Recenze: Vyšehradští jezdci – zapomenutá legenda

Román Vyšehradští jezdci z nakladatelství Host je již pátou knihou Stanislava Berana. Ve svých příbězích často používá jako hlavní motiv plynutí času, jehož objektivem sleduje osudy svých hrdinů.  S tím jde ruku v ruce i otázka vyrovnávání se s minulostí a snaha vymanit některé události ze stereotypu. Oba silné motivy nacházíme i ve Vyšehradských jezdcích i když  z trochu jiného pohledu.

V románu se prolínají tři časové osy. Ve všech nacházíme hrdiny, kteří se snaží žít svým životem a jít za svými ideály bez ohledu na dobu a právě proti ní. Dějištěm jsou zapadlá místa Prahy, která dnes nikde na turistických průvodcích nenaleznete. Pro ně však znamenala vše.

Autor si vybral hrdiny protinacistické odbojové skupiny Tři králové, partičku revoltující mládeže známou pod jménem Vyšehradští jezdci a básníka toužícího po slávě stejně marně jako po dívce z kavárny.Vyšehradští jezdci

Román v podstatě nemá děj. Pouze prolíná jednotlivé časové osy a nechává nás nahlížet do myšlenek hrdinů, aniž by se opíral o jakoukoliv dynamickou linku. Přitom se chápe historických reálií. Příběhy protinacistického odboje i procesů z padesátých let byly už dovyprávěny mnohokrát. Stanislav Beran nám je předkládá z té lidské stránky. Poodhaluje lidskou tvář jejich aktérů. Nechává stranou odvahu a vyšší cíle coby hnací sílu skutků. Vysouvá do popředí jejich obyčejnost a nudnost, kterou máme každý v sobě. Neposkvrněnou čistotu jejich odvahy zbavuje patosu a přináší civilní podstatu toho všeho.

KOUKNI SE  Michal Čagánek posílá Boha na dovolenou
Host

Absenci příběhu dotahuje autor střídáním jednotlivých časových os v poměrně rychlém sledu. Ví, že závodí o čtenářovu pozornost a opouští tak přehlednost na úkor dynamiky. Výsledkem je čtenářovo dlouhé tápání v úvodu každé kapitoly.

Vyšehradští jezdci i Tři králové zaplatili poměrně krutou daň za svůj boj žít lepší život. Z toho vybočuje neúspěšný básník, nejmladší hrdina knihy, který svádí boj spíš se sebou a svými nenaplněnými ambicemi.

Svorníkem všeho by mělo být prostředí Prahy. Tehdy známá místa, která jsou dnes již zapomenuta. Tohle pojítko však bolestně selhává. Pražská zákoutí se rozpíjí do všednodenní nudy a mohla by být stejně dobře jakýmkoliv jiným místem a městem. Genius loci se nekoná.

Autorovi se jistě zdařil záměr zbavit osudy hlavních hrdinů stereotypního náhledu historických učebnic. V polidštěné podobě zůstala hořkost a nenaplněnost bez příkras.

Román Vyšehradští jezdci je z těch, ve kterých při opakovaném čtení možná naleznete víc než při prvním, kdy ještě nevíte, co od knihy očekávat. Pak Vám otevře cestu do nitra jeho hrdinů a víc prožijete pointu jejich životního příběhu.

Knihu je možné zakoupit ZDE

Vyšehradští jezdci, Stanislav Beran, Host, 190 stran, 2016

Uvodní foto Pixabay.com

Kristina Doubravová

ZÁVĚR
Hodnocení
6
Předchozí článekSexy nohy Kim Basinger
Následující článekPět nejlepších filmů Zdeňka Svěráka

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

4 × five =