Jaroslav Rudiš přichází s uhrančivým románem s velkým R. Je tu všechno, čím se autor proslavil – vlaky, historie, pivo a láska k historii. Winterbergova poslední cesta je Rudišovo opus magnum a skýtá všechny motivy potřebné k tomu, aby se z knihy stalo zásadní dílo. Velký příběh, uhrančivý vyprávěcí styl, široký celospolečenský záběr, snadná adaptovatelnost a snaha o propojení národů napříč Evropou. Není to pouze dobrá knížka, ale Winterbergova poslední cesta je majestátním dílem, testamentem, který se zrodí jednou za pár let. Winterbergovu poslední cestu zkrátka jen tak neodložíte.
Jaroslav Rudiš – Winterbergova poslední cesta
Česko-německý spisovatel Jaroslav Rudiš se proslavil novelou Grandhotel, Konec punku v Helsinkách nebo Nebe pod Berlínem. Nejvíce ale na sebe upozornil zdařilou komiksovou sérii Alois Nebel z pochmurných Jeseníků a poslední dobou si velkou pozornost také vysloužila knížka Národní třída. Alois Nebel i Národní třída se dočkali filmových adaptací a nespočtu divadelních dramatizací. Něco podobného můžeme očekávat také u zatím posledního Rudišova románu Winterbergovi poslední cesty.
Winterbergovu poslední cestu si můžete objednat na webu dobreknihy.cz, kterým tímto děkuji za recenzní výtisk.
Rudiš vypráví příběh o devadesátiletém Winterbergovi, který je na prahu smrti a usmyslel si, že ještě před tím než odejde, tak projede Evropu podle starého železničního bedekru z dob rakousko-uherské monarchie. Společně se svým opatrovníkem a jakýmsi moderním „cháronem“ Krausem, který vyprovází umírající na jejich poslední cestě, se vydávají napříč Evropou po stopách bitvy u Hradce Králové a dalších událostí, které se zásadně podepsali na česko-německých vztazích.
Historie, pivo a vlaky
Autor se nebojí zahrnout čtenáře fakty a historickými událostmi, které tvoří ohromnou směs dat, informací a událostí. Příběh se odehrává na cestě po železnici, kdy dvě hlavní postavy – Kraus a Winterberg křižují střední Evropu vlakem. Vyráží z Německa a přes Liberec míří do Sarajeva. Podle mapy a železničního průvodce z Rakouska-Uherska nastupují a vystupují z vagónů a odhalují historií zkoušené krajiny, které nesou pohnuté osudy a zrůdně krásné příběhy.
Spisovatel se nebojí používat dlouhé, zdánlivě nekonečné věty a opulentní slovní výrazy. Winterbergova poslední cesta nápadně připomíná tvorbu Bohumila Hrabala – především jeho dlouhé věty přes několik stran. Rudiš nedisponuje větami přes celé stránky, ale nechává se unést krásou slov a nebojí se kombinovat německé a české výrazy. Ostatně o tom je celý příběh: o propojení a historickém sepětí českých zemí s Německem. Především se ale vyznává k lásce a obdivu k rakousko-uherské a české historii. A celkově k velkolepé historii střední Evropy s důrazem na zašlou slávu monarchie a především s důrazem na železnici a vlaky. To je leitmotiv, který se vine jak Rudišovou tvorbou, tak jeho životem.
Svět železnic, žárovišť a kolejí
Rodák z Lomnice nad Popelkou se svojí láskou a zálibou ke světu železnic, nádraží, vagónů a vlaků nijak netají. Je to známý motiv z jeho knížek, divadelních her i filmů. Zároveň to je ale i životní styl. A Winterbergova poslední cesta to dokazuje. Román má přes 400 stran, ale skoro na každé se dočteme něco o vlacích. Kraus s Winterbergem se pohybují ve světě, který je nenávratně spjatý s kolejemi a památný výrok „překolejit Alpy“ mluví za vše.
Rudiš píše v češtině a nově i němčině. Právě Winterbergova poslední cesta je jeho prvním románem, který napsal nejdříve v němčině a do jeho rodného jazyka ho skvostně přeložila Michaela Škultéty. A podobných obrazotvorných slov jako je „překolejit“ je román plný. Třeba pojem „žároviště“ kongeniálně poeticky sedí ke krematoriu. To je pouze zlomek z mnoha krásných slovních obratů.
„Srdcem prochází bitva u Hradce Králové“
Největší devízou je ale v tom, že román výborně vystihuje Rudišův obdiv k česko-německým a celkově středoevropským vztahům, které ovlivnila rakousko-uherská mocnost. Důležitým motivem je také obdiv, ale také kritika monarchie. Která ve finále není ani tolik o politice, ale o tom, jak se zasloužila o dokonalou železniční síť v českých zemích.Winterbergova láska z libereckého Reichenbergu prostupuje knihou se silně poetickým nábojem. Zatímco temnou skvrnou ve staříkově životě je osudová bitva u Hradce Králové.
Zásadní události a zlomy v dějinách střední Evropy jsou v knize líčené stejně podstatně, jako popis ubíhajících kolejí, nádražních hospůdek a dobře načepovaného piva. Dlouhá a květnatá souvětí plná opakujících se, skoro kopírujících vět výborně zapadají do koloritu pohnuté a temné historie, která nás stále ovlivňuje. A svým způsobem se opakuje. Stejně jako železnice a Winterberg, kterému „srdcem prochází bitva u Hradce Králové“.
Román Winterbergova poslední cesta si můžete objednat ZDE.
Jaroslav Rudiš – Winterbergova poslední cesta (2021, vyd. Labyrint, 440 str.)
