Existuje bezpočet filmových zakončení. Jsou dobrá, špatná, kontroverzní. Ale my se podíváme na trochu jiné filmové závěry. Filmové konce, které jsou těžce urážlivé.
9. Podfukáři
Naprosto upřímně by bylo docela podivné, kdyby film o magii a iluzích nejrůznějšího charakteru nekončil nějakým finálním kouzlem. Problém s koncem filmu Podfukáři netkví v samotném zvratu, ale v tom, že zvrat působí dost hloupě.
Na konci filmu se kvarteto kouzelníků známých jako Čtyři jezdci (Eisenberg, Harrelson, Fisher, Franco) konečně setkává tváří v tvář s osobou, která všechny iluze předem naplánovala a zároveň je členem tajemné organizace Oko. Jak se ukáže, oním loutkovým mistrem tahajícím za nitky jinak mistrovského plánu je ve skutečnosti agent FBI Dylan Rhodes (Ruffalo). Ten je navíc ve skutečnosti synem slavného iluzionisty Lionela Shrikea, který se nešťastně utopil při svém posledním kouzelnickém čísle. K tomuto nebezpečnému triku ho donutil Thaddeus Bradley (Freeman), který téměř zruinoval jeho kariéru.
Jak se na konci ukáže, celý tento plán Rhodes vytvořil, aby podvodem hodil krádež peněz na Bradleyho, a tím pomstil smrt svého otce.
Jenže celé odhalení úmyslů hlavního představitele bolestivě napadá hned z několika důvodů. Kupříkladu. Nejde o uspokojivé odhalení záměrů, protože prakticky neexistuje žádné předstírání Rhodesovy postavy. Rhodes navíc dělá věci, kterou jsou v naprostém rozporu s jeho skutečnými úmysly, a tím pádem divákům dává možnost odhalit jeho pravé úmysly dávno před závěrem filmu.
Podfukáři nastínili zajímavý filmový koncept, který přinesl finále amatérského stylu. Zvrat pro někoho nečekaný, pro někoho urážlivý. Hlavně proto, že konec nehraje úplně fér a ani na příliš chytrou strunu.
