RECENZE: Vstupte do bran táborů smrti

Opět se vrátíme zpět v čase do doby, která se stala zřejmě nejtemnější v historii lidstva. Druhá světová válka nebyla jen bojem vojáků, ale především hromadným vražděním nevinných obyvatel. Nejhrůznější činy se děly v koncentračních táborech, jejichž názvy budí strach dodnes. Nakladatelství Epocha se rozhodla představit tři z nich. Popisuje nejen odehrané hrůzy, ale především pocity lidí při vysvobození. Kniha A brány se otevřely… je o velkém smutku, ale nakonec i štěstí.

Několik miliónů lidí. To je počet obětí, které padli za branami těchto hrůzných táborů. Autor Milan Hes se rozhodl seznámit čtenáře s nejstarším, nejkrutějším a nejznámějším českým. Řeč je o německém Dachau, polské Osvětimi a českém Terezíně.

699První a nejdéle fungující koncentrační tábor Dachau byl založen již v roce 1933. Válka začne až o šest let později, ale místo pro vyvražďování lidí je již na světě. První kapitola věnující se této fabrice na smrt přináší i příběh jednoho z velitelů, Theodora Eickeho. Jednalo se o velice brutálního a nelítostného nacistu, který se podílel na vzniku několika podobných zařízení. Nakonec ho osud dohnal a ještě během druhé světové války zemřel. Nechybí ani vyprávění o nejznámějších Češích, kteří skončili právě v Dachau. Jednalo se například o kardinála Josefa Berana či Josefa Čapka. Velice zajímavou, i když zároveň smutnou částí, jsou i popisy pochodů smrti.

Osvětim. Asi se nenajde žádný člověk, který by tento kout planety země neznal. Na tomto místě se odehrály opravdové hrůzy, které si dnešní mladá generace nedokáže představit. Ani já ne. I v dnešní době působí opravdu strašidelným dojmem a člověk zde má velice špatné pocity. Vím to, byl jsem tam. I když jsem byl v bezpečí, opouštěl jsem tento vyhlazovací tábor celkem rád. V této kapitole se samozřejmě dozvíte o jeho vzniku a rozdělení. Sestává se z několika částí, přičemž jeho celková rozloha je opravdu neskutečná.

KOUKNI SE  Richard Bach: Nikdo není daleko

Závěrečná část se věnuje Terezínu, který byl přecijenom trochu odlišný. Nejednalo se o vyhlazovací tábor, ale přesto zde umíralo velké množství lidí. Na nemoci, hlady nebo popravou. Přesto v něm bylo o něco lepší zacházení a celkové podmínky pro “život“. Čtenář si připomene jeho dějiny, které začínají již dlouhou dobu před začátkem největšího světového konfliktu. Tato pevnost původně sloužila zcela jiným účelům, přestože například vězení si uchovalo svou funkci. Nacisté se rozhodli proměnit toto místo na ghetto a zároveň i přechodnou stanici. Mnoho se odtud vypravilo například do zmiňované Osvětimi, ze které se většina z nich již nevrátila. V Terezíně byla několikrát i delegace Červeného kříže. Nacisté dokázali proměnit toto městečko takovým způsobem, že si ho návštěvníci nemohli vynachválit. Díky těmto proměnám měl vzniknout i film, který zhotovoval slavný Kurt Gerron. Vyprávění o těchto událostech je opravdu absurdní.

Všechny tři kapitoly mají navíc několik společných věcí. Jedná se o vyprávění pamětníků. Většina z nich je uváděna pouze iniciály. Jejich autentické popisy hrůz jsou opravdu strašlivé, ale zároveň slouží jako zdokumentování dané doby. Celá kniha se rovněž výrazně soustředí na vysvobození. Samozřejmě se dočtete i o hrůzách, které probíhaly dříve. Ale příchod sovětských či amerických vojsk je přecijenom o poznání příjemnější. Většina ze zachránců byla opravdu šokována tím, co objevila v koncentračních táborech. Mrtvoly povalující se v hrobech i mimo ně. Naprosto vyhladovělé lidi, které nemohli ani hned nakrmit, Jejich žaludek by to nezvládl. Mnoho z nich zemřelo na následky utrpení i po vysvobození. Popis atmosféry po ukončení utrpení některých vězňů je velice zajímavý a posouvá mé znalosti druhé světové války o kousek dále.

KOUKNI SE  Recenze: Příběh z tajuplné Vesnice

Nechybí ani několik fotografií, samozřejmě černobílých. Jedná se především o dobové snímky, zachycující vše podstatné. Už jen z nich si dokážete představit, jak museli lidé trpět. Nechybí ani několik obrázků samotných budov, zejména z českého Terezína. Zajímavé jsou rovněž i některé nákresy. Jeden z nich zobrazuje mapu Evropy, na které jsou zakreslené polohy jednotlivých koncentráků.

Kniha A brány se otevřely… vypráví především příběhy lidí, kteří přežili neskutečné hrůzy. Museli se koukat na vraždy svých blízkých a zároveň se starat o vlastní život. Zároveň autor provede čtenáře po třech místech, která jsou na první pohled odlišná, ale mají jednu věc společnou. Hrůzu, utrpení a smrt.

O autorovi: Mgr. Milan Hes, Ph.D. (1976)
Narodil se roku 1976 v Lounech. Trvale žije ve Slaném. Je absolventem oborů dějepis a základy humanitní vzdělanosti na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem. V roce 2012 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhájil disertační práci na téma „Didaktické aspekty historické paměti holocaustu“, a stal se tak po dlouhé přestávce dvaceti let prvním absolventem znovu obnoveného oboru didaktika dějepisu. Vyučuje na gymnáziu v Praze 4 a pracuje na několika odborných a didaktických projektech, jejichž výsledkem jsou metodické materiály pro studenty a učitele základních, středních i vysokých škol.
Badatelsky se zabývá především regionálními dějinami Slánska v 19. a 20. století, problematikou komunikativní paměti šoa, vzájemným vztahem fenoménů dějin a paměti a také teorií oborové didaktiky dějepisu. Je spoluautorem kolektivní monografie „Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení“ (1999). Pravidelně publikuje v odborných a populárně-naučných časopisech. Od roku 2010 je pravidelným přispěvatelem revue literatury faktu „Přísně tajné!“ V současné době připravuje k vydání disertaci, která by pod názvem „Šoa mezi dějinami a pamětí“ měla vyjít v první polovině roku 2013.

KOUKNI SE  Recenze: 101 minut v pražské podzemce

 

Milan Hes : A brány se otevřely…, Epocha, 2015, 128 stran + fotopříloha

LUKÁŠ LOUŽECKÝ

Úvodní foto: Pixabay.com

ZÁVĚR
Hodnocení
8
Předchozí článekRECENZE: Galgad je originální fantasy příběh o vlivu lidstva na přírodu
Následující článekRECENZE: Sériový vrah dívek putuje časem
recenze-vstupte-do-bran-taboru-smrtiAutor provede čtenáře po třech místech, která jsou na první pohled odlišná, ale mají jednu věc společnou. Hrůzu, utrpení a smrt.

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

17 − seven =