Paul je lůzr se vším, co si pod tímto pojmem představujete. Žije na hranici vlastí sebeúcty a pod knutou podivné závěti staré tetičky.
Paul je muž bez tváře. je tak průměrný, že ho můžete s klidem přehlédnout a nebo si ho splést s kýmkoliv jiným. Proto chodí do pečovatelského domu navštěvovat starce, kteří ho v zajetí vlastní senility považují za dlouho neviděného syna, vnuka, dávného přítele. Stačí jen sedět, poslouchat a přikyvovat.
Každý v něm pozná to, co v něm chce vidět. Až na jednoho pacienta, jemuž probudí Paul paměť tak, že se jej pokusí děda na smrtelné posteli zabít. A nebude sám. Vzápětí jsou mu na stopě další, kteří nehodlají jen tak od svého záměru opustit.
Jedinou jeho záchranou je zdravotní sestřička s morbidní zálibou v detektivkách a násilnický policista. Bizarní trojice se pokusí nejen zachránit Paulovi život a zároveň odhalit tajemství seschlého staříka, který nebyl vždy jen nemohoucím seniorem s chutí zabít Paula. Modří už vědí, že Paul je sice lůzr, ale ne ledasjaký.
Kdo má rád britský a černý humor, přijde si při čtení Muže bez tváře jistě na své. Autor má vypravěčský talent a umí humorné situace podat tak, aby nic nevázlo.
Před očima čtenáře se tak odvíjí poměrně svižný pokus o útěk před nájemnými zabijáky plný bizarních situací, napínavých okamžiků a vtipných momentů.
Asi se nebudete řezat smíchy tak, že by vám kniha vypadla z ruky, ale minimálně nahlas se zasmějete.
Muž bez tváře je díky originalitě poměrně bizarních hlavních i vedlejších postav zábavným čtením na sobotní odpoledne. Nečekejte žádnou krimi „kládu“, nad kterou budete složitě dumat, kdo je vlastně vrah. Je to celkem jedno. Od počátku je však jasné, že má autor Caimh McDonnell jasný plán a nezbyde než čekat, co se z něho vyklube.
Ale pozor, jde o první díl ze tří, takže si určitě něco schoval i pro příště a neobejdeme se bez toho, aniž by něco zůstalo nakousnuto a nedojezeno. Tedy nedopovězeno.
Muž bez tváře je vtipný. O tom žádná. Daří se mu čtenáře pobavit díky koktejlu poměrně ohraných avšak fungujících skečů. Je skvělou alternativou všudypřítomné drsné severské a jiné temné krimi, která se předhání v počtu obětí a míře zvrácenosti, s jakou jsou o život připraveny. Proč ne. U muže bez tváře můžete relaxovat. Paul totiž není žádný superdetektiv se superintuicí. Je obyčejnější než obyčejní lidé. Neví, kam se řítí a dělá to s naivitou a odevzdaností sobě vlastní. V životě už tolikrát prohrál, asi to tak má být…
Muž bez tváře je odpočinkovou záležitostí, které se vplatí dát šanci.
Kristina Doubravová
