5 šokujících filmů, které překročily sexuální tabu

Italský film Emanuelle in America s herečkou Laurou Gemser v hlavní roli je jeden z nejexplicitnějších filmů italské kinematografie. Jeho režisérem je Joe D’Amato, který je proslulý svými sexuálně zvrácenými filmy.

Příběh je o novinářce Emanuelle, která se po čas, kdy cestuje Benátkami, dostává ke zvláštní skupině lidí, která provozuje různé sexuální praktiky. Některé z nich jsou opravdu drsné a mohly by připadat divákům obzvláště pobuřující. Nezapomenutelná je především erotická scéna s koněm a snuff scény žen, kterým jsou uřezávány prsa nebo jsou věšeny za své vagíny.

Devadesát pět procent tohoto filmu je založených na perverzním sexu. Co chtěl D’Amato spojením sexu a vražd dosáhnout? Nejspíše využil obavy lidí ze snuff kroužků, které s největší pravděpodobností existují po celém světě.

Jeden z nejvíce neslavných filmů o tabuizovaných tématech ostře rozdělil diváky na dvě skupiny – na ty, kteří o tomto italském snímku uvažují jako o uměleckém dílu, a na ty, kteří ho považují za nemocnou směs vysoce zvrácených činů. Jedno z vyobrazených témat je totiž koprofilie – pojídání výkalů.

Děj se odehrává ve fašistické Itálii. Čtyři bohatí a respektovaní muži si do sídla jednoho z nich přivezou unesené děti, prostitutky a jiné sexuální šílence a devianty, aby s nimi mohli provádět zvrácené sexuální praktiky. Vše samozřejmě končí odporným sexuálním týráním dětí a jejich úmrtími.

Obzvlášť působivé jsou scény týkající se koprofilie. Mladá dívka je nucena pojídat vévodovy výkaly, dále je tu scéna, kde si každý musí nacpat do úst talíř plný exkrementů. Film je velmi ostrý, ponurý a bez naděje. Je obtížné ho sledovat od začátku až do konce, a to hlavně kvůli celkové atmosféře.

Pojídání výkalů je metafora pro hrozné činy spáchané osobami nacistického Německa a fašistické Itálie. Umělci pracující na filmu koprofilii použili také proto, aby znázornili své znechucení z války, holocaustu a ze světa, ve kterém žili.

Režisér Pasolini koprofilií vysílá do světa i zoufalé poselství o základních instinktech lidské rasy a kritizuje nedostatek něhy a soucitu.

Borowczykovo poukázání na zoofilii bylo považováno za vrchol kontroverznosti. Toto téma bylo mnoho let potlačováno a na povrch se začíná dostávat až v poslední době.

Hlavní hrdinka Lucy se má nastěhovat na zámek ke svému budoucímu manželovi, deformovanému a retardovanému Mathurinovi, se kterým jí rodina dohodla sňatek. Když se svou tetou dorazí na místo, dostává se do stájí a vidí pářící se koně, z čehož je na rozdíl od znechucené tety nadšená. Jednou jí sluha vypráví příběhy o hrdinských činech svých předků a neopomene ani příběh o Romildě a jejím boji se šelmou. Lucy uvidí fotky týkající se zoofilie, které nasměrují její sexualitu ke zvířatům, navíc se dozvídá, že Mathurino má hrubé chování, a tak plánuje útěk. Nakonec zůstává na zámku, ale usíná ve svatebních šatech a sní o tom, že je Romilda a ohrožuje ji černá chlupatá bestie, která ji pronásleduje lesem. Když Romilda uvízne na stromě, šelma ji začne olizovat. Lucy se probudí zpocená a celá zmatená z toho, co se jí zdálo, jde do Mathurinova pokoje, ten je však oblečený a spí, takže se Lucy vrátí zpět do svého pokoje a masturbuje. Její sen pokračuje, užívá si se zvířetem, které nad ní vrcholí, pokrývá jí tělo velkým množstvím ejakulátu a poté umírá na vyčerpání. Po probuzení jde Lucy opět do Mathurinova pokoje a zjišťuje, že je mrtvý. Později se ukazuje, že má po těle husté černé chlupy a ocas, a tak Lucy a její teta v hrůze uprchnou.

Většina ze scén je nudných a ničí celý film. Zvířecí scény jsou velmi surrealistické, skoro jako by byly z jiné planety, a potěší každého milovníka extrémního filmového materiálu.

Natalie a Richard jsou sice bratr a sestra, ale vyrůstají v oddělených domácnostech. Úspěšný Richard se vzdá svojí práce, aby mohl pracovat jako novinář v eko-časopise, Natalie jakožto ne moc dobře placená administrativní pracovnice stojí nohama pevně na zemi a vdá se za bohatého investičního bankéře Sinclaira.

Po několika letech se sourozenci potkávají a jejich sourozenecký vztah přerůstá ve vztah milostný. Ačkoliv se zprvu Natalie pokouší poměr ukončit, Richard se nevzdává a jejich pletky pokračují. Netrvá dlouho, než Sinclair přijde na to, že má Natalie milence, ale přehlíží to a dohodne se s Natalií, že se přestěhují do USA. Na jejich rozlučkový večírek přijde i Richard, který se s Natalií v průběhu večírku vypaří a užívá si s ní v přírodě. Když se oba vrátí do domu, Sinclair vše pochopí, ale odpouští jim a ze stěhování sejde.

Zavři mé oči je poměrně vkusný film, který šetrně zpracovává téma incestu mezi bratrem a sestrou. Snímku také dopomohlo silné obsazení v podobě Alana Rickmana, Saskie Reevesové a Cliva Owena. Dále také zpracovává skutečnosti jako je například AIDS.

Lindsey Finch je typická blonďatá kráska, která může mít každého muže, na kterého se podívá. Tohle by si přála snad každá žena, ale Lindsey je jiná. Našla si totiž oblibu v mrtvých lidech. Obléká se do černé, chodí na cizí pohřby a když se nikdo nedívá, dopřává si o samotě příjemné chvilky s mrtvolami. A není jediná. Na několika pohřbech si jí všimne Fred, který začíná Lindsey považovat za svoji spřízněnou duši.

Fred patří ke skupině satanistů, kteří uctívají nekrofilii a setkávají se v márnici plné čerstvých mrtvol. Zní to bláznivě? Aby tohonebylo málo, Fredovi nedělá žádný problém nabalzamovat živého člověka a proměnit ho v nekrofilskou sexuální hračku. Mezitím Lindsey potkává Alexe, za kterého se provdá, ale jakmile mají manželství dovršit, její zlověstné choutky jsou opět na obzoru…

O nekrofilii existují i znepokojivější filmy jako Za hranicí temnoty, Nekromantik nebo Lucker, přesto je snímek Love Me Deadly víceméně zajímavý a to především po psychologické stránce. Film se také zabývá tématem homosexuality, což byl na svou dobu velice odvážný počin.

Tereza Brunerová

www.whatculture.com