým dialogům si s námi postavy filmu hrají trochu na schovávanou, zdají se být lepší než jsou. Ve snaze zachytit opravdovost vztahu otce a syna se tvůrci potom paradoxně vzdalují realističnosti obou hlavních postav. Přesto nás nakonec zážitek s nimi překvapivě příjemně osvěží a dobije energií, odkud se jen vzala?
Kubin
[http://www.imdb.com/title/tt1259775/]
