Člověk v zajetí moderní civilizace
Bohumil Ždichynec v současné době pracuje jako lékař internista v soukromém lékařském centru. Denně se při své práci setkával a setkává s lidmi, kteří často nepotřebují ani tak pomoc po stránce fyzické jako po stránce psychické. V dnešní uspěchané době se postupně mění hodnotové žebříčky lidí, ale zůstává otázkou, zda je tato změna k lepšímu nebo naopak. Zvýšený výskyt chorob, které můžeme pojmenovat jako civilizační, nás dovede k názoru, že asi ne všechno bude úplně v pořádku. Je snad zkažená celá civilizace? A známe sami sebe?
Stále častěji se začínají prosazovat alternativní formy medicíny jako protipól ke klasickému přístupu léčby v západním stylu. Směrem, který už pevně zakotvil na poli současných přístupů k léčbě, je celostní medicína. Kniha Bohumila Ždichynce Známe sami sebe? s podtitulem Člověk v zajetí moderní civilizace prostřednictvím anotace nabízela další pohled na tento směr a slibovala prezentovat nabyté poznatky na příkladech.
Grada
Po přečtení této knihy se dostavilo lehké zklamání, protože jsem očekávala výše uvedené, ale dílo nabízí snůšku autorových názorů na život obecně a praktických příkladů z dnešní doby se zde vyskytuje pomálu. Už jen názvy kapitol (V bouři emocí, Vnitřní rozměr lidství, Láska jako součást lidské evoluce, Opuštěné lidství, Třeba to nebude utopie,…) dávají tušit, že se bude jednat o dílo veskrze abstraktní. Najdeme zde i zajímavé poznatky z několika úhlů pohledu podložené odkazy na další autory nebo díla, ale tyto pojmy bohužel nejsou rozvedeny do hloubky, takže například o autismu se ve finále mnoho nedozvíme, i když podtitul kapitoly právě toto avizuje. Možná by si kniha zasloužila užší záběr témat a jejich větší prohloubení, protože současná podoba putuje po povrchu, ale o patro níž se bohužel nedostaneme.
Z celého procesu zrodu představ o životě je důležitým činitelem použití měřítka, jímž se hodnotí lidský život i každá známá událost v něm. Zkušenost, z níž vychází úsudek, vytvoří jasnou, či méně jasnou představu a zvláštním způsobem použije psychických sil i vnitřní inspirace a pomocí tvůrčí fantazie nakreslí i v duši obraz, který, spojen s dalšími, je vnitřním světem člověka. Do něho se vsunuje i obsah vědomí, je duchovní pamětí, představuje vnitřní rozměr lidství.
Jevy a věci jsou v knize mnohdy popisovány tak abstraktně, že spíše připomínají filozofické dílo než cokoliv jiného. Známe sami sebe? lze než příznivcům celostní medicíny spíše doporučit lidem, kteří se snaží nalézt smysl života v širším kontextu globálního lidství. Jako pozitivní hodnotím velké množství parafrází ze světových děl a přísloví k daným tématům. Bohužel nikde na konci nenajdeme seznam citovaných zdrojů, který by jistě čítal stovky položek.
Od knihy jsem bohužel očekávala větší konkrétnost a méně filozofických úvah nad obecnými tématy.
Knihu Známe sami sebe? lze zakoupit v e-shopu Grada Publishing.
Daniela Recová
