Luc Besson se v posledním filmu vrací ke sci-fi tématice, která ho v podobě Pátého elementu dostala do povědomí širšího publika. Valerian a město tisíce planet je ambiciózní zběsilá akce, která vás nenechá ani na chvíli vydechnout.
Autor příběhů o Valerianovi Jean-Claude Mezierés je francouzskou ikonou a do jisté míry ovlivnil svými vizemi nejeden sci-fi snímek. Mezi ty nejznámější, které čerpají z jeho nekonečné fantazie, je i kultovní série Star Wars. Velkou oblibu si komiks o Valerianovi a jeho parťačce Laureline získal nejen ve své rodné Francii, ale i po celém světě. A jelikož jsou Francouzi velcí patrioti, bylo jen otázkou času, než se obrázkový příběh dostane na plátna kin. Kdo jiný by jej mohl režírovat, než nejznámější režisér ze země galského kohouta, Luc Besson, pro nějž je to i splnění dávného snu. Jen jestli už není trošku pozdě.
Zase je potřeba zachránit svět
Příběh vypráví o dvojici speciálních agentů Valeriana a Laurieline, kteří mají za úkol udržovat pořádek v lidmi osídlených teritoriích, které jsou rozesety po celém vesmíru. Jednoho dne dostanou úkol, který má velkou prioritu, neboť se odehrává na lidmi založené vesmírné stanici Alfa. Hned na začátku filmu je vidět, co je Alfa vlastně zač. Krátká úvodní sekvence nám za přítomnosti písně Space Oddity od nesmrtelného Davida Bowieho ukazuje její vznik. Napojování vesmírných základen patřící různým národům, postupné zvětšování stanice, první kontakt s mimozemskou civilizací, další a další potřesení rukou s mnohými zástupci z celé galaxie. Stanice se stane tak velkou, že její rozloha ohrožuje samotnou Zemi, a tak je na rozkaz nejvyšší vlády odtažena do hlubokého vesmíru, kde stále díky napojování dalších národů roste a stává se největším centrem v galaxii. Ovšem uprostřed této stanice se objevuje hrozba, která by mohla zapříčinit její zánik. Hlavní hrdinové, v podání Danea DeHaana a Cary Delevingne, se pokusí všemu přijít na kloub a zachránit co se dá.
Barevný mišmaš
Valerian má jednu velkou nevýhodu, a to že do kin nedorazil před deseti lety. Všechno, co nám snímek nabízí, jsme již někde viděli. Ať už jde o Avatara, zmiňované Star Wars, ale i Star Trek nebo také zmíněný Pátý element. Rasa, kolem které se vyvíjí hlavní příběh, je jako by z oka vypadla národu Na´vi z Avatara. Má stejné proporce, vyznává stejné hodnoty. Bohužel původní komiks neznám, a tak je dost možné, že v něm tyto postavy opravdu takto vypadaly, ale to neznamená, že si je autoři nemohli upravit dle libosti. Takto jen kopírují něco, co tu už prostě bylo. Stejný problém sem pociťoval v průběhu celého filmu. Je jasné, že Valerian je každým coulem filmem francouzským. Jeho barevnost, charaktery a celkové pojetí vesmíru, který se tak moc podobá tomu z Pátého elementu, je jakýsi francouzský trademark, stejně tak jako severské kriminálky – jsou své, jsou podivné a líbí se vám. S vizuálním pojetím mám jeden problém – je až moc animovaný. Ano, film stál přes 180 milionů dolarů a stal se tak nejdražším filmem v evropské kinematografii. Možná ale pokud by autoři přihodili ještě nějaký ten milion, mohlo vše vypadat o něco reálněji a nebo mohli na druhou stranu ubrat ze svých požadavků. Kdyby se totiž jednalo o animovaný film, tak by všechno bylo v pořádku, ale ne, tohle je film hraný, a tak je kombinace herců s modrým pozadím až příliš okatá.
Tohle není Solo
Snahu Valerianu ale upřít nelze. Snaží se být svůj a v některých pasáží je originální a místy i zábavný. Celé to ale trochu potápí hlavní herec Dane DeHaan, kterého zastínila jeho kolegině Cara Delevingne. DeHaan celý film neutáhne. Není charismatickým hercem jako je Harrison Ford ze Star Wars nebo Bruce Willis z Elementu. Nemá drajv, kterým by dokázal okouzlovat, i když se bude snažit sebevíc. Postava je napsána dobře. Klasický frajírek se schopnostmi zachránit svět by ale rozhodně slušel někomu jinému. Naopak slečna Delevingne si natáčení očividně užila. I když je její podoba své
komiksové předloze na hony vzdálená, tak jí sedne. Správně protivná, správně akční a hlavně správně sexy. Například ve scéně, kdy ji zástupce jiné humanoidní rasy nabízí vícero druhů oblečení a posléze nese jídlo mimozemskému vládci, je okouzlující.
Co tím chtěl režisér vlastně říci
Podle mého je film nevyrovnaný. Okouzlující, ale nevyrovnaný. Kámen úrazu je ten, že pravděpodobně režisér chtěl udělat francouzskou verzi Strážců galaxie. Na to je film ale málo zábavný. Ano, usmějete se při pár scénkách, ale záměr natočit odlehčené sci-fi se nepovedl. Když není zábavný, neměl by být alespoň temný? Také ne. Na to je moc hračičkový, barevný a akcí nadupaný. Tak co to tedy je? U již tolikrát zmiňovaného Pátého elementu jsme se vyloženě bavili. Hlavní charaktery hrály svou úlohu bravurně, příběh odsýpal a scény, které měly vyznít komicky, tak opravdu vyzněly. Ve Valerianovi je pár míst, kdy se člověk pousměje, ale neměl by. Scéna, kdy Valerian (který je poměrně malého vzrůstu) zastrašuje Generála, byť je o hlavu větší, vyzní téměř komicky.
Abych jen nekritizoval, přes to všechno se jedná o dobrý snímek. Čas hezky utíká, i když poslední hodinka lehce nudí a vy se začínáte dívat na hodinky. Ztvárnění kultovního komiksu není špatné, francouzská nátura je znát na každém rohu, hlavně ve scéně lovení medúzy kapitánem, který jakoby vypadl z klasických Verneovek.
S tak velkým soustem, které si pro sebe Luc Besson ukrojil, se porval hrdinsky. Film by mohl mít neuvěřitelný ohlas a úspěch ale jen v případě, kdyby do kin přišel o deset let dříve. Takhle se jedná o hezkou sci-fi pohádku, kterou jsme ale viděli už mockrát.
Adam Dvořák
