Silo, v americkém originále The Wool, je bestseller, který vznikl původně jako nenápadná e-kniha od nenápadného autora na Amazonu. Brzy se stala jednou z nejčtenějších a Howeyův příběh o obří budově pod zemí, kde žijí poslední přeživší lidé, trumfnul v počtu čtenářů i slavnou Hru o trůny.
Autor Hugh Howey dostal i nabídku k zfilmování knihy, film bude natáčet Ridley Scott, autor Vetřelce. Aha, takže zase další tuctový bestseller, další nafouknutá bublina? Kdepak, v tomto případě se nejedná o stokrát přežvýkané téma z žánru scifi, ani hrdinové nejsou tuctoví. Uvidíme, jak netuctový bude film.
Některé čtenáře po přečtení knihy totiž napadne, že pro hollywoodský trhák je tato kniha až příliš dobrá. Na pozadí děje nenajdete žádný nereálný umělohmotný příběh o lásce a o „mladých nadějných“, kteří mají za úkol spasit svět. Postavy jsou neumělí lidé, s vlastními příběhy a pády. Jde o drsný život v obrovském baráku zapuštěném pod zemí, život ve stísněných podmínkách a ve strachu, co je tam venku.
Je tu záhadný, mýty opředený, strašlivý svět na povrchu. A uvnitř politická příchuť nebo pachuť, která v Silu panuje. Rostliny a zvířata, která jaktěživ nespatřila světlo. Pravidla, která všichni obyvatelé musí dodržovat, např. omezení porodnosti ve formě loterie, koneckonců pro babyboom tu není moc místo. Výherci mají možnost se snažit o dítě, ale šance se už neopakuje. Při porušení pravidel jsou dotyční vyhnáni do zamořené krajiny „tam venku“. Trochu se to podobá starořecké ostrakizaci, ale v Silu
se to děje v daleko víc znepokojujícím měřítku. Zpátky už se vyhnanec nemůže nikdy vrátit a venku umírá kvůli jadernému zamoření.
Jediným spojením s venkovním světem jsou kamery, kterými je vidět povrch. Když je člověk vyhoštěn, musí provést „Čištění“ čoček kamer, posléze v toxickém prostředí umírá před očima přihlížejících obyvatel, kteří to mají v přímém přenosu. Říkáte si asi, proč to ti vyhnaní dělají, když jsou odsouzeni k smrti. Navíc, proč čočky kamer, ze kterých vede obraz do cely smrti, jsou čistější než jiné? Proč by ostatním a hlavně budoucím vyhnancům ještě umožnili takový pěkný výhled? Co by měli vidět? Někteří Čištění schválně vynechali, což mohlo být míněno jako určité flusnutí do tváře společnosti v Silu. A ti ostatní, co skla vyčistili? Co chtěli ukázat nebo ostatním vzkázat? A kdo by se chtěl sám dobrovolně jít podívat ven, aby té záhadě přišel na kloub?
Jednoho takového tu máme, šerifa Holstona, dá se říct společenského ztroskotance, jehož žena byla odsouzena k Čištění, protože se provinila proti pravidlům. Začíná pochybovat o tom, že má život v Silu smysl a vydává se za přeludem své pomatené, a nejspíš taky mrtvé ženy. Co venku uvidí a jak vypadá Silo zvenčí?
PAVLA KAMEŠOVÁ
